Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy korun) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zda peníze dorazily na účty věřitelů, to zatím ověřuje. Podle agentury Reuters platby splatné k 16. březnu v pořádku dorazily. Polsko chce do konce roku ukončit smlouvu o nákupu ruského plynu. Inflace v EU vystoupila v únoru na rekordních 6,2 procenta, Česko má třetí nejvyšší. Válka na Ukrajině může podle OECD snížit globální růst o více než procentní bod. Severní Afrika a Blízký východ už začaly pociťovat negativní dopady konfliktu na potravinovou bezpečnost.
Věřitelé podle Reuters obdrželi úroky z ruských dluhopisů v dolarech. Polsko chce ukončit smlouvu s Gazpromem
Moskva už dříve oznámila, že peníze na zaplacení má, ale že kvůli sankcím, které na ni za její invazi na Ukrajinu uvalily západní země, možná nebude schopna je odeslat do zahraničí. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než sto lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.
Ministr financí Anton Siluanov před několika dny avizoval, že pokud Moskva nebude schopna odeslat platbu v dolarech, zaplatí úroky v rublech. Ratingová agentura Fitch ale v úterý uvedla, že v takovém případě by Rusko považovala za zemi v platební neschopnosti.
Převod peněz pro účely těchto plateb zajišťuje Ruské federaci londýnská kancelář amerického finančního ústavu Citibank. Ta později a s odvoláním na obeznámený zdroj informovala, že platbu úroků obdržela jako korespondenční banka JP Morgan, která prostředky postoupila Citibank. Platba přijatá JP Morgan byla v dolarech, uvedl zdroj.
Povinností JP Morgan jako korespondenční banky bylo podle něj nejen platbu zpracovat, ale vzhledem k okolnostem i ověřit s úřady. Po připsání na účet platebního zprostředkovatele, tedy Citibank, bude platba zkontrolována a rozdělena mezi různé držitele dluhopisů, dodal zdroj.
Jeden z držitelů ruských dluhopisů před polednem agentuře Reuters řekl, že někteří majitelé ruských státních dluhopisů denominovaných v dolarech zatím žádné úroky nedostali. Splatnost úroků byla ve středu a ministr financí Siluanov řekl, že jeho úřad instrukce k platbě zadal už v pondělí.
Splatnost dalších dluhů se blíží
Rusko má u zahraničních věřitelů dluh celkem asi 491 miliard dolarů (přes jedenáct bilionů korun). Z toho je zhruba osmdesát miliard USD splatných v příštích dvanácti měsících, upozornila společnost Algebris Investments. Z posledně zmíněné částky připadá 20,5 miliardy USD na dluhopisy denominované v dolarech ve vlastnictví nerezidentů.
Úroky splatné 16. března jsou první z několika dalších, jejichž splatnost se blíží. Příští budou v objemu 615 milionů dolarů a je nutné je splatit do konce měsíce. První platba jistiny připadá na 4. dubna, kdy jsou splatné dluhopisy za dvě miliardy dolarů.
Samotné dluhopisy byly vydány s mnoha podmínkami a závazky. Dluhopisy, které Rusko prodalo po zavedení sankcí uvalených na něj za nelegální anexi Krymu z roku 2014, obsahují i doložku pro splatnost v jiných měnách. U dluhopisů vydaných po roce 2018 je možné splátky provést i v rublech, avšak u těch, které měly splatnost ve středu, muselo Rusko zaplatit pouze v dolarech.
Rubl je výrazně slabší než před invazí
Rubl se po počátečním hlubokém propadu z konce února stabilizoval a ve čtvrtek dopoledne v Moskvě zpevňoval, zatímco na devizových trzích v zahraničí jeho kurz výrazně kolísal. V obou případech ale dolar stojí více než 100 rublů, což znamená, že ruská měna zůstává citelně slabší než před začátkem invaze, kdy stál dolar kolem 78 rublů.
Vzhledem k tomu, že se Rusko kvůli sankcím nemůže dostat k podstatné části svých devizových rezerv, začaly ratingové agentury prudce snižovat hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruské federace. Například agentura Fitch hodnotí schopnost Ruska splácet závazky známkou C. To znamená, že podle názoru této ratingové agentury je vyhlášení platební neschopnosti nevyhnutelné a riziko bezprostřední.
