Starosta gruzínské metropole se kvůli obavám z násilností rozhodl odložit rozsvícení vánočního stromu plánované na sobotu. Informuje o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Protivládní protesty v Tbilisi zesílily poté, co volitelé vybrali za novou hlavu státu kandidáta vládní strany Gruzínský sen a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Čtyři nejsilnější opoziční strany mezitím vyzvaly EU k zavedení sankcí proti miliardářovi Bidzinu Ivanišvilimu a jeho nejbližším spolupracovníkům, kteří se podílejí na represích, píše server Gruzija online.
Starosta Tbilisi Kacha Kaladze rozhodl o odkladu rozsvícení stromu pouhých několik minut před plánovaným začátkem akce. O hodinu dříve byly před parlament nasazeny stovky policistů a na fasádě se rozsvítila vánoční světla, která byla ovšem vypnuta poté, co Kaladze oznámil své rozhodnutí, uvedlo Rádio Svoboda.
Krok starosty následoval poté, co byl Kavelašvili gruzínskou ústřední volební komisí prohlášen za vítěze sporných nepřímých voleb, když obdržel 224 hlasů od 225 přítomných volitelů. Před hlasováním byly oblasti poblíž budovy parlamentu uzavřeny.
Červené karty pro nového prezidenta
Demonstranti se shromáždili poblíž filharmonie a začali pochodovat k budově parlamentu. Doprava na centrální třídě, která obě místa spojuje, byla zastavena a na místě se mobilizovala policie.
Lidé skandovali „Salome! Salome!“ s odkazem na dosavadní prozápadní prezidentku Salome Zurabišviliovou a mávali svými diplomy v souladu s výzvami, aby „ukázali svůj diplom Kavelašvilimu“, který údajně nemá vyšší vzdělání. Svůj nesouhlas s novým prezidentem, bývalou fotbalovou hvězdou, vyjádřili také červenými kartami.
Tisíce Gruzínců protestují v ulicích už několik týdnů. Policie dosud zadržela více než pět set demonstrantů a tři stovky lidí, včetně 73 novinářů, se staly oběťmi násilí pořádkových sil i pouličních band ovládaných režimem, upozornila opozice.
Volání po sankcích
Právě zástupci opozice se obrátili na šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou a ministry zahraničí bloku s výzvou, aby podpořili Gruzínce a podnikli kroky k ochraně evropských hodnot v Gruzii. Podle opozice by se na představitele režimu, který potlačuje demokracii a který by EU měla prohlásit za nelegitimní, neměl vztahovat bezvízový režim ani další výsady.
Kallasová režim v Tbilisi před možnými restrikcemi varovala už dříve, na jejich zavedení by se ovšem musely shodnout všechny členské země sedmadvacítky. Nejistá by byla v takovém případě pozice Maďarska, jelikož premiér Viktor Orbán podporuje vládu Gruzínského snu.
Opozice protestuje od října proti tomu, co označuje za zfalšování parlamentních voleb vládnoucí stranou a také proti jejímu rozhodnutí pozastavit přístupová jednání s EU až do roku 2028. Na pokojné protesty ale úřady tvrdě odpověděly. Gruzie tak čelí bezprecedentní politické krizi, která podle názoru opozičních stran vyžaduje okamžité kroky ze strany EU.
Už tak těžkou situaci v zemi podle opozice ještě zhoršil plán vládní strany zvolit gruzínským prezidentem Kavelašviliho, který patřil k navrhovatelům kontroverzního zákona o zahraničním vlivu a jenž ostře kritizuje Západ.
Apel na nové volby
Za jediné východisko z krize opoziční prohlášení označuje uspořádání nových voleb. Vyzývá také k neprodlenému a bezpodmínečnému propuštění všech zadržených politiků, aktivistů a demonstrantů na svobodu.
Spojené státy již ohlásily, že zavedou vízová omezení pro představitele gruzínské vlády a parlamentu za ohrožování demokracie v zemi. Washington uvedl, že se restrikce týkají asi dvaceti osob a že připravuje další sankce. Sankce proti proruským gruzínským představitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim už zavedla i Ukrajina či baltské země.
Britský ministr zahraničí David Lammy v pondělí odsoudil postup úřadů proti protestujícím a oznámil omezení spolupráce s Tbilisi, které se podle Lammyho bude týkat i spolupráce v oblasti obrany.
Gruzínský Majdan selhal, tvrdí premiér
Gruzínský sen, který je u moci od roku 2012, založil ve spolupráci s Ruskem právě Ivanišvili. Po oznámení Kavelašviliho vítězství premiér Irakli Kobachidze nové hlavě státu poblahopřál a prohlásil, že jeho zvolení bude pro zemi znamenat zlom, protože „významně přispěje k posílení gruzínské státnosti a suverenity a také ke snížení radikalismu a takzvané polarizace“.
„V Gruzii ‚Majdan‘ selhal a nikdy neuspěje,“ zdůraznil Kobachidze, který narážel na události na Ukrajině v roce 2014, jež vedly ke svržení proruské vlády premiéra Viktora Janukovyče a následné okupaci Krymu a vpádu ruských sil na východ Ukrajiny.
