Rusové si opět mohou koupit dolary a eura. Narážejí ale na různá omezení

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Rožánek o nákupech valut v Rusku
Zdroj: ČT24

Od pondělí si Rusové opět mohou koupit zahraniční měnu, včetně dolarů a eur. Maximálně ale v hodnotě deseti tisíc dolarů (kolem 226 tisíc korun). Ruská centrální banka tak zmírňuje svá regulační opatření, jejichž cílem je podpořit kurz domácí měny. Kurz rublu se sice nyní stabilizoval, ale ruskou ekonomiku čekají pod dopadem západních sankcí těžké časy, uvedl zpravodaj ČT v Moskvě Karel Rožánek.

Možnost nákupu zahraničních měn oficiálně platí, ale nefunguje to všude, uvedl zpravodaj ČT. Připomněl zprávy, že některé banky prodávaly valuty pouze svým klientům, a některé dokonce jen držitelům prémiových platebních karet.

Odhadl, že zájem Rusů před květnovými svátky, kdy mohou odletět do zahraničí – ovšem s výjimkou Evropské unie či Severní Ameriky – bude přibývat. Nejčastěji nyní Rusové chtějí do Turecka, Egypta či Asie.

Po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu kurz rublu vůči dolaru i euru rekordně klesl, například euro se prodávalo i za 130 rublů. „Nyní je ve směnárnách za 90 až 91 rublů. V centrální bance se dá koupit ještě za méně,“ řekl Rožánek. Dodal, že se tak rubl přiblížil kurzu, který byl ještě před zahájením bojů na Ukrajině, tedy 77 až 85 rublů za euro. 

Rusové se však stále nemohou dostat k dolarům či eurům, které měli na svých účtech před 9. dubnem. Mohou je jedině převést na rubly a za ty pak – do již zmíněného limitu – nakoupit zahraniční měnu. 

Převody valut pro firmy pak probíhají u bank, které nejsou pod sankcemi, například u Reiffeisenbank. Společnosti se ale především potýkají s tím, že s nimi mnozí západní partneři ukončili spolupráci. „Nechtějí jim prodávat součástky, auta, letadla, nábytek, spotřební elektroniku.“

Západní ekonomové i ruská centrální banka pak očekávají, že ruské hospodářství bude slábnout. Inflace se letos může vyšplhat až k 24 procentům, zdůraznil Rožánek. Pod dopadem západních sankcí – který se natvrdo projeví až za nějaký čas – navíc o práci nejspíš přijdou statisíce Rusů. Jen v Moskvě se to bude podle starosty Sergeje Sobjanina týkat 200 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 46 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...