Rusku od pondělí hrozí platební neschopnost. Poprvé od bolševické revoluce

Ruská federace směřuje k vynucené platební neschopnosti. Do nedělního večera má splatit zhruba sto milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze sice má, západní země platbu ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu nechtějí umožnit, uvedl server britského listu Financial Times.

Moskva už dala v minulosti opakovaně najevo, že platební neschopnost neuzná, protože peníze má. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než sto lety v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.

Termín splatnosti úroků byl před měsícem, v neděli večer končí třicetidenní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi –⁠ jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může sjednat nápravu.

Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.

Úroky, o které nyní jde, měly být zaplaceny 27. května. Ruské ministerstvo financí je odeslalo do ruského centrálního depozitáře, odkud by za normálních okolností putovaly dál do některého z mezinárodních vypořádacích center, jako je například Euroclear v Belgii nebo Clearstream v Lucembursku, která zajišťují vypořádání finančních transakcí pro klienty.

Evropská unie ale na ruský centrální depozitář na začátku června uvalila sankce, takže západní instituce nemohou platbu z Ruska přijmout.

Ruští činitelé, včetně ministra financí Antona Siluanova, opakovaně upozorňovali, že západní vlády se tak snaží Rusko dotlačit k uměle vyvolané platební neschopnosti. Navrhli proto, že Moskva úroky zaplatí v rublech, pokud se dolary k držitelům dluhopisů nemají jak dostat.

„Oni si můžou říkat, co chtějí, ale smlouva je smlouva a ta jasně uvádí, jak a kdy má být plněna,“ řekl analytik Timothy Ash ze společnosti BlueBay Asset Management, kde se věnuje mladým trhům. „Jako věřitel jen chcete své peníze zpět, výmluvy jsou bezvýznamné.“

Prezident Vladimir Putin tento týden podepsal dekret, který stanovuje nový mechanismus pro nadcházející platby v rublech. Týká se to už i dalších zhruba 400 milionů dolarů splatných ve čtvrtek a v pátek. Nový způsob úhrady investorům zejména umožňuje převádět rubly na devizy.

Na rozdíl od jiných ruských dluhopisů, podmínky těch nynějších nezahrnují možnost hradit splatné částky v rublech. I když západní sankce už samy o sobě dávají Rusku pouze malou naději, že by se v dohledné době mohlo vrátit na mezinárodní dluhopisové trhy, platební neschopnost by mohla ještě více Moskvě zkomplikovat snahu vydávat dluhopisy, myslí si experti. Nehledě na to, že pokud budou sankce zrušeny, Rusku se náklady na obsluhu dluhu i tak zvýší.

Rusko má ve své moci určit, co se stane

Blížící se platební neschopnost by byla pro Rusko první od roku 1998, tehdy se ale týkala jen závazků v místní měně. Nyní přichází po květnovém rozhodnutí amerického ministerstva financí uzavřít mezeru v sankcích, která americkým investorům umožňovala dostávat platby z Moskvy. Pokud Rusko nebude moct vyrovnat závazky z dluhopisů, v každém případě tím utrpí jeho pověst a může to být i důvodem, aby někteří věřitelé zahájili proti němu právní kroky.

„Rusko směřuje k platební neschopnosti kvůli sankcím, protože napadlo Ukrajinu a páchá válečné zločiny,“ řekl Ash. „Má naprosto ve své moci, aby určilo, co se teď stane,“ citují ho Financial Times.

Moskva prodává plyn Indii i Číně

Rusko má spoustu deviz díky příjmům z prodeje ropy, zemního plynu a dalších surovin. Evropská unie a některé další západní země včetně Spojených států sice dovoz omezují, Moskva ale nachází odbytiště směrem na východ. Například Indie nakupuje ruskou ropu ve výrazně větších objemech než před válkou na Ukrajině a využívá nižších cen, které si s Moskvou dohodla. Výrazně více surovin dováží z Ruska i Čína. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...