Pavel přijal na Hradě gruzínskou prezidentku. Chce ji podpořit před evropským summitem

Gruzínskou prezidentku Salome Zurabišviliovou přijal na Pražském hradě její protějšek Petr Pavel. Chce tak vyjádřit podporu Gruzii dříve, než bude Evropská rada rozhodovat o přidělení kandidátského statutu kavkazské zemi. Hrad dal najevo, že považuje Zurabišviliovou za političku, která ve své zemi výrazně přispívá k prosazování evropských hodnot.

Auto s gruzínskou prezidentkou přijelo před bránu Gigantů – v níž čekal Petr Pavel – přesně v půl jedenácté. Český prezident Salome Zurabišviliovou přivítal květinou, společně na I. nádvoří Pražského hradu vyslechli státní hymny a po přehlídce hradní stráže odešli k jednání do útrob hradních paláců.

Po slavnostním přijetí jednal Pavel s hlavou Gruzie nejprve soukromě, poté v rámci národních delegací. Kromě snahy Gruzie vstoupit do EU hovořili také o situaci v regionu jižního Kavkazu. „Podporujeme cestu Gruzie do EU, protože jsou pro nás důležité principy, jako je respekt k pravidlům, který je v základu evropské integrace. Musíme podpořit všechny evropské země, které jsou z tohoto systému zatím vynechány, a dát jim naději,“ uvedl Pavel. Se zeměmi, jako je Gruzie, je podle něj nutné usilovat o plnohodnotné vztahy v oblasti vzdělávání či v byznysu.

S gruzínskou prezidentkou se setkala také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připomněla, že Rusko už řadu let okupuje část gruzínského území – Abcházii a Jižní Osetii. „Naše reakce tehdy, myslím tím ne jako České republiky, ale jako západního světa včetně Evropské unie, nebyla dostatečně silná. Místo toho, abychom se poučili už právě z těch událostí roku 2008, tak jsme ještě zůstali nepoučeni u roku 2014 při nelegální anexi Krymu,“ řekla předsedkyně sněmovny.

Reakce Západu na tyto kroky Ruska nebyla podle ní dostatečně důrazná. „Sklízíme plody tohoto našeho nedůrazného reagování už v té podobě téměř dvouletého konfliktu na velké části Ukrajiny,“ poznamenala Pekarová Adamová s odkazem na otevřenou invazi, kterou Moskva zahájila loni v únoru.

Ohledně členství v EU je podle ní mnoho oblastí, v nichž musí Gruzie zlepšit splnění podmínek. Poznamenala, že český parlament nabídl už v minulosti pomoc se změnami legislativy. „Například i tím, že jsme schopni varovat před chybami, které jsme sami při cestě do Evropské unie dělali, a mohou se jim teď tím pádem vyhnout," dodala šéfka sněmovny.

Lídři Evropské unie budou o vývoji jednání s Gruzií a také Ukrajinou a Moldavskem jednat koncem týdne. Tbilisi musí splnit dvanáct podmínek, aby země získala kandidátský status. Musí provést vnitřní reformy, zajistit nezávislost justice a vypořádat se s korupcí.

Vláda proti prezidentce

Ačkoli Salome Zurabišviliová po svém zvolení čelila protestům prozápadní opozice, je dnes vnímána jako prozápadní element v čele země, jejíž vláda má spíše proruské tendence. Výrazné spory provázejí soužití prezidentky s vládou, přestože je u moci strana Gruzínský sen, za niž Zurabišviliová před pěti lety kandidovala. Gruzínské vedení se nicméně loni sjednotilo na tom, že požádalo o členství v Evropské unii.

Nesoulad mezi gruzínskou vládou a prezidentkou se ukázal například na jaře, kdy Zurabišviliová podpořila protesty proti chystanému zákonu o zahraničních agentech, tedy subjektech využívajících podporu ze zahraničí. Vláda jej nakonec stáhla. Zurabišviliové se také nelíbilo, když se vláda nepřipojila k západním sankcím proti Rusku po jeho vojenském vpádu na Ukrajinu, a protestovala proti obnovení přímých letů mezi Ruskem a Gruzií poté, co ruský prezident v květnu zrušil Gruzíncům vízovou povinnost.

Vláda zase poté, co přes její nesouhlas cestovala Zurabišviliová do Berlína, Bruselu a Paříže, zakázala prezidentce oficiální cesty do zahraničí. Poté, co ústavní soud rozhodl, že hlava státu svými zahraničními cestami bez vládního souhlasu porušila ústavu, hlasoval parlament o jejím odvolání, Zurabišviliovou ale nesesadil.

Už po verdiktu ústavního soudu prezidentka prohlásila, že sama neodstoupí a zůstane ve funkci, aby bojovala za evropskou a demokratickou budoucnost své vlasti.