Navalnému soud určil 3,5 roku vězení. Podle opozičního politika má verdikt zastrašit

Nahrávám video
Horizont ČT24: Soud s Navalným
Zdroj: ČT24

Ruský soud poslal opozičního politika Alexeje Navalného na tři a půl roku do vězení. Jeho dřívější podmíněný trest přitom změnil na nepodmíněný. Do výkonu trestu se započítá doba, po kterou byl politik v domácím vězení. Za mřížemi tak má strávit téměř tři roky. Navalnyj dříve prohlásil, že je souzen za smrtelnou urážku, které se dopustil tím, že přežil otravu nařízenou prezidentem Vladimirem Putinem. Verdikt má podle něho zastrašit miliony Rusů. Kreml podíl na otravě přes důkazy od skupiny Bellingcat odmítá. Při úterních protestech stoupenců opozičního předáka ruská policie zadržela přes tisíc lidí.

Ruský opozičník podle médií v rámci předešlého soudního verdiktu pobýval v domácím vězení deset měsíců, a nyní ho tedy čekají v běžném vězení dva roky a osm měsíců. „Odečtěte od toho ještě dva týdny, které strávil ve vazbě,“ podotkla jeho obhájkyně Olga Michajlovová.

Ta se chce obrátit rovněž na Výbor ministrů Rady Evropy, jenž dohlíží na výkon rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ECHR). Navalnyj dlouhodobě tvrdí, že jej Evropský soud pro lidská práva očistil a Rusko mu již vyplatilo odškodnění za nespravedlivé odsouzení.

Podle zpravodaje agentury TASS se při vynášení rozsudku Navalnyj pokusil usmát, zatímco jeho žena Julija se rozplakala. Stráž ji k obžalovanému nepustila, popsal server Kommersant. „Vše bude v pořádku. Zatím,“ stihl zavolat Navalnyj, než ho stráž odvedla. 

Navalnyj: Nemůžete zavřít miliony lidí

Navalnyj během svého vystoupení před ohlášením verdiktu vyzval soudkyni, aby jej zprostila obvinění, které označil za absurdní –⁠ chtějí jej poslat do vězení za údajnou zpronevěru u kosmetické firmy Yves Rocher, přestože jej mezitím očistil Evropský soud pro lidská práva a ruský stát mu vyplatil odškodnění za nespravedlivý soudní proces, který v prosinci 2014 vyústil v podmíněný trest.

Vězeňská služba jej poté vinila, že „systematicky porušoval“ režim dříve uloženého podmíněného trestu, mimo jiné tím, že se koncem roku nedostavil ke kontrole v Moskvě. Navalnyj byl tehdy ještě v Německu, kde se zotavoval z otravy.

Nahrávám video
Rozhovor se zahraniční zpravodajkou ČRo Milenkovičovou o soudu Alexeje Navalného
Zdroj: ČT24

„S tvrdohlavostí maniaka se mne náš stát snaží v tomto případu uvěznit,“ prohlásil Navalnyj podle listu Kommersant. „Celá naše země žije bez sebemenších perspektiv. Pokouší se to zastřít takovými exemplárními soudními procesy. Toto vše je známkou slabosti. Nemůžete zavřít miliony lidí. A přijde okamžik, kdy si to lidé uvědomí. Takový okamžik přijde, protože žijí ve velice bohaté zemi, ale nic z toho nemají,“ prohlásil. 

Navalnyj se neschovával, řekl jeho obhájce

Po Navalném se ujal slova jeho obhájce Vadim Kobzev. Ten uvedl, že politik se neschovával a úřady o jeho léčebném pobytu v Německu věděly, vězeňská služba se ale nepokusila s jeho zástupci spojit. „Mysleli jsme si, že po ukončení léčby Navalnyj vezme závěrečnou lékařskou zprávu, přijede do Moskvy a v pondělí zprávu odevzdá. Ale byl zadržen,“ dodal.

