Ruská policie podnikla další razii v Navalného štábu, politik je opět před soudem

Ruští policisté v noci na pátek prohledávali moskevský štáb uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Podle politikova týmu bylo důvodem razie údajné podezření z tisku pornografie, což štáb odmítl. Navalnyj je v pátek opět u soudu, tentokrát v případu údajné urážky válečného veterána.

„Policie vtrhla do moskevského štábu Navalného pod záminkou, že tam prý 'tisknou pornografii'. Asi nestojí za to upřesňovat, že tam není vůbec na čem co tisknout,“ uvedl štáb podle listu Kommersant.

Navalného spolupracovníci podle vzkazu na sociálních sítích nepochybují, že domovní prohlídka povede ke konfiskaci vybavení kanceláře, což označili za „další nezákonnou loupež“. Razie podle agentury AP skončila asi hodinu po půlnoci.

Navalnyj byl minulý týden odsouzen k téměř tříletému vězení poté, co mu soud změnil dříve uložený podmíněný trest za údajnou zpronevěru na nepodmíněný. Politik označil obvinění za absurdní a tvrdí, že ho Evropský soud pro lidská práva už očistil. Trest byl zpřísněn kvůli tomu, že Navalnyj podle soudu porušoval podmínku mimo jiné tím, že se koncem roku nedostavil ke kontrole v Moskvě.

Navalnyj byl tehdy ještě v Německu, kde se zotavoval z otravy látkou ze skupiny novičok. Tuto otravu potvrdily západní laboratoře i Organizace pro zákaz chemických zbraní. Z otravy Navalnyj viní režim ruského prezidenta Vladimira Putina. O tom, že za otravou stála tajná služba FSB, informoval i mezinárodní tým investigativních novinářů, podle kterého se jeden z agentů Navalnému nedopatřením přiznal. Moskva to popírá.

Politik opět stanul před soudem

Navalnyj stojí v pátek opět před soudem, tentokrát v případu údajné urážky válečného veterána. Pokračování procesu poznamenala ostrá výměna názorů mezi Navalným a soudkyní, které si politik postěžoval, že zatímco se oficiálně nesmí v soudní síni natáčet, některá státní média vidozáznamy ze síně disponují. „Zeptejme se jahéhokoliv z normálních novinářů, jestli to video také dostali,“ řekl Navalnyj, načež soudkyně opáčila, že politik „nemá právo pokládat jakékoliv dotazy“.

Navalnyj si dále stěžoval, že pokaždé, když nějaký svědek není schopný odpovědět na jeho otázky, je líčení přerušeno a svědek je vyveden ze síně, kde dostane instrukce, jak má odpovídat. Politik obvinil soudkyni, že má jen „ubohé znalosti trestního řádu“ a že se účastní „politického divadla,“ citoval ho web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda. 

Navalnyj podle obžaloby komentoval loni v červnu na sociálních sítích šot státní televize RT vybízející voliče, aby schválili změny v ústavě, které umožňují prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci i po vypršení nynějšího funkčního období v roce 2024. Navalnyj na adresu osob vystupujících v nahrávce, včetně zmíněného veterána, poznamenal, že jsou „národní ostudou“ a „zrádci“.

Podle obžaloby Navalného komentář obsahoval úmyslně lživá tvrzení na adresu veterána Ignata Arťomenka, poškozující jeho čest, důstojnost a pověst. Opozičník vinu odmítá a pokládá se za pronásledovaného z politických důvodů. Podle dostupných informací mu hrozí až milionová pokuta (asi 288 tisíc korun), nebo až dvouleté odnětí svobody.

Soud začal minulý týden, ale byl přerušen poté, co se Arťomenkovi udělalo špatně. Než ho odvezli zdravotníci, prohlásil, že chce po Navalném veřejnou omluvu. Politik řekl, že režim Arťomenka jen využívá, „aby bránil zloděje Putina“. Navalnyj také řekl, že veterán, který se slyšení účastnil na dálku přes video, není mentálně schopný sledovat soud, píše RFE/RL.

Úřady varují před dalšími protesty

Ruské úřady v posledních dnech varují před výzvami k účasti na nedělních protestech na podporu Navalného a před samou účastí na těchto nepovolených akcích. Dokonce prostřednictvím státních agentur informovaly o hrozbě teroristických útoků na hromadné pouliční akce v ruských městech, atentáty podle nich plánují islámští radikálové.

Ještě v úterý spolupracovník kritika Kremlu Leonid Volkov Rusy vyzval, aby v neděli večer vyšli nakrátko na dvorky domů, zapnuli svítilny na mobilních telefonech a snímky z akce umístili na sociální sítě.

Demonstrací za propuštění uvězněného opozičního politika se 23. a 31. ledna zúčastnily navzdory úředním zákazům desítky tisíc lidí v desítkách ruských měst. Protesty se konaly i 2. února, kdy soud změnil Navalnému dříve uložený podmíněný trest na nepodmíněný. Policie proti manifestacím tvrdě zasáhla a podle nevládního serveru OVD-Info zadržela přes jedenáct tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 14 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 42 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 1 hhodinou

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 7 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...