„Ztělesňujete svobodnou Gruzii.“ Demonstranti v Tbilisi získali podporu prezidentky

Nahrávám video
Události: Gruzínské protesty
Zdroj: ČT24

V centru gruzínské metropole Tbilisi pokračuje demonstrace proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničních agentech. „Jsem spolu s vámi, protože dnes (v úterý) ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ podpořila protestující gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Pozorovatelé, na které se odvolává agentura DPA, počet demonstrantů odhadli na deset až patnáct tisíc. Podle kritiků návrh zákona v případě přijetí posune Gruzii k autoritářskému režimu po vzoru Ruska.

„Dáváme přesně hodinu na to, aby nositelé ruských zájmů učinili prohlášení, že stáhnou zákon z parlamentu a propustí lidi, kteří byli včera zatčeni (podle ministerstva vnitra úřady v úterý zadržely sedmasedmdesát lidí – pozn. red.). Jinak oznámíme další kroky,“ řekl opoziční předák Giorgi Vašadze podle agentury Interpressnews. 

Podle agentury Reuters dav v jednu chvíli prorazil bariéry kolem parlamentu, ale do samotné budovy se vniknout nepokusil. Stejně jako v úterý policie proti nim použila vodní děla. Demonstranti se snaží chránit kovovými deskami, na budovu zákonodárného sboru házejí kameny a další předměty, uvedla gruzínská tisková agentura Interpressnews. Podle ní jsou mezi účastníky protestu zranění.

Ve středu se tisíce demonstrantů sešly na Rustaveliho třídě, kde se gruzínský parlament nachází. Ulici od odpoledne blokují s vlajkami Gruzie a Evropské unie, někteří provolávali heslo: „Ne ruskému zákonu!“ Později obklopili budovu zákonodárného sboru.

„Je to ruský zákon, všichni to víme. Zavedli ho v Rusku, zavedli ho v Bělorusku a my nechceme být součástí bývalého Sovětského svazu. Chceme být součástí Evropské unie, chceme být prozápadní,“ nechal se slyšet demonstrant Boris Gogolava.

Sporný zákon v úterý vládní většina v parlamentu schválila v prvním čtení. Navrhovaná norma by vyžadovala, aby se organizace s více než dvaceti procenty svých finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „zahraniční agenti“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.

Prezidentka stojí za demonstranty

Kritici pokládají zákon o zahraničních agentech za posun zakavkazské republiky k autoritářskému režimu po vzoru Ruska, kde obdobný zákon platí od roku 2012. Gruzínská prezidentka Zurabišviliová jej slíbila vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ale vládní většina by její veto mohla přehlasovat.

Zurabišviliová v úterý podpořila demonstranty prohlášením z newyorského sídla OSN, i když původně vzešla z vládnoucí strany Gruzínský sen. „Jsem spolu s vámi, protože dnes (v úterý) ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ prohlásila. Gruzínské úřady podle ní mají „poslední šanci ukázat, že nejsou neformální proruskou silou“, uvedla ruská tisková agentura TASS.

Kritici tvrdí, že Gruzínský sen má příliš blízko k Rusku a že v posledních letech se země vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, připomněl Reuters.

Vládnoucí strana jakékoliv postranní úmysly striktně odmítá. Tvrdí, že zákon vyžadující, aby se organizace s minimálně pětinovým financováním ze zahraničí registrovaly jako zahraniční agenti, prosazuje v zájmu transparentnosti a objektivity. „Gruzínci musí vědět, jak a kým jsou organizace financovány i proč a jak peníze utrácí,“ prohlásil poslanec strany Gruzínský sen Givi Mikanadze.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jana Bok Toužimská
Zdroj: ČT24

Reakce ze zahraničí

Americké ministerstvo zahraničí ve středu podle agentury AFP vyjádřilo „solidaritu s gruzínským lidem“ a vyzvalo vládu v Tbilisi, aby respektovala „pokojné demonstrace“. Zopakovalo také, že Washington je chystaným zákonem znepokojen. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella není zákon slučitelný s hodnotami Evropské unie.

Ukrajinské ministerstvo zahraniční ve středečním prohlášení vyjádřilo „solidaritu s gruzínským lidem a jeho touze pokračovat v budování evropské budoucnosti“. Gruzie by podle něj měla „zaručit svým občanům základní práva a svobody, včetně práva na pokojný protest“.

Ačkoliv gruzínská vláda uvádí, že znění zákona se inspiruje v USA nebo Austrálii, tak se spíš podobá ruskému nebo ázerbajdžánskému zákonu tím, že se snaží upevnit dohled nad občanskou společností a médii, řekla zástupkyně Jana Bok Toužimská z Člověka v tísni v pořadu Horizont ČT24.

Těm, kdo se inspirují Ruskem, podle Bok Toužimské vadí silná občanská společnost a objektivní média. „Gruzie se vydala evropským směrem a chtěla se stát kandidátskou zemí Evropské unie, což bylo v poslední době na spadnutí. Myslíme si, že toto je odvetný krok, aby se to nestalo,“ komentovala pracovnice Člověka v tísni. Přijetí zákona její organizace vnímá jako tlak Ruska. 

Úterní demonstrace

Už v úterý se před parlamentem sešly tisíce přívrženců opozice, jejichž protest skončil až po deseti hodinách ve středu časně ráno. Policie zadržela šestašedesát demonstrantů, kterým hrozí postih za výtržnosti a neuposlechnutí pokynů policie, uvedlo ministerstvo vnitra. Mezi zatčenými je také šampion česko-slovenské organizace smíšených bojových umění Oktagon Maté Sanikidze, uvedla jeho manželka.

Podle gruzínského ministerstva během potyček byla zraněna padesátka strážců zákona. Těžkooděnci proti demonstrantům opakovaně použili slzný plyn, ohlušující granáty a vodní dělo, demonstranti po policistech házeli dělobuchy, petardy a také zápalné lahve. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 10 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 11 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 38 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...