Na Mezinárodní vesmírné stanici vyhlásili požární poplach. V ruském modulu byl v noci cítit kouř

Požární poplach zazněl ve čtvrtek časně ráno v ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), uvedly tiskové agentury s odvoláním na komunikaci kosmonautů s pozemním střediskem. Kosmonauté hlásili kouř a zápach hořícího plastu v ruském modulu Zvezda.

Kosmonaut Oleg Novickij hlásil středisku řízení letu spuštění signalizace, kouř a zápach okolo 04:00 SELČ. Následně přístroje zaznamenaly přítomnost škodlivých látek v okolí zdravotnické skříně v modulu Zvezda. Ventilace roznesla zápach shořelého plastu či elektroniky i do americké části ISS, napsal na svém webu list Kommersant.

Francouzský astronaut Thomas Pesquet uvedl, že v americkém segmentu stanice byl „cítit zápach hořícího plastu nebo elektronického zařízení“, informovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysílání NASA. Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře byly zdrojem kouře akumulátorové baterie a problém se již podařilo vyřešit.

Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos posádka aktivovala vzduchové filtry a vrátila se do „nočního klidu“, jakmile kvalita vzduchu opět dosáhla normálních hodnot. Ruská část posádky má ve čtvrtek na programu pracovní misi mimo ISS.

Na orbitální stanici je nyní sedm astronautů: Američané Megan McArthurová, Shane Kimbrough a Mark Vande Hei, Rusové Pjotr Dubrov a Oleg Novickij, Francouz Thomas Pesquet a Japonec Akihiko Hošide.

Novickij a Dubrov ve čtvrtek budou při druhém, přibližně pětihodinovém výstupu z ISS pokračovat ve zprovozňování nového ruského víceúčelového modulu Nauka, který se k orbitálnímu komplexu připojil 29. července.

Problémy ruské části stanice

Ruský segment ISS se v poslední době potýkal s několika problémy a minulý měsíc jeden z představitelů vesmírné agentury varoval, že zastaralý software by mohl vést k „nenapravitelným poruchám“.

Servisní modul Zvezda, který je součástí ruského segmentu, zaznamenal několik úniků vzduchu, mimo jiné na začátku tohoto roku a v roce 2019. S odvoláním na obavy plynoucí ze stárnoucího hardwaru Rusko již dříve uvedlo, že po roce 2025 plánuje opustit ISS a vypustit vlastní orbitální stanici.

V červenci se zase celá ISS vychýlila z oběžné dráhy poté, co se několik hodin po dokování znovu zapálily trysky modulu Nauka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 3 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 19 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 21 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...