Ruská salámová taktika. Na dobytých územích postupně odkrajuje ukrajinskou suverenitu

Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.

Vedoucí okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj podepsal příkaz, podle kterého musí všichni ukrajinští občané přijíždějící do Ruskem kontrolované zóny žádat úřady o dočasný azyl. 

Vyhláška tak navzdory mezinárodnímu právu klasifikuje všechny Ukrajince vstupující do oblasti jako uprchlíky. Samotnou Záporožskou oblast de facto definuje jako samostatnou entitu oddělenou od Ukrajiny. 

Ruské úřady mohou navíc podle Institutu pro studium války (ISW) využít status uprchlíka k větší kontrole Ukrajinců, kteří by se rozhodli vrátit zpět do svých domovů. Jde tak o další rozhodnutí, kterým Rusko omezuje ukrajinskou suverenitu na dobytých územích.

Pas a deset tisíc rublů

Nejde ale zdaleka o první krok na cestě k plánovanému připojení dobytých regionů k Rusku. Již v červenci začaly okupační síly vydávat obyvatelům Záporožské oblasti ruské pasy. Ukrajinské ministerstvo zahraničí tehdy označilo plán jako „hrubé porušení ukrajinské suverenity, územní celistvosti a principů mezinárodního humanitárního práva,“ a také jako porušení „závazků Ruské federace jako okupační mocnosti“.

Podle webu Ukrainska Pravda ale okupační správa neslavila velký úspěch. Do začátku srpna o pas zažádalo jen jedno procento z přibližně milionu obyvatel obsazené části Chersonské a Záporožské oblasti, a to i navzdory tomu, že k pasu měli obdržet také odměnu deset tisíc rublů (podle oficiálního kurzu asi čtyři tisíce korun, kurz ale kvůli ruským vládním opatřením zřejmě neodpovídá reálné ceně měny).

Úřady proto zvýšily tlak na obyvatelstvo a například ve městě Melitopol a jeho okolí vyhlásily od začátku září nutnost výměny ukrajinských poznávacích značek za dočasnou náhradu. Vydání těchto značek je ale podmíněno právě držením ruského pasu. Ten budou Ukrajinci potřebovat také v případě podpisu některých smluv.

Rubl oficiální měnou

Úmysl zavést ruský rubl jako oficiální měnu okupovaných území oznámily úřady již koncem dubna a stejně jako v předchozím případě byl Ukrajinou označen za „porušení mezinárodního práva“ a „akt anexe“. Mnoho úspěchů ale podle zdrojů ukrajinské armády neměli Rusové ani zde, a hlavním platidlem i nadále zůstává hřivna.

Okupační správa proto na jihu Ukrajiny rozesílá falešná vyúčtování za veřejné služby a požaduje platby v rublech. Tamní obyvatelé ale rozesílky ve velkém ignorují, a Rusové se proto uchylují k výhružkám. V Chersonu tak například uspořádala správa schůzku s vedoucími bytových družstev a pohrozila jim „preventivními opatřeními“, pokud obyvatelé nebudou platit v rublech.

Podle zdrojů ukrajinských speciálních složek ale tato setkání nepřináší žádné výsledky. Navzdory snaze okupantů lidé stále platí převážně v hřivnách a zejména v soukromém sektoru většina společností platby v rublech odmítá. 

Odkládané referendum

I navzdory chaotické a nestabilní situaci v kontrolovaných regionech má Rusko stále v plánu zinscenovat referenda, kterými by dobyté části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti připojilo ke svému území.

Podle původního plánu ruského ministerstva obrany se měla referenda konat na jaře, později byla odložena na září tohoto roku. Plán ale počítal s tím, že tou dobou bude již Doněcká oblast plně pod kontrolou Ruska, to se ale nestalo. Aktuálně má v držení jen kolem šedesáti procent území a postup se tam prakticky zastavil.

