Rusku od pondělí hrozí platební neschopnost. Poprvé od bolševické revoluce

Ruská federace směřuje k vynucené platební neschopnosti. Do nedělního večera má splatit zhruba sto milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze sice má, západní země platbu ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu nechtějí umožnit, uvedl server britského listu Financial Times.

Moskva už dala v minulosti opakovaně najevo, že platební neschopnost neuzná, protože peníze má. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než sto lety v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.

Termín splatnosti úroků byl před měsícem, v neděli večer končí třicetidenní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi –⁠ jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může sjednat nápravu.

Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.

Úroky, o které nyní jde, měly být zaplaceny 27. května. Ruské ministerstvo financí je odeslalo do ruského centrálního depozitáře, odkud by za normálních okolností putovaly dál do některého z mezinárodních vypořádacích center, jako je například Euroclear v Belgii nebo Clearstream v Lucembursku, která zajišťují vypořádání finančních transakcí pro klienty.

Evropská unie ale na ruský centrální depozitář na začátku června uvalila sankce, takže západní instituce nemohou platbu z Ruska přijmout.

Ruští činitelé, včetně ministra financí Antona Siluanova, opakovaně upozorňovali, že západní vlády se tak snaží Rusko dotlačit k uměle vyvolané platební neschopnosti. Navrhli proto, že Moskva úroky zaplatí v rublech, pokud se dolary k držitelům dluhopisů nemají jak dostat.

„Oni si můžou říkat, co chtějí, ale smlouva je smlouva a ta jasně uvádí, jak a kdy má být plněna,“ řekl analytik Timothy Ash ze společnosti BlueBay Asset Management, kde se věnuje mladým trhům. „Jako věřitel jen chcete své peníze zpět, výmluvy jsou bezvýznamné.“

Prezident Vladimir Putin tento týden podepsal dekret, který stanovuje nový mechanismus pro nadcházející platby v rublech. Týká se to už i dalších zhruba 400 milionů dolarů splatných ve čtvrtek a v pátek. Nový způsob úhrady investorům zejména umožňuje převádět rubly na devizy.

Na rozdíl od jiných ruských dluhopisů, podmínky těch nynějších nezahrnují možnost hradit splatné částky v rublech. I když západní sankce už samy o sobě dávají Rusku pouze malou naději, že by se v dohledné době mohlo vrátit na mezinárodní dluhopisové trhy, platební neschopnost by mohla ještě více Moskvě zkomplikovat snahu vydávat dluhopisy, myslí si experti. Nehledě na to, že pokud budou sankce zrušeny, Rusku se náklady na obsluhu dluhu i tak zvýší.

Rusko má ve své moci určit, co se stane

Blížící se platební neschopnost by byla pro Rusko první od roku 1998, tehdy se ale týkala jen závazků v místní měně. Nyní přichází po květnovém rozhodnutí amerického ministerstva financí uzavřít mezeru v sankcích, která americkým investorům umožňovala dostávat platby z Moskvy. Pokud Rusko nebude moct vyrovnat závazky z dluhopisů, v každém případě tím utrpí jeho pověst a může to být i důvodem, aby někteří věřitelé zahájili proti němu právní kroky.

„Rusko směřuje k platební neschopnosti kvůli sankcím, protože napadlo Ukrajinu a páchá válečné zločiny,“ řekl Ash. „Má naprosto ve své moci, aby určilo, co se teď stane,“ citují ho Financial Times.

Moskva prodává plyn Indii i Číně

Rusko má spoustu deviz díky příjmům z prodeje ropy, zemního plynu a dalších surovin. Evropská unie a některé další západní země včetně Spojených států sice dovoz omezují, Moskva ale nachází odbytiště směrem na východ. Například Indie nakupuje ruskou ropu ve výrazně větších objemech než před válkou na Ukrajině a využívá nižších cen, které si s Moskvou dohodla. Výrazně více surovin dováží z Ruska i Čína. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 22 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...