„Ztělesňujete svobodnou Gruzii.“ Demonstranti v Tbilisi získali podporu prezidentky

3 minuty
Události: Gruzínské protesty
Zdroj: ČT24

V centru gruzínské metropole Tbilisi pokračuje demonstrace proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničních agentech. „Jsem spolu s vámi, protože dnes (v úterý) ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ podpořila protestující gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Pozorovatelé, na které se odvolává agentura DPA, počet demonstrantů odhadli na deset až patnáct tisíc. Podle kritiků návrh zákona v případě přijetí posune Gruzii k autoritářskému režimu po vzoru Ruska.

„Dáváme přesně hodinu na to, aby nositelé ruských zájmů učinili prohlášení, že stáhnou zákon z parlamentu a propustí lidi, kteří byli včera zatčeni (podle ministerstva vnitra úřady v úterý zadržely sedmasedmdesát lidí – pozn. red.). Jinak oznámíme další kroky,“ řekl opoziční předák Giorgi Vašadze podle agentury Interpressnews. 

Podle agentury Reuters dav v jednu chvíli prorazil bariéry kolem parlamentu, ale do samotné budovy se vniknout nepokusil. Stejně jako v úterý policie proti nim použila vodní děla. Demonstranti se snaží chránit kovovými deskami, na budovu zákonodárného sboru házejí kameny a další předměty, uvedla gruzínská tisková agentura Interpressnews. Podle ní jsou mezi účastníky protestu zranění.

Ve středu se tisíce demonstrantů sešly na Rustaveliho třídě, kde se gruzínský parlament nachází. Ulici od odpoledne blokují s vlajkami Gruzie a Evropské unie, někteří provolávali heslo: „Ne ruskému zákonu!“ Později obklopili budovu zákonodárného sboru.

„Je to ruský zákon, všichni to víme. Zavedli ho v Rusku, zavedli ho v Bělorusku a my nechceme být součástí bývalého Sovětského svazu. Chceme být součástí Evropské unie, chceme být prozápadní,“ nechal se slyšet demonstrant Boris Gogolava.

Sporný zákon v úterý vládní většina v parlamentu schválila v prvním čtení. Navrhovaná norma by vyžadovala, aby se organizace s více než dvaceti procenty svých finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „zahraniční agenti“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.

Prezidentka stojí za demonstranty

Kritici pokládají zákon o zahraničních agentech za posun zakavkazské republiky k autoritářskému režimu po vzoru Ruska, kde obdobný zákon platí od roku 2012. Gruzínská prezidentka Zurabišviliová jej slíbila vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ale vládní většina by její veto mohla přehlasovat.

Zurabišviliová v úterý podpořila demonstranty prohlášením z newyorského sídla OSN, i když původně vzešla z vládnoucí strany Gruzínský sen. „Jsem spolu s vámi, protože dnes (v úterý) ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ prohlásila. Gruzínské úřady podle ní mají „poslední šanci ukázat, že nejsou neformální proruskou silou“, uvedla ruská tisková agentura TASS.

Kritici tvrdí, že Gruzínský sen má příliš blízko k Rusku a že v posledních letech se země vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, připomněl Reuters.

Vládnoucí strana jakékoliv postranní úmysly striktně odmítá. Tvrdí, že zákon vyžadující, aby se organizace s minimálně pětinovým financováním ze zahraničí registrovaly jako zahraniční agenti, prosazuje v zájmu transparentnosti a objektivity. „Gruzínci musí vědět, jak a kým jsou organizace financovány i proč a jak peníze utrácí,“ prohlásil poslanec strany Gruzínský sen Givi Mikanadze.

4 minuty
Horizont ČT24: Jana Bok Toužimská
Zdroj: ČT24

Reakce ze zahraničí

Americké ministerstvo zahraničí ve středu podle agentury AFP vyjádřilo „solidaritu s gruzínským lidem“ a vyzvalo vládu v Tbilisi, aby respektovala „pokojné demonstrace“. Zopakovalo také, že Washington je chystaným zákonem znepokojen. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella není zákon slučitelný s hodnotami Evropské unie.