Polsko chce být nezávislé na ruském plynu
Polský vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski ve čtvrtek uvedl, že Polsko rozvíjí alternativní dodávky plynu a rozšiřuje svou infrastrukturu, aby se od roku 2023 mohlo stát plně nezávislé na ruském zemním plynu.
Polská státní společnost PGNiG oznámila ruskému plynárenskému gigantu Gazprom svůj záměr ukončit nákupy plynu z Ruska v rámci dlouhodobé smlouvy do konce roku 2022.
„I kdyby si někdo myslel, že z obchodního hlediska by byly další smlouvy (s Ruskem) výhodné, dnes je to dokonce těžko představitelné,“ řekl Naimski soukromému rádiu RMF FM.
Události: Evropa přehodnocuje Green Deal (zdroj: ČT24)
Evropská unie zažívá rekordní inflaci
Míra inflace v Evropské unii v únoru vystoupila na rekordních 6,2 procenta z lednových 5,6 procenta. Ve své zprávě to ve čtvrtek oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z celé Unie třetí nejvyšší inflaci, a to rovných deset procent (Český statistický úřad ji počítá odlišně, podle něho činila 11,1 procenta). Tak jako v minulých měsících i v únoru se na růstu cen podílely nejvíce energie.
V eurozóně míra inflace v únoru vystoupila na 5,9 procenta, zatímco v lednu činila 5,1 procenta.
Silný růst cen je patrný zejména při srovnání se situací před rokem. Loni v únoru byla roční míra inflace v EU na 1,3 procenta, zatímco v eurozóně činila 0,9 procenta.
Válka na Ukrajině může snížit globální růst a zvýšit inflaci
Ruská invaze na Ukrajinu by letos mohla ubrat více než jeden procentní bod z růstu světové ekonomiky, a naopak přidat 2,5 procentního bodu k inflaci. Ve své zprávě to ve středu uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V prosinci předpověděla, že globální hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce zvýší o 4,5 procenta.
Válka podle OECD nejvíce poškozuje evropské ekonomiky, zejména ty, které mají společnou hranici s Ruskem nebo Ukrajinou. Organizace odhaduje, že růst ekonomiky eurozóny by konflikt mohl snížit až o 1,4 procentního bodu.
OECD upozornila, že role Ruska a Ukrajiny ve světové ekonomice je v některých ohledech malá a že na globálním HDP se tyto země podílejí jen zhruba dvěma procenty. Dodala nicméně, že Rusko a Ukrajina hrají v globálním hospodářství významnou roli jako dodavatelé řady komodit, například obilí, zemního plynu a ropy.
Afrika a Blízký východ pociťují důsledky konfliktu na Ukrajině
Severní Afrika a Blízký východ už začaly pociťovat negativní dopady konfliktu na Ukrajině na svou potravinovou bezpečnost. Uvedl to ve čtvrtek Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD), který je finanční institucí OSN. Mezi zeměmi, které pociťují negativní důsledky, fond uvádí Somálsko, Libanon, Egypt či země ve Střední Asii.
Negativní dopady kvůli růstu cen či omezení vývozu fond zaznamenává v několika zemích na Blízkém východě či v Africe. Například Libanon dováží přes 80 procent pšenice z Ruska a z Ukrajiny a kvůli výbuchu v bejrútském přístavu má zásoby jenom na měsíc. V zemi přitom trpí nedostatkem potravin zhruba 22 procent lidí. Velkou závislost na dovozu pšenice či slunečnicového oleje vykazuje také Egypt.
Analýza fondu poukazuje i na problémy v Somálsku, jedné z nejchudších zemí na světě. Tamní malí zemědělci se musejí vyrovnat s růstem cen nafty, která slouží k pohonu čerpadel nezbytných pro závlahu polí. V zemích Střední Asie pak IFAD poukazuje na problémy, které způsobuje devalvace rublu. Například v Kyrgyzstánu peníze, které migranti posílají domů, představují přes 30 procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina z nich do země přichází z Ruska. Kvůli devalvaci však hodnota těchto prostředků, jež jsou klíčové pro rodiny migrantů, prudce klesá.
Rusko a Ukrajina představují zhruba čtvrtinu světového vývozu pšenice. Pro některé země v Africe a na Blízkém východě jsou obě země klíčovým dodavatelem. Rusko je i významným světovým výrobcem hnojiv.