Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.
Vedoucí okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj podepsal příkaz, podle kterého musí všichni ukrajinští občané přijíždějící do Ruskem kontrolované zóny žádat úřady o dočasný azyl.
Vyhláška tak navzdory mezinárodnímu právu klasifikuje všechny Ukrajince vstupující do oblasti jako uprchlíky. Samotnou Záporožskou oblast de facto definuje jako samostatnou entitu oddělenou od Ukrajiny.
Ruské úřady mohou navíc podle Institutu pro studium války (ISW) využít status uprchlíka k větší kontrole Ukrajinců, kteří by se rozhodli vrátit zpět do svých domovů. Jde tak o další rozhodnutí, kterým Rusko omezuje ukrajinskou suverenitu na dobytých územích.
Pas a deset tisíc rublů
Nejde ale zdaleka o první krok na cestě k plánovanému připojení dobytých regionů k Rusku. Již v červenci začaly okupační síly vydávat obyvatelům Záporožské oblasti ruské pasy. Ukrajinské ministerstvo zahraničí tehdy označilo plán jako „hrubé porušení ukrajinské suverenity, územní celistvosti a principů mezinárodního humanitárního práva,“ a také jako porušení „závazků Ruské federace jako okupační mocnosti“.
Podle webu Ukrainska Pravda ale okupační správa neslavila velký úspěch. Do začátku srpna o pas zažádalo jen jedno procento z přibližně milionu obyvatel obsazené části Chersonské a Záporožské oblasti, a to i navzdory tomu, že k pasu měli obdržet také odměnu deset tisíc rublů (podle oficiálního kurzu asi čtyři tisíce korun, kurz ale kvůli ruským vládním opatřením zřejmě neodpovídá reálné ceně měny).
Úřady proto zvýšily tlak na obyvatelstvo a například ve městě Melitopol a jeho okolí vyhlásily od začátku září nutnost výměny ukrajinských poznávacích značek za dočasnou náhradu. Vydání těchto značek je ale podmíněno právě držením ruského pasu. Ten budou Ukrajinci potřebovat také v případě podpisu některých smluv.
Rubl oficiální měnou
Úmysl zavést ruský rubl jako oficiální měnu okupovaných území oznámily úřady již koncem dubna a stejně jako v předchozím případě byl Ukrajinou označen za „porušení mezinárodního práva“ a „akt anexe“. Mnoho úspěchů ale podle zdrojů ukrajinské armády neměli Rusové ani zde, a hlavním platidlem i nadále zůstává hřivna.
Okupační správa proto na jihu Ukrajiny rozesílá falešná vyúčtování za veřejné služby a požaduje platby v rublech. Tamní obyvatelé ale rozesílky ve velkém ignorují, a Rusové se proto uchylují k výhružkám. V Chersonu tak například uspořádala správa schůzku s vedoucími bytových družstev a pohrozila jim „preventivními opatřeními“, pokud obyvatelé nebudou platit v rublech.
Podle zdrojů ukrajinských speciálních složek ale tato setkání nepřináší žádné výsledky. Navzdory snaze okupantů lidé stále platí převážně v hřivnách a zejména v soukromém sektoru většina společností platby v rublech odmítá.
Odkládané referendum
I navzdory chaotické a nestabilní situaci v kontrolovaných regionech má Rusko stále v plánu zinscenovat referenda, kterými by dobyté části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti připojilo ke svému území.
Podle původního plánu ruského ministerstva obrany se měla referenda konat na jaře, později byla odložena na září tohoto roku. Plán ale počítal s tím, že tou dobou bude již Doněcká oblast plně pod kontrolou Ruska, to se ale nestalo. Aktuálně má v držení jen kolem šedesáti procent území a postup se tam prakticky zastavil.
Podle webu Meduza je tak nyní jednou z možností, které Kreml zvažuje, vyhlášení referenda pouze na dobyté části. Zbytek by pak byl po obsazení připojen automaticky. Zdráhá se totiž referendum znovu odkládat, a to i vzhledem k tomu, že okupační úřady již začaly s přípravami. Druhou možností je pak odložení referenda až do zimy, což by mělo dát ruské armádě dostatek času na to, aby oblast zcela ovládla.