Ukrajinské ministerstvo zahraniční ve středečním prohlášení vyjádřilo „solidaritu s gruzínským lidem a jeho touze pokračovat v budování evropské budoucnosti“. Gruzie by podle něj měla „zaručit svým občanům základní práva a svobody, včetně práva na pokojný protest“.

Ačkoliv gruzínská vláda uvádí, že znění zákona se inspiruje v USA nebo Austrálii, tak se spíš podobá ruskému nebo ázerbajdžánskému zákonu tím, že se snaží upevnit dohled nad občanskou společností a médii, řekla zástupkyně Jana Bok Toužimská z Člověka v tísni v pořadu Horizont ČT24.

Těm, kdo se inspirují Ruskem, podle Bok Toužimské vadí silná občanská společnost a objektivní média. „Gruzie se vydala evropským směrem a chtěla se stát kandidátskou zemí Evropské unie, což bylo v poslední době na spadnutí. Myslíme si, že toto je odvetný krok, aby se to nestalo,“ komentovala pracovnice Člověka v tísni. Přijetí zákona její organizace vnímá jako tlak Ruska. 

Úterní demonstrace

Už v úterý se před parlamentem sešly tisíce přívrženců opozice, jejichž protest skončil až po deseti hodinách ve středu časně ráno. Policie zadržela šestašedesát demonstrantů, kterým hrozí postih za výtržnosti a neuposlechnutí pokynů policie, uvedlo ministerstvo vnitra. Mezi zatčenými je také šampion česko-slovenské organizace smíšených bojových umění Oktagon Maté Sanikidze, uvedla jeho manželka.

Podle gruzínského ministerstva během potyček byla zraněna padesátka strážců zákona. Těžkooděnci proti demonstrantům opakovaně použili slzný plyn, ohlušující granáty a vodní dělo, demonstranti po policistech házeli dělobuchy, petardy a také zápalné lahve. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci ukázali dronové záběry zničeného Torecku

Ukrajinská 100. mechanizovaná brigáda zveřejnila v pondělí 14. dubna letecké záběry, které ukazují téměř totální devastaci strategicky důležitého města Toreck. To leží v rámci větší průmyslové aglomerace jen pár kilometrů od linie, která v Doněcké oblasti oddělovala ukrajinské jednotky od ruskem koordinovaných sil od prvního ruského útoku na Ukrajinu v roce 2014. Rusové u Torecku zahájili útočnou operaci v červnu 2024 a od té doby ho ostřelují. Část města dostali pod svou kontrolu.
Právě teď

Zabaví nám mešity, bojí se protestující muslimové v Indii

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.
11:19Aktualizovánopřed 25 mminutami

Věznice ve Francii se staly terčem žhářských útoků, na jednu se střílelo

Několik francouzských věznic hlavně na jihu země se v noci na úterý stalo terčem mnoha útoků, především zapalování automobilů v jejich blízkosti, ale také střelby z automatické zbraně, oznámil ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Podle informovaných zdrojů agentury AFP je zjevné, že akce byly koordinované a souvisí s bojem státu proti drogové kriminalitě.
před 1 hhodinou

Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.
před 1 hhodinou

Birmingham kvůli stávce popelářů zavalily odpadky. Pomoci mají armádní experti

Kvůli více než měsíc trvající stávce popelářů v britském Birminghamu povolala vláda armádní plánovače, aby pomohli s úklidem všudypřítomných odpadků. Informovala o tom stanice BBC či web deníku The Guardian, podle nějž se v ulicích města dosud nahromadilo přes sedmnáct tisíc tun odpadu.
před 1 hhodinou

Voják se dobrovolně vzdal Ukrajincům, ruský soud mu vyměřil 15 let

Vojenský soud na ruském ostrově Sachalin poslal na patnáct let do vězení vojáka za to, že se dobrovolně vzdal ukrajinským ozbrojeným silám. S odvoláním na své zdroje to v úterý napsal ruský portál Kommersant, který upozornil, že to je první známé odsouzení za dobrovolné vzdání se nepříteli za současné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Muž podle webu vinu odmítl.
před 2 hhodinami

Rusku bychom se měli ubránit i bez Američanů, říká polský exgenerál Kraszewski

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.
před 3 hhodinami

„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
před 4 hhodinami
Načítání...