Ruská salámová taktika. Na dobytých územích postupně odkrajuje ukrajinskou suverenitu

Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.

Vedoucí okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj podepsal příkaz, podle kterého musí všichni ukrajinští občané přijíždějící do Ruskem kontrolované zóny žádat úřady o dočasný azyl. 

Vyhláška tak navzdory mezinárodnímu právu klasifikuje všechny Ukrajince vstupující do oblasti jako uprchlíky. Samotnou Záporožskou oblast de facto definuje jako samostatnou entitu oddělenou od Ukrajiny. 

Ruské úřady mohou navíc podle Institutu pro studium války (ISW) využít status uprchlíka k větší kontrole Ukrajinců, kteří by se rozhodli vrátit zpět do svých domovů. Jde tak o další rozhodnutí, kterým Rusko omezuje ukrajinskou suverenitu na dobytých územích.

Pas a deset tisíc rublů

Nejde ale zdaleka o první krok na cestě k plánovanému připojení dobytých regionů k Rusku. Již v červenci začaly okupační síly vydávat obyvatelům Záporožské oblasti ruské pasy. Ukrajinské ministerstvo zahraničí tehdy označilo plán jako „hrubé porušení ukrajinské suverenity, územní celistvosti a principů mezinárodního humanitárního práva,“ a také jako porušení „závazků Ruské federace jako okupační mocnosti“.

Podle webu Ukrainska Pravda ale okupační správa neslavila velký úspěch. Do začátku srpna o pas zažádalo jen jedno procento z přibližně milionu obyvatel obsazené části Chersonské a Záporožské oblasti, a to i navzdory tomu, že k pasu měli obdržet také odměnu deset tisíc rublů (podle oficiálního kurzu asi čtyři tisíce korun, kurz ale kvůli ruským vládním opatřením zřejmě neodpovídá reálné ceně měny).

Úřady proto zvýšily tlak na obyvatelstvo a například ve městě Melitopol a jeho okolí vyhlásily od začátku září nutnost výměny ukrajinských poznávacích značek za dočasnou náhradu. Vydání těchto značek je ale podmíněno právě držením ruského pasu. Ten budou Ukrajinci potřebovat také v případě podpisu některých smluv.

Rubl oficiální měnou

Úmysl zavést ruský rubl jako oficiální měnu okupovaných území oznámily úřady již koncem dubna a stejně jako v předchozím případě byl Ukrajinou označen za „porušení mezinárodního práva“ a „akt anexe“. Mnoho úspěchů ale podle zdrojů ukrajinské armády neměli Rusové ani zde, a hlavním platidlem i nadále zůstává hřivna.

Okupační správa proto na jihu Ukrajiny rozesílá falešná vyúčtování za veřejné služby a požaduje platby v rublech. Tamní obyvatelé ale rozesílky ve velkém ignorují, a Rusové se proto uchylují k výhružkám. V Chersonu tak například uspořádala správa schůzku s vedoucími bytových družstev a pohrozila jim „preventivními opatřeními“, pokud obyvatelé nebudou platit v rublech.

Podle zdrojů ukrajinských speciálních složek ale tato setkání nepřináší žádné výsledky. Navzdory snaze okupantů lidé stále platí převážně v hřivnách a zejména v soukromém sektoru většina společností platby v rublech odmítá. 

Odkládané referendum

I navzdory chaotické a nestabilní situaci v kontrolovaných regionech má Rusko stále v plánu zinscenovat referenda, kterými by dobyté části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti připojilo ke svému území.

Podle původního plánu ruského ministerstva obrany se měla referenda konat na jaře, později byla odložena na září tohoto roku. Plán ale počítal s tím, že tou dobou bude již Doněcká oblast plně pod kontrolou Ruska, to se ale nestalo. Aktuálně má v držení jen kolem šedesáti procent území a postup se tam prakticky zastavil.

Podle webu Meduza je tak nyní jednou z možností, které Kreml zvažuje, vyhlášení referenda pouze na dobyté části. Zbytek by pak byl po obsazení připojen automaticky. Zdráhá se totiž referendum znovu odkládat, a to i vzhledem k tomu, že okupační úřady již začaly s přípravami. Druhou možností je pak odložení referenda až do zimy, což by mělo dát ruské armádě dostatek času na to, aby oblast zcela ovládla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie dopadla podezřelého z útoku na zákonodárce v Minnesotě

Policie zadržela muže podezřelého ze dvou sobotních útoků na zákonodárce ve státě Minnesota, hlásí agentura AP s odkazem na nejmenované zdroje. Při útocích zahynuli demokratická politička Melissa Hortmanová a její manžel a byli zraněni demokratický senátor státu Minnesota John Hoffman a jeho manželka.
před 9 mminutami

Při íránském úderu na Izrael zahynuli tři lidé

Íránský úder na Izrael v pondělí brzy ráno zabil tři lidi a několik desítek jich zranil. Píší to izraelská média s odkazem na záchranáře. Ti prohledávají domy, které byly zasaženy íránskými raketami. Íránské rakety dopadly na střední a severní Izrael krátce po 3:00 SELČ.
před 21 mminutami

Írán znovu vyslal rakety na Izrael, země pokračují ve vzájemném ostřelování

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán dle ministra zastaví útoky, pokud i Izrael. Za civilisty zaplatíte, vzkázal Netanjahu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli

Resort zahraničí v pondělí vyšle repatriační let pro Čechy v Izraeli. Zájemci se musejí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu. Mluvčí ministerstva Daniel Drake už dříve sdělil, že několik Čechů v pondělí odcestuje z jordánského Ammánu do Bratislavy slovenským repatriačním letem. Tuzemská diplomacie také v novém doporučení varovala v následujících dnech před cestami do Izraele, který je ve válečném konfliktu s Íránem. K opuštění Íránu vyzval resort české občany už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Kolumbii zatkli ženu podezřelou z účasti na pokusu o vraždu Uribeho

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.
před 14 hhodinami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
14. 6. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
před 21 hhodinami
Načítání...