Rusové si opět mohou koupit dolary a eura. Narážejí ale na různá omezení

Nahrávám video

Od pondělí si Rusové opět mohou koupit zahraniční měnu, včetně dolarů a eur. Maximálně ale v hodnotě deseti tisíc dolarů (kolem 226 tisíc korun). Ruská centrální banka tak zmírňuje svá regulační opatření, jejichž cílem je podpořit kurz domácí měny. Kurz rublu se sice nyní stabilizoval, ale ruskou ekonomiku čekají pod dopadem západních sankcí těžké časy, uvedl zpravodaj ČT v Moskvě Karel Rožánek.

Možnost nákupu zahraničních měn oficiálně platí, ale nefunguje to všude, uvedl zpravodaj ČT. Připomněl zprávy, že některé banky prodávaly valuty pouze svým klientům, a některé dokonce jen držitelům prémiových platebních karet.

Odhadl, že zájem Rusů před květnovými svátky, kdy mohou odletět do zahraničí – ovšem s výjimkou Evropské unie či Severní Ameriky – bude přibývat. Nejčastěji nyní Rusové chtějí do Turecka, Egypta či Asie.

Po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu kurz rublu vůči dolaru i euru rekordně klesl, například euro se prodávalo i za 130 rublů. „Nyní je ve směnárnách za 90 až 91 rublů. V centrální bance se dá koupit ještě za méně,“ řekl Rožánek. Dodal, že se tak rubl přiblížil kurzu, který byl ještě před zahájením bojů na Ukrajině, tedy 77 až 85 rublů za euro. 

Rusové se však stále nemohou dostat k dolarům či eurům, které měli na svých účtech před 9. dubnem. Mohou je jedině převést na rubly a za ty pak – do již zmíněného limitu – nakoupit zahraniční měnu. 

Převody valut pro firmy pak probíhají u bank, které nejsou pod sankcemi, například u Reiffeisenbank. Společnosti se ale především potýkají s tím, že s nimi mnozí západní partneři ukončili spolupráci. „Nechtějí jim prodávat součástky, auta, letadla, nábytek, spotřební elektroniku.“

Západní ekonomové i ruská centrální banka pak očekávají, že ruské hospodářství bude slábnout. Inflace se letos může vyšplhat až k 24 procentům, zdůraznil Rožánek. Pod dopadem západních sankcí – který se natvrdo projeví až za nějaký čas – navíc o práci nejspíš přijdou statisíce Rusů. Jen v Moskvě se to bude podle starosty Sergeje Sobjanina týkat 200 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
10:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánovčera v 18:40

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
včera v 10:59

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 07:22

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
včera v 06:00

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.