Při demonstracích za Navalného zadržela ruská policie přes pět tisíc lidí, více než minulý víkend

Při tvrdě potlačených protestech proti uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného zadržely ruské bezpečnostní složky v desítkách měst po celé zemi 5021 lidí. Uvádí to server OVD-Info, který se specializuje na monitorování policejních zákroků. Mezi zatčenými je i politikova žena Julija, kterou policisté zadrželi na demonstraci v Moskvě, oznámil Navalného tým. Odhad celkového počtu účastníků zatím není k dispozici, počet zadržených je ale vyšší než při protestech z minulého víkendu.

V Moskvě bylo podle OVD-Info zadrženo přes patnáct set lidí. Je mezi nimi i Navalného žena Julija, která byla zadržena i na demonstraci o minulém víkendu. Svaz ruských novinářů oznámil, že mezi zatčenými je nejméně 35 žurnalistů. Organizátoři původně svolali protest na náměstí Lubjanka, kde sídlí kontrarozvědka FSB a které se nachází nedaleko Kremlu. Odtud plánovali vydat se k vazební věznici, kde se Navalnyj nachází.

Ruské úřady ovšem sáhly k bezprecedentním bezpečnostním opatřením a zablokovaly okolí Lubjanky i Kremlu, tedy prakticky celé historické centrum metropole. Rozhodly také o uzavření sedmi stanic metra, omezení autobusové dopravy a nařídily také uzavřít obchody a restaurace v centru města. Podle agentury AFP připomínala ruská metropole obležené město, všude byly vidět početné protizásahové jednotky se štíty a obušky.

3 minuty
Události ČT: V Rusku pokračují protesty proti zadržení Navalného
Zdroj: ČT24

Protože policie zatarasila do některých částí města pěším přístup, museli organizátoři dvakrát změnit místo setkání. Nevytvořil se proto homogenní dav, ale menší skupiny. „Putin je zloděj! Svobodu!“ volali demonstrující.

Čtyřicetiletá účastnice protestu řekla, že přišla, i když měla v noci panický záchvat. „Vím, že žiju v naprosto bezprávním státě. V policejní zemi, kde nejsou nezávislé soudy. V zemi řízené korupcí. Chci žít jinak,“ citovala ji agentura Reuters.

Podle nestátních médií používá policie elektrické obušky

V Petrohradu bylo zadrženo přes devět set šedesát lidí. Policie si tam podle svědků počínala brutálně, použila omračující prostředky i slzný plyn. Ruská nestátní média informují o použití elektrických obušků i v Moskvě. Na sociálních sítích kolují záběry policejních zákroků, na nichž jsou vidět lidé se zraněními na hlavě či ležící po zásahu policistů ve sněhu.

Téměř dvě stě lidí zadržela policie v Krasnojarsku, přes sto sedmdesát v Nižném Novgorodě a více než sto dvacet lidí pak také v Tveru a Vladivostoku a přes stovku v Novosibirsku.

Asi stovka Navalného příznivců vyšla ve Vladivostoku u mořského pobřeží na led, kde vytvořili ze svých těl písmeno N a vykřičník. „Zatknou každého, kdo už nevydrží na mraze a vrátí se na břeh,“ poznamenal během protestů zpravodaj listu Kommersant. 

V sibiřském Tomsku, který Navalnyj navštívil krátce předtím, než loni v srpnu zkolaboval s otravou, lidé skandovali „Nechte ho jít“. Několik desítek lidí přišlo protestovat i v Jakutsku, třebaže panoval 42stupňový mráz. „Protestuji poprvé. Je mi z toho totálního bezpráví vrchnosti nanic,“ řekl podle opozičních médií demonstrant jménem Ivan.

