Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin. Protiruské západní sankce jsou podle něj krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii. Moskva sankce kritizuje opakovaně, přestože tvrdí, že nefungují. Interní dokument ruské vlády přitom varuje před hlubokými a vleklými dopady západních postihů na ruskou ekonomiku.
Rusko invazí o nic nepřišlo, tvrdí Putin. Mluví o agresi Západu a kritizuje sankce, které podle něj nefungují
Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Věří prý, že jeho země bude nakonec silnější a bude se rychleji rozvíjet.
Putin uvedl, že epidemii koronaviru nahradily jiné globální výzvy. „Mám na mysli sankční horečku Západu, jeho neskrývané agresivní pokusy vnutit jiným zemím své vzorce chování, zbavit je suverenity a podřídit je jejich vůli,“ uvedl diktátor.
Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal Putin.
Zároveň tvrdí, že Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin, poptávka je prý vysoká po celém světě a například vývoz energií z Ruska do Číny je na vzestupu. Rusko také podle něj jedná o výstavbě dalšího plynovodu do Číny, který povede přes Mongolsko. S Ulánbátarem se Rusové dohodli na dodávkách ropných produktů.
Interní materiál: Ekonomika by se mohla vzpamatovávat až do konce desetiletí
Sankce, které západní státy na Rusko uvalily za jeho invazi na Ukrajinu, podle Putina nefungují. Moskva je ale opakovaně kritizuje a usiluje o jejich zrušení.
Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.
Nejpesimističtější scénář ve vládním materiálu předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta, a vzpamatovávat se bude až do konce desetiletí. Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů.
Rusko samo přitom přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, což je hlavní trasa pro přepravu ruského plynu do EU. Zdůvodňuje to technickými problémy kolem jediné funkční kompresorové turbíny, jejíž servis zajišťuje německá společnost Siemens Energy, a také sankcemi. Putin řekl, že další turbíny odeslané k údržbě by měly být vráceny přímo do Ruska, pak bude podle něj možné plynovod Nord Stream 1 znovu zprovoznit.
Evropská unie tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.
Putin opakoval teorie o „denacifikaci“ a „pomoci“ lidem na Donbasu
Putin ve Vladivostoku dále zopakoval své tvrzení, že stávající vláda v Kyjevě je nelegitimní, protože se dostala k moci po převratu v roce 2014.
Tehdy rozsáhlé protesty proti odklonu země od prozápadního směřování, konkrétně proti rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče odmítnout asociační dohodu s EU, vyhnaly Janukovyče do Ruska. Na Ukrajině se od té doby konaly několikery parlamentní a prezidentské volby, v těch posledních v roce 2019 vyhrál stávající prezident Volodymyr Zelenskyj.
Putin ve Vladivostoku také řekl, že Rusko boje na Ukrajině nezačalo, ale naopak se prý snaží ukončit ty, které tam trvaly už od roku 2014. Celá válka, která trvá už osm let, ale tehdy začala tím, že Moskva za pomoci svých neoznačených vojáků nelegálně anektovala ukrajinský poloostrov Krym a koordinovala činnost donbaských separatistů, jejichž prostřednictvím a podporou včetně zapojení ruských tajných služeb a armády rozpoutala konflikt na Donbase.
Putin označuje demokraticky zvolenou vládu v Kyjevě za nacisty a tvrdí, že jeho diktatura chce Ukrajinu „denacifikovat“. Rusko podle Putina při současné invazi „pomáhá lidem“ žijícím na Donbase, je to podle něj ruský dluh vůči nim, který „až do konce vyplníme“. V důsledku Ruskem rozpoutané války na Donbase zemřely v oblasti podle OSN od roku 2014 do roku 2021 skoro čtyři tisíce civilistů.
Putin také komentoval nástup Liz Trussové do čela britské vlády. Prohlásil, že proces měl k demokratičnosti daleko, protože Trussová byla vybrána hlasy členů Konzervativní strany, nikoli celou zemí. Velká Británie ale nemá přímou volbu premiéra a konzervativci jsou legitimní, demokraticky vládnoucí stranou, protože vyhráli poslední parlamentní volby. Trussová dává najevo, že bude pokračovat v podpoře Ukrajiny a tvrdém postoji vůči Rusku.
Rusko udržuje rubl uměle, jinak by kvůli sankcím padl, říká analytik ČSOB
Podle analytika ČSOB Dominika Rusinka je vidět, že to, co říká ruský prezident Vladimir Putin, je spíše součást propagandy, protože ruská ekonomika na tom určitě není dobře. Byť se třeba nenaplnily scénáře a možná spíše zbožná přání některých, že ruská ekonomika zkolabuje. „To se nestalo z toho důvodu, že Západ neuvalil sankce například na energetické exporty, takže Rusko stále drží vývoz plynu a ropy nad vodou. Nicméně ta ekonomika je bezpochyby tvrdě zasažená a efekt sankcí se bude dále projevovat v čase a bude pouze sílit,“ míní Rusinko.
Citovaný důvěrný dokument ruských ekonomů, který získala agentura Bloomberg, varuje před osmi až dvanáctiprocentním propadem ruského hospodářství, hroucením domácího energetického trhu nebo třeba odlivem mozků. Rusinko to potvrdil a doplnil, že podle něj je Rusko zemí, která dlouhodobě trpí strukturálními slabostmi a nedostatky.
„Odliv mozků je jedna věc. Když se však podíváme na ruskou ekonomiku jako celek, tak má potenciální růst někde okolo jednoho a půl procenta, což je velmi málo na ekonomiku tohoto typu, která je stále relativně chudá. A dá se čekat, že ty poměrně přísné sankce ji ještě dále utáhnou a budou působit drtivým efektem,“ předesílá analytik.
Vysvětlení, proč si rubl udržuje hodnotu a proč není v Rusku tak výrazná inflace, hledá Rusinko v tom, že rubl je aktuálně měnou, která není volně směnitelná. „To znamená, že je to taková potěmkinovská stabilita, kdy Rusko udržuje silný rubl pomocí kapitálových kontrol. Tento silný, stabilní rubl není projevem silné ekonomiky, ale z mého pohledu je to právě naopak. Rusko musí udržovat kurz rublu uměle, protože kdyby ho pustilo, rubl výrazně oslabí s ohledem na sankce a kondici ruské ekonomiky,“ vysvětlil Rusinko ve vysílání Horizontu ČT24.