Na Mezinárodní vesmírné stanici vyhlásili požární poplach. V ruském modulu byl v noci cítit kouř

Požární poplach zazněl ve čtvrtek časně ráno v ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), uvedly tiskové agentury s odvoláním na komunikaci kosmonautů s pozemním střediskem. Kosmonauté hlásili kouř a zápach hořícího plastu v ruském modulu Zvezda.

Kosmonaut Oleg Novickij hlásil středisku řízení letu spuštění signalizace, kouř a zápach okolo 04:00 SELČ. Následně přístroje zaznamenaly přítomnost škodlivých látek v okolí zdravotnické skříně v modulu Zvezda. Ventilace roznesla zápach shořelého plastu či elektroniky i do americké části ISS, napsal na svém webu list Kommersant.

Francouzský astronaut Thomas Pesquet uvedl, že v americkém segmentu stanice byl „cítit zápach hořícího plastu nebo elektronického zařízení“, informovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysílání NASA. Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře byly zdrojem kouře akumulátorové baterie a problém se již podařilo vyřešit.

Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos posádka aktivovala vzduchové filtry a vrátila se do „nočního klidu“, jakmile kvalita vzduchu opět dosáhla normálních hodnot. Ruská část posádky má ve čtvrtek na programu pracovní misi mimo ISS.

Na orbitální stanici je nyní sedm astronautů: Američané Megan McArthurová, Shane Kimbrough a Mark Vande Hei, Rusové Pjotr Dubrov a Oleg Novickij, Francouz Thomas Pesquet a Japonec Akihiko Hošide.

Novickij a Dubrov ve čtvrtek budou při druhém, přibližně pětihodinovém výstupu z ISS pokračovat ve zprovozňování nového ruského víceúčelového modulu Nauka, který se k orbitálnímu komplexu připojil 29. července.

Problémy ruské části stanice

Ruský segment ISS se v poslední době potýkal s několika problémy a minulý měsíc jeden z představitelů vesmírné agentury varoval, že zastaralý software by mohl vést k „nenapravitelným poruchám“.

Servisní modul Zvezda, který je součástí ruského segmentu, zaznamenal několik úniků vzduchu, mimo jiné na začátku tohoto roku a v roce 2019. S odvoláním na obavy plynoucí ze stárnoucího hardwaru Rusko již dříve uvedlo, že po roce 2025 plánuje opustit ISS a vypustit vlastní orbitální stanici.

V červenci se zase celá ISS vychýlila z oběžné dráhy poté, co se několik hodin po dokování znovu zapálily trysky modulu Nauka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 7 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 7 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 11 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...