USA vyzývají k propuštění zadržených včetně Navalného, Moskva mluví o vměšování

Nový šéf americké diplomacie Blinken vyzval k propuštění Navalného a kritizoval „brutální taktiku“ Ruska. „USA odsuzují neustálé používání brutálních taktik Ruska proti poklidným demonstrantům a novinářům. Je to stejné už druhý týden. Znovu vyzýváme k propuštění zatčených včetně Alexeje Navalného,“ napsal Blinken na Twitteru.

Ruské ministerstvo zahraničí vzápětí reagovalo vlastním tweetem. „Potvrzuje se hrubé vměšování USA do vnitřních záležitostí Ruska, podobně jako šíření mylných informací a vyzývání k účasti na ilegálních akcích šířené na internetových platformách kontrolovaných z Washingtonu,“ napsal úřad.

Také šéf unijní diplomacie Josep Borrell odsoudil hromadné zatýkání demonstrantů v Rusku a nepřiměřené užití síly ze strany policie. Vyzval Moskvu k respektování závazků.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v reakci na zásah ruských bezpečnostních složek při demonstracích napsal, že násilným potlačováním opozice a svobody slova Rusko porušuje své závazky o dodržování lidských práv. Téma se podle něj znovu otevře na půdě Evropské unie. Česko bude podporovat uplatnění sankcí vůči konkrétním osobám podle nového unijního sankčního systému, dodal ministr na Twitteru. 

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 uvedl, že si přečetl informace, že Navalnyj podpořil ruskou anexi Krymu, účastnil se řady nacionalistických pochodů a podporoval stalinské deportace, například Čečenců. „Takže co je to za bojovníka za demokracii? Myslím si, že je to ruský nacionalista. Nic proti tomu, ale neměl by předstírat, že patří k těm politikům, kteří jsou proti Putinově režimu. On je totiž jenom proti Putinovi, a to je zatraceně velký rozdíl,“ řekl Zeman. Dění kolem Navalného označil Zeman za šaškárnu.

Minulou sobotu byly necelé čtyři tisíce zadržených

Minulou sobotu se proti věznění Navalného taktéž demonstrovalo v desítkách ruských měst, přičemž bezpečnostní složky zadržely přibližně tři tisíce sedm set lidí, což agentura AFP označila za nejintenzivnější zatýkání v novodobé ruské historii. I mezi nimi byla manželka Navalného.

Ruské úřady v posledních dnech zatýkají i další Navalného blízké, jako například poradkyni Ljubov Sobolovou nebo bratra Olega. V sobotu byl během procházky s pětiletým synem zatčen Sergej Smirnov, šéfredaktor serveru Mediazona. Smirnov, který byl později propuštěn, byl obviněn z opakovaného porušování pravidel  veřejných akcí a v únoru ho čeká soud.

Úřady v předstihu varovaly před tvrdým postihem za účast na nepovolených akcích. Mluvčí ruského ministerstva vnitra Irina Volková v sobotu vzkázala, že lidé by se měli protestů zdržet kvůli pokračující epidemii covidu-19. Každý, kdo bude přistižen při porušování karanténních opatření, může podle ní čelit trestnímu stíhání.

Navalnyj je po improvizovaném soudu ve vazbě

Navalného policie zadržela 17. ledna ihned po jeho návratu z Německa, kde se léčil po otravě nervově paralytickou látkou novičok. Z té Navalnyj obviňuje ruskou tajnou službu FSB a osobně prezidenta Vladimira Putina. O tom, že politika otrávila FSB informovala i mezinárodní skupina investigativních novinářů.

Soud tento týden zamítl odvolání Navalného proti vazbě, kde skončil po improvizovaném soudu, který rozhodl přímo na policejní stanici. Hlavní kritik Kremlu čeká, zda nebude poslán do vězení kvůli údajnému porušování pravidel dříve uloženého podmíněného trestu. Nepodmíněný trest mu hrozí kvůli tomu, že se koncem prosince, kdy se v Německu stále zotavoval z otravy, nedostavil do Moskvy ke kontrole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 5 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 6 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 7 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 10 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 14 hhodinami
Načítání...