Velkoobchodníci se zemním plynem mohou objednat tuto komoditu pro český trh z jiných zemí, než je Rusko, ale fyzicky do Česka stejně doteče právě ruský plyn. V mírových dobách státy původ plynu nerozlišovaly, na burzách se obchodovalo se směskou a obchodníci brali vždy tu nejlevnější dodávku. Ale ve chvíli, kdy hrozí, že kvůli útoku na Ukrajinu Evropa o ruský plyn přijde, začne původ suroviny hrát roli. I tomu se věnuje nový díl publicistického pořadu Bilance.
Konec ruského plynu v Česku. Bilance ČT zjišťovala, čím zatopíme
Bilance – Konec ruského plynu. Čím zatopíme? (zdroj: ČT24)
Statistiky, které ukazují závislost evropských států na ruské komoditě, vždy zařazují Českou republiku mezi nejzranitelnější země. V případě nedostatku plynu se vláda bude řídit vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu o stavu nouze v plynárenství. Podle vyhlášeného stupně omezení by nejprve odpojovala od dodávek plynu velké odběratele (630 MW ročně), kteří mohou přejít na alternativní zdroj, a následně největší spotřebitele (nad 52 500 MW ročně).
Nedostatek plynu by tak nejprve zasáhl velké průmyslové podniky, jako jsou chemické závody, hutě, kalírny nebo sklárny. Jako poslední by přišly na řadu elektrárny, teplárny a domácnosti. V každém případě by omezení dodávek zemního plynu vedlo k zastavení řady průmyslových podniků, přerušení výroby a ohrožení ekonomické stability, včetně zaměstnanosti v Česku.
Náměstek ministra průmyslu René Neděla uvedl, že v případě ukončení odběru ruského plynu by pravděpodobně EU postupovala solidárně a snažila se zajistit pro každou zemi základní množství plynu.
Šedesát procent zemního plynu nyní evropské státy dovážejí z jiných zemí než z Ruska a Evropská komise na začátku března oznámila, že chce do konce roku 2022 nahradit dvě třetiny ruského plynu dovozem z jiných států, především dovozem zkapalněného plynu LNG. Ten je však tradičně mnohem dražší než surovina dodávaná plynovodem, jednak proto, že zkapalnění probíhá za extrémně nízkých teplot a také kvůli drahé přepravě loděmi.
Využití zemního plynu v ČR
Experti o rychlé náhradě zemního plynu z Ruska pochybují. Podle Michala Macenauera z analytické společnosti EGÚ Brno znamená vyšší sázka na LNG rychlé budování nových pobřežních terminálů a zásobníků, a dále zajištění dlouhodobých kontraktů s novými dodavateli. Což bude obtížné, protože Evropa chce plyn, jako fosilní palivo, do patnácti let opustit. Jiří Gavor přitom upozorňuje, že noví partneři nyní navíc nemají kapacity těžbu rychle zvednout. Krátkodobý nedostatek plynu by tak byl řešený zvýšenou spotřebou uhlí ve velkých zařízeních a úsporami.
Podle Michaely Valentové z ČVUT jsou právě úspory klíčem k budoucí náhradě plynu v Česku. Většina plynu se u nás spotřebuje na výrobu tepla, horké vody nebo páry, ať již pro průmysl nebo pro vytápění budov. A právě ve vytápění existuje ohromný potenciál plyn zcela nahradit.
Klíčem k úspěchu je kvalitní zateplení budov a výrobních hal a snížení energetické náročnosti výroby. Současné technologie umožňují nejen zabránit úniku tepla, ale využít i teplo, které z budovy uniká, ať již vzduchem nebo vodou.
Ruský plyn je možné nahradit do roku 2027, zní od expertů
Podle Petra Holuba ze společnosti Budovy 21 je možné spotřebu energií snížit v domech až o 90 procent a do roku 2030 umět ušetřit 1,8 miliardy kubíků dováženého zemní plynu ročně, což je asi dvacet procent spotřeby v zemi. Nutnou podmínkou je, že stát bude tyto investice podporovat a dotovat.
Na využívání odpadního tepla je nyní nejdostupnější technologií tepelné čerpadlo. Například radní Prahy plánují výstavbu obřího tepelného čerpadla, které využije teplou vodu, kterou Pražané vypouštějí ze svých umyvadel a sprchových koutů. Ta totiž doputuje do čistírny odpadních vod v Tróji a tam stále má až 20 stupňů Celisa.
F. Černý: Přerušení ruského plynu by Česko zasáhlo velmi významně (zdroj: ČT24)
Vyrobit z této teploty vařící vodu je pro tepelné čerpadlo hračka, ostatně tato technologie to zvládá i při teplotách kolem nuly. Inspirací pro pražskou radnici jsou stejné projekty v Helsinkách, a také ve Vídni, která bude už od roku 2023 vytápět 56 000 domácností teplem z odpadní čistírny zařízením s výrobou 880 GWh tepelné energie ročně.
Tento systém má využít rozvody centrálního vytápění, což je dědictví předrevoluční energetiky, které Evropa České republice nyní tiše závidí. Dnes je centrální výroba tepla považována za ekologickou technologii budoucnosti. Velké teplárny však budou muset nejen odejít od uhlí, ale možná i zkrátit období, kdy plánovaly vyrábět teplo pomocí plynu.
Alternativou nemusí být jen velká tepelná čerpadla, ale také využívání biometanu – tedy plynu, který vyrobí bioplynové stanice ze zemědělských plodin a kuchyňského odpadu. Biometan má stejní vlastnosti jako zemní plyn a bioplynky je mohu vtlačit do stávající plynárenské soustavy.
Další možností, které se připravuje především v Německu je spalování vodíku, vyrobeného z obnovitelných zdrojů – především při přebytcích elektřiny z větrných a solárních elektráren. Další možností pro teplárny je spalování štěpky, tedy odpadního dřeva, které se mnohdy zcela zbytečně pálí v lesích jako překážející klestí. Tuto surovinu už zařadily teplárny v Plané nad Lužnicí, Třebíči nebo Strakonicích.
Podle analytiků je reálné ruský plyn zcela nahradit do konce roku 2027, ale podmínkou je maximální strategická podpora státu jak v oblasti úspor, tak vzniku nových zdrojů.