Rusko bude žádat platbu v rublech i za další zboží, řekl mluvčí Kremlu

Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží, řekl v rozhovoru s televizí Rossija 1 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, uvedl v neděli dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Západní představitelé tuto variantu odmítají.

Na seznamu „nikoli přátelských zemí“ Moskva v současnosti uvádí více než čtyři desítky států, které uplatňují protiruské sankce: mimo jiné všechny země Evropské unie, Ukrajinu, USA, Kanadu, Británii, Švýcarsko, Jižní Koreu a Japonsko.

Platební model prosazovaný Kremlem označil Peskov za prototyp plateb v rublech. „Nepochybuji o tom, že se to v budoucnu rozšíří na další skupiny zboží,“ dodal. Evropské společnosti si podle něj budou moci rychle otevřít rublové účty.

„Jsou to nová pravidla a je třeba je dodržovat. I když, opakuji, pro evropské firmy se de facto nic nezmění. Bude to jiný systém de iure,“ prohlásil.

Dodávky plynu realizované po 1. dubnu mají být zaplaceny „někdy koncem měsíce nebo na začátku příštího měsíce, tedy v květnu“. „Proto uvidíme, ještě je čas,“ odpověděl Peskov na otázku, co se stane, pokud si západní firmy odmítnou účty v rublech otevřít. „Bylo by to v rozporu s dekretem podepsaným ruským prezidentem Putinem,“ upozornil.

Slovenský ministr hospodářství připustil platby za ruský plyn v rublech

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík v neděli v debatním pořadu na veřejnoprávní stanici RTVS připustil možnost, že Slovensko za plyn nakoupený od Ruska bude platit v rublech.

„Abychom se neodstřihli od plynu, budeme platit v ruské měně, pokud se nedohodneme jinak,“ řekl Sulík ze strany Svoboda a Solidarita. Slovenská státní plynárenská společnost SPP nyní za plyn platí v eurech. „Jsem ministr hospodářství a musím zajistit energii pro slovenskou ekonomiku. Nesouhlasím s válkou, ale dívám se na to i z ekonomického hlediska,“ cituje Sulíka portál aktuality.sk

Za březen byla faktura za plyn z Ruska ještě v eurech, jak to vyplývá ze smlouvy. Jak to bude s další splátkou, kterou má SPP uhradit 20. května, Sulík neví.

Evropská komise v pátek vzkázala podnikům v sedmadvacítce, že by neměly přistoupit na ruský požadavek platby za plyn v rublech. Mluvčí Komise připomněl, že naprostá většina smluv o dodávkách této komodity z Ruska výslovně stanoví platby v dolarech a eurech.

Kreml by si přál nový finanční systém

Rozhodnutí Západu zmrazit 300 miliard dolarů (6,6 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky označil Peskov za „krádež“, která urychlí odklon od závislosti na americkém dolaru a euru jako světových rezervních měnách.

Kreml si podle něj přeje nový systém, který by nahradil finanční architekturu vytvořenou západními mocnostmi v roce 1944 na měnové a finanční konferenci v americkém městě Bretton Woods. „Je zřejmé, i když je to v současné době vzdálená perspektiva, že dospějeme k nějakému novému systému – odlišnému od brettonwoodského systému,“ řekl.

Rusko dlouhodobě usiluje o snížení závislosti na americké měně, ačkoli jeho hlavní vývozní artikly – ropa, plyn a kovy – jsou na světových trzích oceňovány v dolarech. V celosvětovém měřítku je dolar zdaleka nejvíce obchodovanou měnou, následuje euro, japonský jen a britská libra, připomíná agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
před 3 hhodinami

Po oznámení o dohodě mezi USA a Íránem ceny ropy klesly, píše Reuters

Ceny ropy klesly na nejnižší úroveň od března po oznámení, že USA a Írán v pátek podepíší memorandum o mírové dohodě. Kontrakty na nákup severomořské ropy Brent zlevnily do 02:04 SELČ o 3,58 dolaru, tedy o 4,1 procenta, na 83,75 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate stál 80,87 dolaru, tedy zlevnil o 4,01 dolaru, neboli o 4,72 procenta, napsala agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Koalice chce proměnu státní podpory hypoték, pro mladé mají být výhodnější

Vládní koalice chystá od roku 2028 zásadní změny ve státní podpoře hypoték. Mladší lidé do 36 let mají získat oproti současnosti výhodnější daňové odpočty ze zaplacených hypotečních úroků. Naopak někteří starší a majetnější klienti by mohli o část daňových odpočtů z úroků přijít, naznačil premiér Andrej Babiš ve sněmovně už na konci května. Ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) chce vládě konkrétní plán změn představit do konce června.
před 14 hhodinami

Zákon o střetu zájmů chceme jen narovnat, tvrdí Schillerová. Jasně se týká Babiše, varuje opozice

Novela o střetu zájmů, kterou tento týden předložili koaliční poslanci, nevznikla kvůli předsedovi vlády Andreji Babišovi, řekla v Nedělní debatě ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Tvrdí, že jejím cílem je jen narovnat tuto údajně nejtvrdší legislativu v Evropě. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) se ale Babiše jasně týká. Kdyby svůj střet zájmů vyřešil, Evropská komise by neposílala dopis, sdělil. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že se zákon bude vymáhat i zpětně. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se domnívá, že proti Babišovi se vede politický boj.
před 21 hhodinami

VideoV Česku přibývají pracovníci z Filipín, jejich angažování rozebrali hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

V Česku přibývá pracovníků z Filipín. Letos v březnu jich bylo bezmála patnáct tisíc, jejich počet se za dva roky zdvojnásobil. Na zájem reaguje i vláda, která od července výrazně zvýší kvóty pro vysoce kvalifikované zaměstnance z tohoto státu. Posily vyhlížejí hlavně tuzemské nemocnice. „Potýkáme se s nedostatkem zdravotnického personálu. Jde o sestřičky, jde i o sanitáře i lékaře,“ přiblížil zdravotnický záchranář Jakub Škoda z Thomayerovy nemocnice. Filipíny jsou dlouhodobě zdrojem pracovní síly pro celý svět, popsala ředitelka a majitelka společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková. Podotkla, že tuzemská populace stárne. Podmínky dostat se na český pracovní trh jsou jak pro Filipínce, tak pro zaměstnavatele obtížné, podotkla právnička Petra Silovská z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
včera v 09:19

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
13. 6. 2026

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
12. 6. 2026
Načítání...