„In Liz We Truss,“ kvituje novou britskou premiérku Kyjev. V Rusku je terčem propagandy

S nastupující premiérkou Velké Británie Liz Trussovou se neočekává změna přístupu Spojeného království k ruské válce na Ukrajině. Pozitivní signály vysílá v tomto směru Londýn i Kyjev. Její jmenování do čela britské vlády však podle událostí minulých měsíců naznačuje, že Moskva z Trussové v Downing Street 10 nadšena nebude.

O tom, že Trussová je pro ruskou diplomacii nežádoucí, svědčila už únorová schůzka v Moskvě. Ještě jako britská ministryně zahraničí se Trussová sešla čtrnáct dní před zahájením ruské války na Ukrajině s protějškem Sergejem Lavrovem, ale jednání s cílem odradit Rusko od invaze skončilo neúspěšně.

„Rozhovor probíhal mezi němým a hluchým. Zdá se, že posloucháme, ale neslyšíme,“ komentoval tehdy schůzku Lavrov. Předčasný odchod ruského představitele z tiskové konference ještě více ochladil tehdejší atmosféru.

Pro napjaté vztahy mezi Velkou Británií a Ruskou federací šlo o další ránu, neboť návštěva Trussové v Moskvě v postavení ministryně zahraničí byla první po více než čtyřech letech. Vzájemné vztahy ochladly i kvůli otravě bývalého špiona Sergeje Skripala přímo v Británii. Agenti ruské GRU se Skripala a jeho dceru Julii pokusili zavraždit novičokem.

Terčem ruské propagandy

Trussová se v měsících následujících po návštěvě Moskvy stala terčem ruských státních médií. Její očerňování bylo ve zpravodajství na státních ruských televizních kanálech běžnou praxí a byla označována jako politická radikálka nebo lehká váha.

„Liz Trussová nepatří do politiky, ale do kuchyně,“ řekl například analytik Igor Korotčenko na stanici Rossija 1 a tvrdil, že kandidátka na lídra konzervativců je „nevzdělaná“, „nebezpečná“ a méně „rozumná“ než její rival Sunak. S kritikou přispěchal i přední kremelský propagandista Vladimir Solovjov, jenž obvinil Trussovou ze zahájení náboženské války s Ruskem.

„Přehmaty, které udělá, jsou zesílené, přičemž se jí často vysmívají, že jde o nevzdělanou nebo špatnou napodobeninu Margaret Thatcherové,“ popisuje ruský mediální portrét Trussové novinář BBC Francis Scarr. Dodává, že „obzvláště nekompromisní postoj Trussové k válce je předmětem konkrétních urážek“, a zdá se, že to má také dopad na ruskou veřejnost.

Ve stopách Johnsona

Trussová v kampani mezi konzervativci v souvislosti s děním na Ukrajině mimo jiné uvedla, že by Kyjev měl dostat víc těžkých zbraní. Tehdejší ministryně zahraničí také řekla, že chce zvýšit britské výdaje na obranu na tři procenta HDP.

V přístupu k Ukrajině se dá proto po jejím zvolení do čela britské vlády očekávat kontinuita britsko-ukrajinských vztahů. Dosavadní premiér Boris Johnson byl od únorové ruské invaze hlasitým zastáncem Ukrajiny, přičemž Kyjev několikrát navštívil a setkal se s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Navzdory svým problémům doma byl Johnson díky podpoře Kyjeva zřejmě nejoblíbenějším zahraničním politikem na Ukrajině. Kozáckou komunitou ve městě Černihiv byl dokonce prohlášen za „čestného kozáka“.

Johnson ve své poslední výzvě jako britský premiér ujistil prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina může a porazí Rusko, přičemž slíbil, že bude udržovat úzké spojení se Zelenským i v budoucnu. „Dovolte mi nyní říci lidu Ukrajiny, že vím, že my ve Spojeném království budeme nadále podporovat váš boj za svobodu tak dlouho, jak to bude potřeba,“ oznámil Johnson.

V Johnsonově zahraniční politice bude Trussová pokračovat. „Jako premiérka budu největším přítelem Ukrajiny – ve stopách Borise Johnsona – a plně se zavazuji zajistit, že Vladimir Putin na Ukrajině neuspěje a utrpí strategickou porážku a že Rusko bude v budoucnu omezeno,“ prohlásila Trussová už koncem července.

V pokračování spolupráce věří i Kyjev

„Věřím, že neochvějná podpora Spojeného království vůči Ukrajině neoslabí,“ řekl Bohdan Myroněnko, vedoucí pracovník ukrajinského think-tanku Adastra. „Upřímně věřím, že vláda Trussové nebude pro Ukrajinu a její ozbrojené síly škodlivá.“

Zatímco Myroněnko uznává, že Spojené království a Evropská unie „nebudou pod vedením Trussové nejlepšími přáteli“, tak věří, že oba spojenci jsou odhodláni pomoci Ukrajině v boji proti Rusku. „Naši krajané jsou rádi, když vidí, že vlády Evropy a zemí mimo Evropu jsou jednotné ve své neochvějné podpoře Ukrajině,“ řekl.

Vřelé kontakty předpokládají i samotní ukrajinští politici. Zelenskyj řekl, že britsko-ukrajinské vztahy jsou již na „bezprecedentně vysoké úrovni“ a dodal: „My ji na Ukrajině dobře známe – vždy byla na té lepší straně evropské politiky. A věřím, že společně dokážeme udělat mnohem více pro ochranu našich národů a zmaření veškerého ruského destruktivního úsilí. Hlavní věcí je zachovat naši jednotu.“

„Věříme v Liz,“ napsal na Twitteru ukrajinský poslanec Rustem Umerov. „Paní Trussová je pevnou zastánkyní Ukrajiny. Doufáme v plodné pokračující partnerství mezi Spojeným královstvím a Ukrajinou,“ dodal.

Ekonomická otázka

Pokračující ekonomické problémy Velké Británie však mohou omezit Trussové možnosti. V analytických kruzích se očekává, že země projde recesí a její inflace stoupla na zhruba deset procent. Trussová, jež je třetí britskou premiérkou po Margaret Thatcherové a Therese Mayové, chce snížit daně a ulevit obyvatelstvu od prudce rostoucích účtů za energie, což ale bude znamenat nižší příjmy pro vládu. Zvýšení výdajů na obranu proto bude s menšími zdroji těžší.

„Má problém a je otázkou, co upřednostní, protože nemůže upřednostnit všechno,“ říká Ian Bond, ředitel zahraniční politiky think-tanku Centrum pro evropskou reformu. „V tuto chvíli nevíme, co to bude.“

Velká Británie patří k největším podporovatelům Ukrajiny – dodává protitankové střely, naváděcí rakety či obrněná bojová vozidla a mimo jiné zprostředkovává výcvik ukrajinských vojáků a důstojníků na svém území. Počátkem srpna se celková britská vojenská pomoc Kyjevu od začátku konfliktu zvýšila na více než dvě miliardy liber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 49 mminutami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled