Reportéři ČT: Malina v insolvenci uzavírala podezřelé smlouvy. S reorganizací pomáhá žena napojená na majitele

Nahrávám video
Reportéři ČT: Kdo spolkne Malinu
Zdroj: ČT24

Solární firma Malina dluží více než miliardu korun a tisíce zákazníků čekají, co bude s jejich penězi. Nyní vyšlo najevo, že společnost už v insolvenci uzavírala smlouvy, které znamenaly platby v řádu milionů za měsíc. A to bez vědomí insolvenčního správce. Smlouvy zpochybnil i vrchní soud v Praze. Z krize má navíc firmě pomoci Libuše Barková – přítelkyně rodiny zesnulého bývalého premiéra Stanislava Grosse, jejíž minulost je přinejmenším kontroverzní. Reportérům ČT se smlouvy podařilo získat. Pro pořad natáčeli Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

Solární holding Malina sliboval tisícům lidí úspory z fotovoltaiky, ale skončil v dluzích. V jednom z nejsledovanějších pádů firem uplynulého desetiletí vrcholí boj o další fungování Maliny i o způsob, jakým budou vypořádány její obří dluhy.

Marian Klásek, současný jediný člen představenstva, jmenovaný akcionáři v době vyhlášení insolvence, ujišťuje, že Malina začala uspokojivě fungovat. „Podstatné je, že máme dostatek prostředků na to, abychom mohli realizovat dílo, dokončovat zakázky a pracovat na tom,“ tvrdí.

Na druhou stranu, insolvenční správce, který zastupuje věřitele a je jmenovaný soudem, upozorňuje na to, že mu vedení společnosti nedává aktuální a úplné informace a zatajuje uzavírání důležitých smluv za miliony.

„Informace byly nedostatečné a v čase také zpožděné. (…) Nemáme pořád ještě kompletní podklady. Účetnictví je částečně rekonstruováno, ale ještě pořád to není kompletní,“ podotkl insolvenční správce Rudolf Vinš.  

Utajené smlouvy

Insolvenční správce má zajistit, aby firma splatila maximum svých závazků. Když zjistil, že před ním vedení firmy tají smlouvy, kvůli kterým z jejích účtů odtekly další miliony korun, požádal soud, aby firmě zakázal samostatně nakládat s majetkem. Soud mu vyhověl. 

Firmu Malina před dvěma lety založili Jáchym Bém, Jan Urban a hlavní akcionář Cyril Regner, který už v době prvních potíží odjel ze země. Nyní vyšlo najevo, že dění ve firmě výrazně ovlivňuje Libuše Barková – přítelkyně zesnulého bývalého premiéra Stanislava Grosse i exprimátora Prahy Pavla Béma, jehož syn Jáchym pomáhal Malinu zakládat.

Libuše Barková tvrdí, že dělají všechno pro to, aby se společnost odrazila ode dna. Ve skutečnosti soud schválil zvýšený dohled nad hospodařením Maliny, i kvůli smlouvám, které jdou právě za Barkovou a jejími manažery. Firma je dlouhé týdny skrývala před insolvenčním správcem a mezitím z účtů Maliny odešly miliony korun.

„Všechny tyto smlouvy dlužník uzavřel bez vědomí insolvenčního správce s tím, že nebyl schopen ani vysvětlit nezbytnost těchto uzavřených smluv,“ upozornila mluvčí Vrchního soudu Praha Kateřina Kolářová.

Statisícové platy, milionová odměna a podezřelá firma

Problematické smlouvy se reportérům ČT podařilo získat. Například za právní služby kanceláře VIDD Advokáti měla zadlužená Malina platit zhruba 800 tisíc měsíčně. 

Další zpochybňovanou smlouvou je ta pro Mariana Kláska coby krizového manažera, ve které je plat 190 tisíc korun měsíčně a odměny dalších 200 tisíc a bonus za úspěšnou reorganizaci sedm milionů korun. Podle mluvčí soudu Kolářové je smlouva nestandardní. „Je v silném nepoměru k ekonomické situaci dlužníka,“ podotkla. Klásek uvedl, že pokud neuspěje, tak nedostane nic. „To je riziko, se kterým jsem souhlasil, do kterého jsem šel,“ dodal. 

