Ruská policie podnikla další razii v Navalného štábu, politik je opět před soudem

Ruští policisté v noci na pátek prohledávali moskevský štáb uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Podle politikova týmu bylo důvodem razie údajné podezření z tisku pornografie, což štáb odmítl. Navalnyj je v pátek opět u soudu, tentokrát v případu údajné urážky válečného veterána.

„Policie vtrhla do moskevského štábu Navalného pod záminkou, že tam prý 'tisknou pornografii'. Asi nestojí za to upřesňovat, že tam není vůbec na čem co tisknout,“ uvedl štáb podle listu Kommersant.

Navalného spolupracovníci podle vzkazu na sociálních sítích nepochybují, že domovní prohlídka povede ke konfiskaci vybavení kanceláře, což označili za „další nezákonnou loupež“. Razie podle agentury AP skončila asi hodinu po půlnoci.

Navalnyj byl minulý týden odsouzen k téměř tříletému vězení poté, co mu soud změnil dříve uložený podmíněný trest za údajnou zpronevěru na nepodmíněný. Politik označil obvinění za absurdní a tvrdí, že ho Evropský soud pro lidská práva už očistil. Trest byl zpřísněn kvůli tomu, že Navalnyj podle soudu porušoval podmínku mimo jiné tím, že se koncem roku nedostavil ke kontrole v Moskvě.

Navalnyj byl tehdy ještě v Německu, kde se zotavoval z otravy látkou ze skupiny novičok. Tuto otravu potvrdily západní laboratoře i Organizace pro zákaz chemických zbraní. Z otravy Navalnyj viní režim ruského prezidenta Vladimira Putina. O tom, že za otravou stála tajná služba FSB, informoval i mezinárodní tým investigativních novinářů, podle kterého se jeden z agentů Navalnému nedopatřením přiznal. Moskva to popírá.

Politik opět stanul před soudem

Navalnyj stojí v pátek opět před soudem, tentokrát v případu údajné urážky válečného veterána. Pokračování procesu poznamenala ostrá výměna názorů mezi Navalným a soudkyní, které si politik postěžoval, že zatímco se oficiálně nesmí v soudní síni natáčet, některá státní média vidozáznamy ze síně disponují. „Zeptejme se jahéhokoliv z normálních novinářů, jestli to video také dostali,“ řekl Navalnyj, načež soudkyně opáčila, že politik „nemá právo pokládat jakékoliv dotazy“.

Navalnyj si dále stěžoval, že pokaždé, když nějaký svědek není schopný odpovědět na jeho otázky, je líčení přerušeno a svědek je vyveden ze síně, kde dostane instrukce, jak má odpovídat. Politik obvinil soudkyni, že má jen „ubohé znalosti trestního řádu“ a že se účastní „politického divadla,“ citoval ho web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda. 

Navalnyj podle obžaloby komentoval loni v červnu na sociálních sítích šot státní televize RT vybízející voliče, aby schválili změny v ústavě, které umožňují prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci i po vypršení nynějšího funkčního období v roce 2024. Navalnyj na adresu osob vystupujících v nahrávce, včetně zmíněného veterána, poznamenal, že jsou „národní ostudou“ a „zrádci“.

Podle obžaloby Navalného komentář obsahoval úmyslně lživá tvrzení na adresu veterána Ignata Arťomenka, poškozující jeho čest, důstojnost a pověst. Opozičník vinu odmítá a pokládá se za pronásledovaného z politických důvodů. Podle dostupných informací mu hrozí až milionová pokuta (asi 288 tisíc korun), nebo až dvouleté odnětí svobody.

Soud začal minulý týden, ale byl přerušen poté, co se Arťomenkovi udělalo špatně. Než ho odvezli zdravotníci, prohlásil, že chce po Navalném veřejnou omluvu. Politik řekl, že režim Arťomenka jen využívá, „aby bránil zloděje Putina“. Navalnyj také řekl, že veterán, který se slyšení účastnil na dálku přes video, není mentálně schopný sledovat soud, píše RFE/RL.

Úřady varují před dalšími protesty

Ruské úřady v posledních dnech varují před výzvami k účasti na nedělních protestech na podporu Navalného a před samou účastí na těchto nepovolených akcích. Dokonce prostřednictvím státních agentur informovaly o hrozbě teroristických útoků na hromadné pouliční akce v ruských městech, atentáty podle nich plánují islámští radikálové.

Ještě v úterý spolupracovník kritika Kremlu Leonid Volkov Rusy vyzval, aby v neděli večer vyšli nakrátko na dvorky domů, zapnuli svítilny na mobilních telefonech a snímky z akce umístili na sociální sítě.

Demonstrací za propuštění uvězněného opozičního politika se 23. a 31. ledna zúčastnily navzdory úředním zákazům desítky tisíc lidí v desítkách ruských měst. Protesty se konaly i 2. února, kdy soud změnil Navalnému dříve uložený podmíněný trest na nepodmíněný. Policie proti manifestacím tvrdě zasáhla a podle nevládního serveru OVD-Info zadržela přes jedenáct tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25AktualizovánoPrávě teď

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 6 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...