Podle Kobzeva otravu Navalného v srpnu 2020 mnoho lidí nazvalo politickým Černobylem. „Proto bych chtěl svou řeč zakončit citací ze seriálu Černobyl od HBO. Profesor Legasov řekl: Djatlov porušil všechna pravidla a přivedl reaktor na pokraj zkázy. Nikdo v té hale v noci nevěděl, že vypínací tlačítko zafunguje jako rozbuška,“ pronesl podle ruských médií Kobzev a soud poté vyzval: „Nebuďte jako Djatlov, nemačkejte tlačítko. Víte, že to bude rozbuška.“

Julia Navalná přichází před soud
Zdroj: Reuters/Evgenia Novozhenina

Podle novinářky z Deníku N Petry Procházkové bylo účelem verdiktu zastrašit opozici a Navalného následovníky. „Je to ukázka režimu, že použije sílu a nenechá se kárat ze zahraničí. Je to jakýsi ukázkový trest, výkladní skříň ruského represivního státu,“ řekla.

Procházková dodala, že před Navalným žádný jeho opoziční předchůdce ještě Putina nevyprovokoval k takovým odvetným akcím. „Je pro něho takovou vší v kožiše. Pro Putina totiž může začít být nebezpečné jeho nejbližší okolí, které může kdykoliv usoudit, že situaci už nezvládá a je čas na změnu, protože lidé se bouří,“ dodala novinářka.

Ruská policie zadržela stovky lidí

Při úterních demonstracích stoupenců Navalného, které se konaly hlavně v Moskvě a Petrohradu, policie zadržela přes tisíc lidí, informoval ruský server OVD-Info, který monitoruje policejní zákroky. Podle tohoto serveru bylo zadrženo přes 860 lidí v Moskvě, zhruba 175 lidí v Petrohradě a další protestující v Iževsku, Omsku, Čeljabinsku a jiných ruských městech.

K protestům vyzval tým Navalného po rozhodnutí soudu. Jako místo demonstrace určil Manéžní náměstí nedaleko Kremlu. To mezitím obsadily bezpečnostní složky a nedalo se tam podle serveru Kommersant dostat. Uzavřen byl i výstup z metra na náměstí a také některé další stanice metra v centru metropole.

Menší skupiny stoupenců Navalného se scházely na různých místech v centru Moskvy, popsal server The Moscow Times. Kolem 23:00 místního času (21:00 SEČ) pochodovalo centrem ruského hlavního města odhadem na dva tisíce protestujících, informoval server Meduza.

Ruští policisté zakročují proti protestujícím
Zdroj: ČTK/AP/Dmitri Lovetsky

V Petrohradu nebylo podle zpravodaje listu Kommersant zcela jasné, kdo se protestů účastní a kdo jen prochází kolem. Podobnou situaci hlásí i z některých míst v Moskvě. Na Manéžním náměstí policie odvedla jednoho zadrženého za oplocení, za ním běžel druhý muž a tvrdil, že je to jeho bratr a že jen stáli na zastávce, popsal Kommersant. 

Prokuratura požádala soud o nepodmíněný trest

Prokuratura v průběhu procesu podpořila žádost vězeňské služby a požádala soud, aby dříve uložený podmíněný trest změnil na trest nepodmíněný. „Soud projevil vůči Alexeji Navalnému navzdory závažnosti jeho zločinu bezprecedentní shovívavost tím, že mu uložil podmíněné tresty. Navalnyj však navzdory této lidskosti nadále porušoval pravidla podmíněného trestu,“ uvedla žalobkyně.

Podle serveru The Moscow Times posléze dodala, že je ochotna trest snížit o dobu, kterou Navalnyj už dříve strávil v domácím vězení.

Sám Navalnyj se v soudní síni setkal se svou manželkou Julijou, kterou o den dříve potrestal soud pokutou za účast na nepovolené demonstraci za osvobození manžela. „Říkají, že jsi zlobivé děvče, vážně jsi porušila veřejný pořádek. Jsem na tebe pyšný,“ zažertoval.

V okolí soudu byla ustavena přísná bezpečnostní opatření. Policie mimo jiné uzavřela několik ulic v okolí, uvedla ruská média. U samé budovy soudu byly soustředěny značné pořádkové síly, včetně operativního pluku, určeného k potlačování masových nepokojů, uvedla státní agentura TASS. Přístup k sídlu soudu byl omezen. 

