Resort životního prostředí mění takzvané kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. Znamená to konec podpory plynových kotlů. Alternativ je víc, tepelná čerpadla nebo obnovitelné zdroje. Zájem o obě roste, jednak kvůli povinné výměně starých topenišť, ceně energií, ale i kvůli válce na Ukrajině a snaze domácností o větší soběstačnost. Na nový zdroj tepla tak můžou zájemci čekat i měsíce.
Konec podpory plynových kotlů. Na alternativy se ale může čekat i měsíce
Události ČT: Konec plynových kotlů (zdroj: ČT24)
U vjezdu k rodinnému domku stojí celkem nenápadně jakýsi box a v něm vrtule. Díky tomuto zařízení je však uvnitř v domě jak v zimě, tak i v létě příjemně. „Umí jak vytápět, ohřívat vodu, tak v podstatě i chladit celý tento objekt. To znamená, že tento dům si vystačí pouze s tím tepelným čerpadlem a v průběhu celého roku dokáže zajistit tepelný komfort,“ říká Robert Vágner, specialista tepelných čerpadel z firmy IVT.
Přesně takový způsob vytápění stát podporuje. Nabízí dotace, nově až 180 tisíc korun, o 50 tisíc víc. Jenže tepelná čerpadla jsou teď nedostatkové zboží, podobně jako solární panely nebo kotle. Chybějí zařízení i lidé, kteří by je mohli namontovat.
„Pokud jste si objednal tepelné čerpadlo řekněme do konce března, budete mít štěstí, pokud ho letos dostanete. Minulý rok jsme za březen získali řádově stovky poptávek, letos to jsou tisíce,“ vysvětlil Vágner.
Navýšení dotací reaguje na jiné rozhodnutí, resort životního prostředí už nebude podporovat kotle na plyn. Je drahý a většina ho pochází z Ruska. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) dopady nebudou dramatické. Plynový kotel chtěla zhruba čtvrtina žadatelů o kotlíkové dotace, většina už dnes volí tepelné čerpadlo.
„Když se podívám do Nové zelené úsporám, těch žádostí na plynové kotle už tam bylo málo, zhruba jedna desetina, a i těm, kteří požádali a chtějí svou žádost už teď změnit, to umožníme ve velmi jednoduchém režimu,“ potvrzuje Hubáčková.
S odklonem od plynu souvisí taky prodloužení termínu na výměnu neekologických kotlů 1. a 2. třídy o dva roky, do září 2024. I proto, že čekání na náhradu může být dlouhé.
Obce doufají, že Rusko dodávky plynu nevypne
Na dodávkách plynu jsou závislé i některé průmyslové obory – hlavně potravináři, skláři anebo třeba porcelánky. Ti tak teď řeší, jak by při ukončení dodávek zemního plynu z Ruska mohli dál fungovat. A podobně jsou na tom i některé obce. Třeba sídliště v Hejnicích má teplo a teplou vodu z obecní teplárny, která je plynová.
„Jde o zhruba 500 bytů, které jsou na to odkázané a jsou na to připojené, což při průměru dva a půl člověka na jeden byt vychází na nějakých tisíc až 1200 lidí, kteří v tom bydlí,“ spočítal starosta Hejnic Jaroslav Demčák (Za lepší Hejnice).
Na hejnickou teplárnu je připojena i zdejší mateřská škola. Ta kromě plynu čerpá i elektřinu, která vzniká jako vedlejší produkt při spalování plynu. Už na podzim, kdy jim skončil hlavní dodavatel plynu, se zamýšleli nad alternativami. Při takovém výkonu, jaký ale teplárna má, situace v tuto chvíli nemá jasné řešení.
„Postavit uhelnou kotelnu trvá dlouho a druhá věc je, že v současné době jít do uhlí není pro spoustu lidí normální. Štěpka je v Hejnicích asi nereálná, protože podle všeho bychom měli spotřebu v zimě zhruba kamion denně, což je nereálné, ani najít takové množství. Tepelná čerpadla při tomhle výkonu bychom museli provrtat tak asi do Austrálie a zpátky, a stejně by to zřejmě nevyšlo,“ říká starosta Demčák.
Nezbývá jim tak než doufat, že dodávky plynu budou pokračovat dál – plyn pro ně stále zůstává nejlepším řešením.
Na plynu jsou závislé i sklárny
Velmi podobná situace je ve Sklárně a minipivovaru Novosad & syn Harrachov. Na zemním plynu jsou tu životně závislí, používají ho k vytápění pecí i budov. Už teď jim náklady meziročně stouply několikanásobně. Za první tři měsíce zaplatili za plyn víc než za celý loňský rok dohromady. Pokud by k přerušení dodávek došlo, rychlé řešení nemají.
„Určitě z toho máme obavy, protože naše spotřeba je veliká, my vlastně spotřebujeme stejné množství plynu za jeden den, jako spotřebuje běžný rodinný dům za celý rok. Takže naše spotřeba je obrovská, a pokud by k výpadku dodávek došlo, jsme si vědomi toho, že bychom byli pravděpodobně první na řadě. Ale v tom případě naše firma zaměstnává zhruba 90 zaměstnanců a myslím si, že bychom víc jak polovinu z nich museli poslat domů,“ konstatuje jednatel sklárny Petr Novosad.
Odhadnout, jestli však Rusko plyn nakonec odpojí, nebo ne, je teď těžké. Podle energetického analytika Pavla Farkače k úplnému utažení kohoutků nedojde, protože by to závažně poškodilo obě strany. Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík je ale skeptický. „Ta potíž je v tom, že nevíme, zda-li Rus plyn vypne anebo zda budeme mít čas na to, abychom se od něj odpojili, a já se obávám, že A je správně.“
Plyn do Evropy zatím proudí bez problémů. Zlomový bude konec měsíce, kdy by za něj mělo Rusko dostat zaplaceno.
Při výpadku bychom vydrželi s plynem 40 dnů
Spotřebu během topné sezony pomáhá vyrovnávat plyn v podzemních zásobnících. Při úplném výpadku dodávek by u nás aktuální zásoby vydržely při průměrné spotřebě zhruba 40 dnů. Podobně jako na Slovensku nebo v Rakousku. Pokud by ale k výpadku dodávek opravdu došlo, bude stát nejdřív omezovat spotřebu plynu velkým odběratelům. Naopak domácností by se omezení dotklo až jako posledních. Jen pro domácnosti by přitom aktuální zásoby plynu vydržely mnohem déle, víc než půl roku.
Už teď ale plynárenské společnosti začaly zásobníky znovu plnit. Do zásobníků už letos zamířilo přes 320 milionů kubíků plynu. Tedy zhruba šestkrát víc než ve stejném období v předchozích letech.
V přepočtu spotřeboval v roce 2020 každý Čech 815 kubíků plynu. Česká spotřeba se dostává k evropskému průměru, který se blíží 500 kubíkům na osobu. Nejvíc plynu na obyvatele potřebuje v Evropě Nizozemsko. V roce 2020 tam v průměru každý člověk spotřeboval 2510 kubíků plynu. Naopak Švédsko má spotřebu víc než třicetkrát nižší, průměrný Švéd potřeboval jen 75 kubíků.