Nejkontroverznější smlouva ale vznikla 1. května 2023, tedy pouhých dvanáct dní před vyhlášením insolvence. Malina ji podepsala s neznámou firmou Misura information technologies. Podle Kolářové se nedá dohledat, jaké činnosti se fakticky věnuje. „Taktéž její prezentace na internetu neobsahuje vyjma obchodní firmy žádné další informace o její činnosti,“ dodává Kolářová.

Podle předsedy představenstva Kláska je to věc bývalého vedení společnosti. „Vybrali si ji zřejmě asi na základě doporučení z projektů, které dělala firma Misura,“ podotkl. Letos v dubnu společnost Misura podle Kolářové rozšířila předmět své činnosti o hostinskou činnost, prodej kvasného octu, konzumního lihu a lihovin.

Právník: Firma působí jako nastrčená

Podle smlouvy má Misura zadlužené Malině pomoci z nejhoršího a Klásek zmínil, že firma platí společnosti Misura částku dle smlouvy za zajištění týmu krizových manažerů. Kdo všechno tento tým představuje a co přesně v tuto chvíli dělají, Klásek neřekl.

Když solární firma skončila v úpadku, vedení Maliny obsah tohoto kontraktu tajilo. Správci ho předložilo až po několika urgencích na konci června. Bezmála další měsíc se pak správce domáhal dodatku, který obsahuje ceník služeb. Misura má podle něj nárok na měsíční odměnu milion korun. Dalšího půl milionu jí náleží ve formě záloh. Podle Kolářové uzavření smlouvy o krizovém managementu vyhodnotil soud jako minimálně lehkomyslné.

Podle insolvenčního správce dosud zaplatila Malina před nařízením předběžného opatření firmě Misura kolem 4,5 milionu korun. Firma sídlí na prestižní adrese pod Pražským hradem. Nemá zde však žádné označení, a nelze ji tak kontaktovat.

„Výrazně to svědčí o tom, že ta společnost působí jako nastrčený subjekt, který fakticky žádnou činnost nevykonává. Že zprostředkovává další osoby, ale proč je musí zprostředkovávat právě tato společnost, není zjevné,“ vysvětluje právník Jakub Backa. 

Za Misurou stojí žena s pochybnou minulostí

Podle výpisu z obchodního rejstříku je majitelkou firmy Misura pětadvacetiletá Adéla Beranová, kterou však také kontaktovat nelze – trvalé bydliště má podle obchodního rejstříku přihlášené na adrese, kde úřaduje radnice pro Prahu 1.

Od začátku spolupráce se zadluženou Malinou jedná za společnost Misura její matka – známá podnikatelka Libuše Barková. Do povědomí veřejnosti se dostala už před dvaceti lety, kdy se objevovala po boku tehdejšího ministra vnitra a pozdějšího premiéra Stanislava Grosse a jeho manželky. Tehdy se ukázalo, že v domě Barkové v pražských Nuslích fungoval nevěstinec.

Před patnácti lety také odešla od soudu s podmínkou za pojistný podvod. Chtěla čerpat pojistku přes sedm milionů korun za vyplavení domu povodněmi. Její nemovitost ale voda nezničila.

Podnikatelka Barková je klíčovou postavou v zákulisí Misury. Potvrzuje to hned několik faktů: majitelkou je její mladá dcera, firma sídlí na stejné adrese, kde Libuše Barková bydlí, a především – zpochybňovanou smlouvu s Malinou podepsala právě ona. Přestože podle hlavičky měla smlouvu za firmu Misura podepsat její jednatelka Olga Kopalová, podpis na konci její není.

Informace o tom, že se Libuše Barková podílí na řešení insolvence Maliny, zástupci firmy od začátku pečlivě skrývali. Předseda představenstva Klásek na dotazy na její angažmá nechtěl odpovídat. Nyní už přiznává, že je to ona, kdo tým krizových manažerů přímo řídí. „Manažeři jsou najímáni společností Misura a jsou placeni společností Misura a ten tým řídí a organizuje paní Barková,“ připustil Klásek. 

