V gruzínských volbách dle předběžných výsledků vede vládnoucí strana

3 minuty
Události: Gruzie volí parlament
Zdroj: ČT24

Podle volební komise v Gruzii vede v parlamentních volbách po sečtení hlasů ze 70 procent okrsků vládní strana Gruzínský sen, a to se ziskem 53 procent hlasů. Výsledky odmítá uznat opozice. Průběh hlasování provázely násilné incidenty, ombudsman vyzývá k jejich prošetření a prezidentka kavkazské země Salome Zurabišviliová je odsoudila.

Podle údajů ústřední volební komise přišlo hlasovat skoro 59 procent oprávněných voličů. Volby se odehrály v poklidné a bezpečné atmosféře, uvedla komise i přes to, že během dne média informovala o potyčkách před volebními místnostmi a zaznamenán byl nejméně jeden pokus o vícečetné hlasování.

Odhady výsledků zveřejněné různými televizními stanicemi krátce po uzavření volebních místností přinesly rozdílné výsledky. Průzkum vypracovaný pro provládní televizi ukazoval na vítězství Gruzínského snu, sondáže na zakázku televizních kanálů podporujících opozici naznačovaly výhru opozičního tábora.

Zakladatel Gruzínského snu, miliardář Bidzina Ivanišvili, ještě před zveřejněním částečných výsledků prohlásil své uskupení za vítěze voleb. „Jde o ojedinělý případ ve světě, kdy ta samá strana dosáhla takového úspěchu v tak obtížné situaci,“ uvedl někdejší gruzínský premiér jen několik minut po uzavření volebních místností. Jeho strana je u moci dvanáct let.

Zakladatel strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili hovoří během vyhlašování výsledků voleb v Tbilisi
Zdroj: Reuters/Irakli Gedenidze

Po zveřejnění odhadů výsledků vítězství začala oslavovat i opozice a vzkázala Ivanišvilimu, že by měl uznat prohru. Proevropská prezidentka na sociální síti X psala o výhře „evropské Gruzie“.

Průběžné výsledky, které zveřejnila ústřední volební komise, neuznává opoziční Sjednocené národní hnutí (UNM). „Neuznáváme zfalšované výsledky ukradených voleb,“ cituje lídryni Tinu Bokučavovou agentura AFP. Představitel opoziční Koalice za změnu označil výsledky podle agentury TASS za „ústavní puč“.

Na rozcestí mezi Západem a Ruskem

Volby podle mnohých rozhodnou o dalším směřování Gruzie. Vláda Gruzínského snu prosazuje podle agentury DPA ve stále větší míře nacionalisticko-konzervativní politiku a orientuje se na Rusko. Varuje, že v případě vítězství opozice „vypukne válka“.

Zakladatel vládního uskupení Gruzínský sen, miliardář Bidzina Ivanišvili, volby označil za jednoduché rozhodování. „Buď zvolíme vládu, která bude sloužit vám, gruzínskému lidu, nebo zvolíme agenta cizí země, který bude plnit pouze úkoly cizí země,“ řekl proruský politik poté, co v metropoli Tbilisi odhlasoval. Už před volbami varoval před zatažením Gruzie do války na Ukrajině.

Roztříštěná gruzínská opozice, kterou média vesměs označují jako prozápadní, vytvořila několik koalic ve snaze porazit Gruzínský sen, který kritici obviňují z autoritářských sklonů a příklonu k Rusku. Opozice chce jihokavkazskou zemi vést směrem k Evropské unii. Gruzie je kandidátem na členství v EU, sedmadvacítka ale kvůli politice její vlády přístupový proces pozastavila.

„Dnes (v sobotu) večer přijde vítězství, které bude vítězstvím Gruzie, celé Gruzie,“ prohlásila prezidentka Zurabišviliová poté, co odvolila v parlamentních volbách. Hlasování vnímá jako volbu mezi „evropskou budoucností a ruskou minulostí“, jak už dříve řekla médiím.

4 minuty
Studio 6 Víkend: Gruzie volí parlament
Zdroj: ČT24

Vztahy se Západem se horší

Gruzie, kde žije kolem 3,7 milionu lidí, od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily.

Parlament letos schválil dva zákony, které prosadil Gruzínský sen a které kritici označují za normy inspirované Ruskem, kde režim zavedl řadu represivních opatření proti svým odpůrcům nebo sexuálním menšinám. Gruzínské normy se dočkaly kritiky u EU, která kvůli zákonu o zahraničním vlivu pozastavila gruzínský přístupový proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...