Gruzínská vládní strana stáhla zákon o zahraničních agentech, zatčení budou propuštěni

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Čtvrteční shromáždění na centrální Rustaveliho třídě lidé zahájili zpěvem gruzínské, ukrajinské a evropské hymny, uvedla gruzínská agentura Interpressnews. Stejně jako v předchozích dnech byla ve velkém počtu přítomna policie.

Popudem k nové demonstraci byl požadavek opozice, aby vláda propustila zatčené z předchozích demonstrací. V době začátku večerního protestu ministerstvo vnitra oznámilo, že propustí „všechny osoby zadržené během protestů, které se u parlamentu uskutečnily 7. a 8. března“, uvedla AFP.

Návrh sporného zákona byl stažen

Strana Gruzínský sen uvedla, že „bezpodmínečně stáhne návrh zákona, který bezvýhradně podporovala“, své rozhodnutí zdůvodnila potřebou omezit konfrontaci ve společnosti.

Zákonodárci v prohlášení zároveň sdělili, že iniciativa byla prezentována v negativním světle. „Návrh zákona byl nepravdivě označen za ‚ruský zákon‘ a jeho přijetí v prvním čtení bylo v očích části veřejnosti prezentováno jako odklon od evropského kurzu,“ uvádí se podle agentury AP v prohlášení.

Navrhovaný zákon podle AP skutečně vypadá podobně jako norma přijatá v Rusku v roce 2012. Ruské úřady ji využívají k zavírání nebo diskreditaci organizací kritických vůči vládě. Ruské úřady normu postupně rozšířily a zákon teď používají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií.

„Zahraniční agenty“ by kontrolovalo ministerstvo spravedlnosti

V Gruzii návrh zákona o zahraničních agentech schválila vládní většina v parlamentu v úterý v prvním čtení. Norma měla zajistit, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.

Autoři návrhu zákona tvrdili, že je nutný pro transparentnost práce subjektů financovaných zástupci cizích států, jeho odpůrci v něm ale viděli také potenciální překážku pro záměr Gruzie vstoupit do Evropské unie a NATO. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová prohlásila, že bude zákon vetovat.

Na sociálních sítích se od úterý šířilo video, na kterém demonstranti v čele s jednou ženou odolávají s vlajkou EU vodnímu dělu.

Gruzie o členství v bloku požádala loni v březnu.

Kritici Gruzínského snu tvrdí, že strana má příliš blízko k Rusku a že země se v posledních letech vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, což bylo patrné i na demonstracích, kde někteří protestující provolávali heslo „Ne ruskému zákonu!“.

EU stažení zákona přivítala

Delegace Evropské unie v Gruzii rozhodnutí o stažení návrhu zákona ocenila. „Vítáme oznámení vládnoucí strany o stažení návrhu zákona o ‚zahraničním vlivu‘. Vyzýváme všechny politické představitele v Gruzii, aby obnovili proevropské reformy… aby (země) dosáhla statusu kandidátského státu,“ prohlásila delegace na Twitteru.

Někteří představitelé EU návrh zákona podle Reuters už dříve kritizovali a uvedli, že by zkomplikoval cestu této zakavkazské země do Unie. Ta loni – na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska – neudělila Gruzii status kandidátské země s odkazem na potřebné reformy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým. Ten v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 45 mminutami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 56 mminutami

Evropa bude svou roli v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 3 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 4 hhodinami

VideoUmělá inteligence stráží u San Francisca velryby a varuje lodě před srážkou

Biologové v zálivu San Francisca se snaží zabránit stále častějším srážkám velryb s loďmi. Využívat k tomu začali umělou inteligenci, která dovede rozeznat plejtváky i v noci. Mohou pak včas varovat lodě, aby se zvířatům vyhnuly. Námořníci si totiž kytovců často všimnou příliš pozdě, obzvlášť v noci nebo v mlze. Mořští biologové však věří, že lepší zrak než lidé mohou mít technologie. Na kopcích, majácích i přívozech v zátoce se proto nově objevil systém, který by měl odhalit velryby připlouvající za potravou do vzdálenosti čtyř kilometrů. WhaleSpotter je námořní elektronické zařízení, které kombinuje kameru s termovizí a umělou inteligenci k rozpoznání velryb ve dne i v noci. Loni v zálivu zahynulo 21 plejtváků šedých, z toho skoro polovina po střetu s lodí.
před 5 hhodinami

ICE dál pokračuje v zatýkání, počíná si ale nenápadněji

Úřad pro imigraci a cla (ICE) při svých operacích napříč USA snížil počet zadržených, ale i tak jsou jich stále desetitisíce. Od ledna, kdy federální agenti zastřelili dva místní obyvatele v Minneapolisu, se změnila komunikační strategie i samotné vedení amerických bezpečnostních složek, které zasahují proti nelegálním migrantům. Web The Atlantic napsal, že spolu s tím klesl vliv klíčového poradce Bílého domu Stephena Millera, který příslušné rozsáhlé operace podněcoval.
před 5 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 6 hhodinami
Načítání...