Gruzínskou prezidentku Salome Zurabišviliovou přijal na Pražském hradě její protějšek Petr Pavel. Chce tak vyjádřit podporu Gruzii dříve, než bude Evropská rada rozhodovat o přidělení kandidátského statutu kavkazské zemi. Hrad dal najevo, že považuje Zurabišviliovou za političku, která ve své zemi výrazně přispívá k prosazování evropských hodnot.
Auto s gruzínskou prezidentkou přijelo před bránu Gigantů – v níž čekal Petr Pavel – přesně v půl jedenácté. Český prezident Salome Zurabišviliovou přivítal květinou, společně na I. nádvoří Pražského hradu vyslechli státní hymny a po přehlídce hradní stráže odešli k jednání do útrob hradních paláců.
Po slavnostním přijetí jednal Pavel s hlavou Gruzie nejprve soukromě, poté v rámci národních delegací. Kromě snahy Gruzie vstoupit do EU hovořili také o situaci v regionu jižního Kavkazu. „Podporujeme cestu Gruzie do EU, protože jsou pro nás důležité principy, jako je respekt k pravidlům, který je v základu evropské integrace. Musíme podpořit všechny evropské země, které jsou z tohoto systému zatím vynechány, a dát jim naději,“ uvedl Pavel. Se zeměmi, jako je Gruzie, je podle něj nutné usilovat o plnohodnotné vztahy v oblasti vzdělávání či v byznysu.
S gruzínskou prezidentkou se setkala také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připomněla, že Rusko už řadu let okupuje část gruzínského území – Abcházii a Jižní Osetii. „Naše reakce tehdy, myslím tím ne jako České republiky, ale jako západního světa včetně Evropské unie, nebyla dostatečně silná. Místo toho, abychom se poučili už právě z těch událostí roku 2008, tak jsme ještě zůstali nepoučeni u roku 2014 při nelegální anexi Krymu,“ řekla předsedkyně sněmovny.
Reakce Západu na tyto kroky Ruska nebyla podle ní dostatečně důrazná. „Sklízíme plody tohoto našeho nedůrazného reagování už v té podobě téměř dvouletého konfliktu na velké části Ukrajiny,“ poznamenala Pekarová Adamová s odkazem na otevřenou invazi, kterou Moskva zahájila loni v únoru.
Ohledně členství v EU je podle ní mnoho oblastí, v nichž musí Gruzie zlepšit splnění podmínek. Poznamenala, že český parlament nabídl už v minulosti pomoc se změnami legislativy. „Například i tím, že jsme schopni varovat před chybami, které jsme sami při cestě do Evropské unie dělali, a mohou se jim teď tím pádem vyhnout," dodala šéfka sněmovny.
Lídři Evropské unie budou o vývoji jednání s Gruzií a také Ukrajinou a Moldavskem jednat koncem týdne. Tbilisi musí splnit dvanáct podmínek, aby země získala kandidátský status. Musí provést vnitřní reformy, zajistit nezávislost justice a vypořádat se s korupcí.
Vláda proti prezidentce
Ačkoli Salome Zurabišviliová po svém zvolení čelila protestům prozápadní opozice, je dnes vnímána jako prozápadní element v čele země, jejíž vláda má spíše proruské tendence. Výrazné spory provázejí soužití prezidentky s vládou, přestože je u moci strana Gruzínský sen, za niž Zurabišviliová před pěti lety kandidovala. Gruzínské vedení se nicméně loni sjednotilo na tom, že požádalo o členství v Evropské unii.
Nesoulad mezi gruzínskou vládou a prezidentkou se ukázal například na jaře, kdy Zurabišviliová podpořila protesty proti chystanému zákonu o zahraničních agentech, tedy subjektech využívajících podporu ze zahraničí. Vláda jej nakonec stáhla. Zurabišviliové se také nelíbilo, když se vláda nepřipojila k západním sankcím proti Rusku po jeho vojenském vpádu na Ukrajinu, a protestovala proti obnovení přímých letů mezi Ruskem a Gruzií poté, co ruský prezident v květnu zrušil Gruzíncům vízovou povinnost.
Vláda zase poté, co přes její nesouhlas cestovala Zurabišviliová do Berlína, Bruselu a Paříže, zakázala prezidentce oficiální cesty do zahraničí. Poté, co ústavní soud rozhodl, že hlava státu svými zahraničními cestami bez vládního souhlasu porušila ústavu, hlasoval parlament o jejím odvolání, Zurabišviliovou ale nesesadil.
Už po verdiktu ústavního soudu prezidentka prohlásila, že sama neodstoupí a zůstane ve funkci, aby bojovala za evropskou a demokratickou budoucnost své vlasti.