Podle webu Meduza je tak nyní jednou z možností, které Kreml zvažuje, vyhlášení referenda pouze na dobyté části. Zbytek by pak byl po obsazení připojen automaticky. Zdráhá se totiž referendum znovu odkládat, a to i vzhledem k tomu, že okupační úřady již začaly s přípravami. Druhou možností je pak odložení referenda až do zimy, což by mělo dát ruské armádě dostatek času na to, aby oblast zcela ovládla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rádio Svobodná Evropa si prozatím u soudu zajistilo peníze na dva týdny provozu

U amerického soudu se v pondělí konalo slyšení ve věci žádosti Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) o uvolnění 7,5 milionu dolarů (asi 173 milionů korun). Tu pro činnost stanice v březnu vyčlenil americký Kongres, Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) ale 15. března oznámila, že ruší dohodu o financování. Krátce před začátkem jednání USAGM oznámila, že podnikne kroky k uvolnění dané částky. Českou iniciativu za záchranu Rádia Svobodná Evropa už podpořilo dvanáct zemí.
05:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko má jednání v Rijádu za užitečná, budou podle něj pokračovat s účastí OSN

Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla podle Moskvy jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země. Ruské státní agentuře TASS to řekl jeden z ruských vyjednávačů, senátor Grigorij Karasin. Vyjádřil zájem do jednání zapojit OSN. Karasin uvedl, že se oběma stranám podařilo posoudit „mnohé problémy“, ale nezmínil se o konkrétních tématech pondělních rozhovorů, poznamenal list Kommersant.
08:11Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentární filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou.
před 8 hhodinami

„Nemají popáleninové centrum.“ Čeští lékaři pomáhali po požáru v Severní Makedonii

Čeští vojenští lékaři se vrátili z náročné mise v Severní Makedonii, kde pomáhali po ničivém požáru klubu ve městě Kočani. Tragédie, která si vyžádala šedesát obětí a více než 150 zraněných, postavila tým specialistů z Ústřední vojenské nemocnice před velmi náročné výzvy. Jak popsali v Událostech, komentářích, mise nebyla standardní.
před 8 hhodinami

Kanada míří k předčasným volbám. Budoucí premiér bude muset „taktně našlapovat“

Nový kanadský premiér Mark Carney vypsal předčasné volby na 28. dubna. Podle analytiků může jít o „vabank“, ještě před nedávnem totiž jeho liberálové silně zaostávali v předvolebních průzkumech za konzervativci. Kartami ale zásadně zamíchala asertivní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho rétorika o připojení Kanady k USA. Kanadistka Magdalena Fiřtová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Horizontu ČT24 potvrdila, že hlavním tématem voleb budou vztahy s USA, budoucí premiér však podle ní nebude mít snadnou výchozí pozici.
před 9 hhodinami

Trumpův tým omylem prozradil novináři vojenské plány. Dechberoucí pochybení, kritizují demokraté

Nejvyšší představitelé administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně viceprezidenta JD Vance a ministra obrany Petea Hegsetha, omylem přidali novináře do chatovací skupiny, ve které se bavili o plánovaných úderech proti jemenským povstaleckým hútíům. Tvrdí to časopis The Atlantic.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Napříč Tureckem se demonstrovalo, policie použila slzný plyn i gumové projektily

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters obvinil opozici z provokace obyvatel a připsal jí odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ruský úder na Sumy zranil přes devadesát lidí, hlásí úřady

Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy bylo v pondělí odpoledne zraněno nejméně 94 lidí, včetně 23 dětí, uvedla tamní radnice. Oblastní prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů. Rakety údajně zasáhly obytné domy i vzdělávací instituce. Moskva v tentýž den v noci ze vzduchu udeřila na ukrajinské hlavní město, a to již potřetí v řadě. Zranění v Kyjevě utrpěl jeden člověk a několik domů v okolí metropole bylo poškozeno, napsala agentura Reuters s odvoláním na šéfa Kyjevské oblasti Mykolu Kalašnyka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...