Barková chce ovládnout Malinu

Firma o jejím angažmá mlčela podle všeho jednoduše proto, že Barková je přímou spojnicí mezi současným krizovým managementem firmy a majiteli, kteří Malinu přivedli do obřích dluhů a insolvence.

Barková sama posléze přiznala, že do firmy nastoupila kvůli jednomu z majitelů Jáchymu Bémovi. Požádal ji prý o to jeho otec – bývalý primátor Prahy Pavel Bém. Její tvrzení je však v rozporu s tím, co Bém reportérům ČT odpověděl letos na jaře. Že by situaci Maliny jakkoliv řešil, tehdy popřel.

„Mí oba synové jsou už téměř patnáct let dospělí, a jakkoliv oba jako otec miluji, tak o jejich profesním životě vůbec nic nevím. Ani ve snu by mě nenapadlo věnovat se s nimi dohromady jakýmkoli byznysovým aktivitám,“ uvedl Bém.

Nyní na vyjádření Barkové reagoval pouze SMS zprávou, kde bez dalšího vysvětlení sdělil, že angažmá v Malině je její vlastní rozhodnutí. Podle informací Reportérů ČT ze dvou zdrojů Libuše Barková usiluje o ovládnutí Maliny. Měla již učinit kroky, aby se stala novou majitelkou solární firmy namísto zmizelého většinového vlastníka Maliny Cyrila Regnera. 

„Jsou neoficiální informace, že se měla akcionářská struktura změnit,“ uvedl také insolvenční správce s tím, že aktuální informace však nemá. Podle právníka Backy to může být střípek do mozaiky, jak jsou jednotlivé subjekty propojeny.

Zatajované smlouvy vzbudily pochybnosti u insolvenčního správce i soudu. Na druhou stranu i správce připouští, že se firma v posledních měsících částečně stabilizovala, dokončila několik stovek zakázek a na účet jí přitekly desítky milionů korun. Jestli přesvědčí lidi a firmy, kterým dluží přes miliardu korun, že může projít reorganizací a dál pokračovat v činnosti, nebo naopak skončí v konkursu, rozhodnou věřitelé na konci října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 1 hhodinou

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoArcheologové mají výhrady k novele stavebního zákona

Novela stavebního zákona se nelíbí archeologům. Podle nich by mohla ohrozit vzácné nálezy kvůli chystanému zkrácení průzkumů. Myslí si to i asociace muzeí a galerií. Novela má stanovit základní časový rámec na šest měsíců. Většina loňských průzkumů by takový limit splnila, jen každý desátý trval déle, a to hlavně kvůli administrativě. Změnit se má i financování výzkumů, které by zasáhlo kraje. Ty se obávají finanční zátěže. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že změny jsou nezbytné.
před 8 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pohlavní nemoci jsou na vzestupu. Češi se víc testují i riskují

Zájem o testování na pohlavně přenosné nemoci v Česku v posledních letech roste. České televizi to potvrdilo několik nemocnic i oslovené veřejné i soukromé laboratoře. Ruku v ruce s tím přibývá zachycených případů infekcí. Například počet pozitivních případů kapavky vzrostl za posledních deset let o 85 procent, u syfilis pak o 64 procent. Lékaři vyšší zájem o testy vysvětlují kombinací lepší informovanosti, dostupnější diagnostiky i rizikovějšího chování.
před 20 hhodinami

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 21 hhodinami

Policie zadržela podezřelé z krádeže peněz z bankomatů

Kriminalisté s pomocí zásahové jednotky zadrželi čtyři lidi, které podezírají z krádeže peněz ze dvou bankomatů u obchodního centra v pražské Opatovské ulici o velikonočním víkendu. Pachatelé navíc bankomaty poškodili zřejmě s použitím výbušniny.
11. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Volby by podle modelu Kantaru vyhrálo ANO. Motoristé si pohoršili

Podle březnového volebního modelu roku 2026 by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny šest politických subjektů. První místo zaujímá hnutí ANO. Od voleb se přízeň voličů výrazněji nezměnila. Další subjekty následují s velkým odstupem. Na druhém místě je hnutí STAN, následuje ODS, poté Piráti. Pokud by strany kandidovaly samostatně, dostalo by se do sněmovny už jen hnutí SPD a Motoristé. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
11. 4. 2026
Načítání...