„Ztělesňujete svobodnou Gruzii.“ Demonstranti v Tbilisi získali podporu prezidentky

Nahrávám video

V centru gruzínské metropole Tbilisi pokračuje demonstrace proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničních agentech. „Jsem spolu s vámi, protože dnes (v úterý) ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ podpořila protestující gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Pozorovatelé, na které se odvolává agentura DPA, počet demonstrantů odhadli na deset až patnáct tisíc. Podle kritiků návrh zákona v případě přijetí posune Gruzii k autoritářskému režimu po vzoru Ruska.

„Dáváme přesně hodinu na to, aby nositelé ruských zájmů učinili prohlášení, že stáhnou zákon z parlamentu a propustí lidi, kteří byli včera zatčeni (podle ministerstva vnitra úřady v úterý zadržely sedmasedmdesát lidí – pozn. red.). Jinak oznámíme další kroky,“ řekl opoziční předák Giorgi Vašadze podle agentury Interpressnews. 

Podle agentury Reuters dav v jednu chvíli prorazil bariéry kolem parlamentu, ale do samotné budovy se vniknout nepokusil. Stejně jako v úterý policie proti nim použila vodní děla. Demonstranti se snaží chránit kovovými deskami, na budovu zákonodárného sboru házejí kameny a další předměty, uvedla gruzínská tisková agentura Interpressnews. Podle ní jsou mezi účastníky protestu zranění.

Ve středu se tisíce demonstrantů sešly na Rustaveliho třídě, kde se gruzínský parlament nachází. Ulici od odpoledne blokují s vlajkami Gruzie a Evropské unie, někteří provolávali heslo: „Ne ruskému zákonu!“ Později obklopili budovu zákonodárného sboru.

„Je to ruský zákon, všichni to víme. Zavedli ho v Rusku, zavedli ho v Bělorusku a my nechceme být součástí bývalého Sovětského svazu. Chceme být součástí Evropské unie, chceme být prozápadní,“ nechal se slyšet demonstrant Boris Gogolava.

Sporný zákon v úterý vládní většina v parlamentu schválila v prvním čtení. Navrhovaná norma by vyžadovala, aby se organizace s více než dvaceti procenty svých finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „zahraniční agenti“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.

Prezidentka stojí za demonstranty

Kritici pokládají zákon o zahraničních agentech za posun zakavkazské republiky k autoritářskému režimu po vzoru Ruska, kde obdobný zákon platí od roku 2012. Gruzínská prezidentka Zurabišviliová jej slíbila vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ale vládní většina by její veto mohla přehlasovat.

Zurabišviliová v úterý podpořila demonstranty prohlášením z newyorského sídla OSN, i když původně vzešla z vládnoucí strany Gruzínský sen. „Jsem spolu s vámi, protože dnes (v úterý) ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ prohlásila. Gruzínské úřady podle ní mají „poslední šanci ukázat, že nejsou neformální proruskou silou“, uvedla ruská tisková agentura TASS.

Kritici tvrdí, že Gruzínský sen má příliš blízko k Rusku a že v posledních letech se země vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, připomněl Reuters.

Vládnoucí strana jakékoliv postranní úmysly striktně odmítá. Tvrdí, že zákon vyžadující, aby se organizace s minimálně pětinovým financováním ze zahraničí registrovaly jako zahraniční agenti, prosazuje v zájmu transparentnosti a objektivity. „Gruzínci musí vědět, jak a kým jsou organizace financovány i proč a jak peníze utrácí,“ prohlásil poslanec strany Gruzínský sen Givi Mikanadze.

Nahrávám video

Reakce ze zahraničí

Americké ministerstvo zahraničí ve středu podle agentury AFP vyjádřilo „solidaritu s gruzínským lidem“ a vyzvalo vládu v Tbilisi, aby respektovala „pokojné demonstrace“. Zopakovalo také, že Washington je chystaným zákonem znepokojen. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella není zákon slučitelný s hodnotami Evropské unie.

Ukrajinské ministerstvo zahraniční ve středečním prohlášení vyjádřilo „solidaritu s gruzínským lidem a jeho touze pokračovat v budování evropské budoucnosti“. Gruzie by podle něj měla „zaručit svým občanům základní práva a svobody, včetně práva na pokojný protest“.

Ačkoliv gruzínská vláda uvádí, že znění zákona se inspiruje v USA nebo Austrálii, tak se spíš podobá ruskému nebo ázerbajdžánskému zákonu tím, že se snaží upevnit dohled nad občanskou společností a médii, řekla zástupkyně Jana Bok Toužimská z Člověka v tísni v pořadu Horizont ČT24.

Těm, kdo se inspirují Ruskem, podle Bok Toužimské vadí silná občanská společnost a objektivní média. „Gruzie se vydala evropským směrem a chtěla se stát kandidátskou zemí Evropské unie, což bylo v poslední době na spadnutí. Myslíme si, že toto je odvetný krok, aby se to nestalo,“ komentovala pracovnice Člověka v tísni. Přijetí zákona její organizace vnímá jako tlak Ruska. 

Úterní demonstrace

Už v úterý se před parlamentem sešly tisíce přívrženců opozice, jejichž protest skončil až po deseti hodinách ve středu časně ráno. Policie zadržela šestašedesát demonstrantů, kterým hrozí postih za výtržnosti a neuposlechnutí pokynů policie, uvedlo ministerstvo vnitra. Mezi zatčenými je také šampion česko-slovenské organizace smíšených bojových umění Oktagon Maté Sanikidze, uvedla jeho manželka.

Podle gruzínského ministerstva během potyček byla zraněna padesátka strážců zákona. Těžkooděnci proti demonstrantům opakovaně použili slzný plyn, ohlušující granáty a vodní dělo, demonstranti po policistech házeli dělobuchy, petardy a také zápalné lahve. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 9 hhodinami
Načítání...