Nahrávám video
Rusista Dvořák: Policie pouští do okolí soudu jen lidi, kteří tam bydlí
Zdroj: ČT24

Německo, Británie a USA vyzvaly k propuštění Navalného

Německo, Británie a Spojené státy vyzvaly Rusko k okamžitému propuštění Navalného. „Spojené státy jsou hluboce znepokojeny rozhodnutím ruských úřadů odsoudit opozičníka Navalného na dva roky a osm měsíců do vězení,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken a vyzval k jeho „okamžitému propuštění“.

„Budeme s našimi spojenci a partnery úzce spolupracovat, abychom Rusko pohnali k zodpovědnosti za to, že nedodržuje práva svých občanů,“ dodal šéf americké diplomacie. Německý ministr zahraničí Heiko Maas označil verdikt za „hořkou ránu“ základním svobodám a právnímu státu v Rusku. „Alexej Navalnyj musí být neprodleně propuštěn,“ dodal Maas na Twitteru.

K „okamžitému a bezpodmínečnému propuštění“ Navalného vyzval rovněž britský ministr zahraničí Dominic Raab. Propuštěni by podle něj měli být také všichni pokojní demonstranti a novináři zadržení v posledních dvou týdnech.

„Dnešní perverzní verdikt, jehož cílem se stala oběť otravy spíše než ti, kteří jsou za ni zodpovědní, ukazuje, že Rusko nedodržuje základní závazky, které se očekávají od každého zodpovědného člena mezinárodního společenství,“ uvedl Raab v prohlášení. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil odsouzení Navalného za „nepřijatelné“. „Politická neshoda není nikdy zločinem. Vyzýváme k okamžitému osvobození,“ uvedl prezident na Twitteru.

Odsouzení Navalného v úterý kritizovaly také Litva a Lotyšsko, které vybídly Evropskou unii, aby uvalila na Rusko sankce. „Dialog mezi Evropskou unií a Ruskem je nyní možný jen jazykem sankcí,“ uvedl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Pokud se k sankcím EU neuchýlí, Litva podle něj zváží uvalení „vlastních národních sankcí“.

K Landsbergisově výzvě se připojil i šéf lotyšské diplomacie Edgars Rinkévičs. „EU musí uvalit sankce, Rada Evropy musí jednat, protože toto je porušení rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva,“ uvedl na Twitteru. Odsouzení Navalného označil za „odpudivý cynismus“.

Petříček: Proces byl vykonstruovaný

Ke státům požadujícím okamžité propuštění Navalného se přidalo i Česko. Jde o vykonstruovaný proces, uvedl večer na Twitteru šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Rozsudek moskevského soudu měl podle ministra zahraničí jasnou motivaci – umlčet opozici. EU by se podle něho měla znovu vrátit k tématu sankcí vůči Rusku.

O víkendu ministr také odsoudil zásah ruských bezpečnostních složek při demonstracích za osvobození Navalného a uvedl, že násilným potlačováním opozice a svobody slova Moskva porušuje své závazky o dodržování lidských práv.

Navalnyj i investigativní novináři uvádějí, že za otravou je FSB

Navalnyj se v Berlíně od loňského srpna léčil z otravy látkou ze skupiny novičok. Tuto otravu potvrdily západní laboratoře i Organizace pro zákaz chemických zbraní, ale Moskva ji popírá. Stejně tak odmítá opozičníkova tvrzení, že jeho likvidaci nařídil přímo Putin a že se ho pokusilo odstranit komando tajné služby FSB. O tom, že za otravou je FSB, informoval i mezinárodní tým investigativních novinářů, podle kterého se jeden z agentů Navalnému nedopatřením přiznal

Proti uvěznění Navalného se v Rusku zdvihla vlna nevole. Navzdory úředním zákazům a policejním hrozbám minulou neděli a předminulou sobotu desetitisíce Rusů vyšly do ulic desítek měst s požadavkem, aby kritik Kremlu byl osvobozen.

Policie pozatýkala podle médií rekordní počty lidí – tuto neděli více než pět tisíc sedm set padesát lidí a víkend předtím přes tři tisíce. Proti uvěznění Navalného a mnohdy brutálním zásahům proti demonstrantům protestuje Západ, který hrozí Rusku dalšími sankcemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59AktualizovánoPrávě teď

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 10 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 11 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 38 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...