Vánoční strom

Starosta gruzínské metropole se kvůli obavám z násilností rozhodl odložit rozsvícení vánočního stromu plánované na sobotu. Informuje o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Protivládní protesty v Tbilisi zesílily poté, co volitelé vybrali za novou hlavu státu kandidáta vládní strany Gruzínský sen a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Čtyři nejsilnější opoziční strany mezitím vyzvaly EU k zavedení sankcí proti miliardářovi Bidzinu Ivanišvilimu a jeho nejbližším spolupracovníkům, kteří se podílejí na represích, píše server Gruzija online.

Stromy, které potřebují pokácet, se čím dál častěji stávají vánočními stromy na náměstích. ČT to řeklo sedm oslovených měst. Jde o stromy, které se například naklánějí a ohrožují dům či hrozí poškozením kanalizace. Největší zájem o darování „nechtěných" stromů je v Praze. Některé menší obce se ale potýkají s klesajícím počtem nabídek. Zvažují proto i umělé stromy, aby nemusely kácet v okolních lesích.

Ve městech po celém světě navozují vánoční atmosféru nazdobené stromy. První byly zdobeny zřejmě na území Baltu a Německa a lidé jako dekoraci využívali jablka, ořechy či jiné potraviny. Tradice sahá pravděpodobně až do patnáctého století, nicméně do domovů začala pronikat až v sedmnáctém století. V osmnáctém století se ke zdobení potravinami přidaly hořící svíčky, které byly postupně nahrazeny elektrickým osvětlením. V Česku tento zvyk do běžných domácností pronikal pomaleji, přičemž šlo o výsadu bohatých měšťanských rodin. Po první světové válce se tradice rozšířila do ostatních domácností. V současnosti zdobí vánoční strom mnoho českých náměstí, prohlédněte si ty v krajských městech v interaktivní grafice.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Ne všechny vánoční stromky v květináči budou schopné vrátit se po svátcích do přírody. Šanci aklimatizovat se zpět na venkovní prostředí mají podle odborníků jen ty, které se v květináčích pěstovaly delší dobu. Víc je ale podle nich těch, které ve vytopeném bytě přežijí jen pár dní. Některé nemusejí vydržet ani do Vánoc, což může zákazníky nemile překvapit. Před koupí tak odborníci doporučují zkontrolovat stromku kořeny.

Hasiči na Štědrý den zaznamenali v Česku 46 požárů. Nikdo při nich nezemřel. Celková předběžná škoda dosáhla 3,4 milionu korun, informovala mluvčí hasičů Nicole Studená. Zasahovali u několika požárů vánočních stromků, které vzplály od prskavek. Dva lidé se v podvečer zranili například ve Frýdku-Místku. Prskavka na vánočním stromku způsobila požár i v bytě v Hradci Králové, dva lidi ošetřili záchranáři, materiální škoda je sto tisíc korun. Jeden člověk byl zraněn v Praze na Smíchově, kde rovněž od prskavky vzplál v bytě vánoční strom. Hradečtí a pražští hasiči to uvedli na Twitteru.

Vedení Ostravy kvůli bezpečnosti vymění vánoční strom na centrálním Masarykově náměstí. Důvodem je vertikální prasklina v kmeni stromu, kterou odhalili techničtí pracovníci při kontrole. Strom se ve městě rozsvítil před necelými dvěma týdny.

Na náměstí ve Slaném se zřítil vánoční strom. Podle města za to může větrné počasí, nebo růstová vada kmene. Pád nikoho nezranil ani nezpůsobil škody. Policisté událost prověřují jako obecné ohrožení z nedbalosti. Zkoumají, zda byl strom správně ukotvený.

Na Horní náměstí v Olomouci v neděli odpoledne dorazil letošní vánoční strom. Zhruba třicet metrů vysokou jedli, kterou bylo nutné pokácet z bezpečnostních důvodů, věnovala městu rodina z Hluboček. Strom je nakonec asi o osm metrů nižší, radnice ho nechala zkrátit kvůli bezpečí lidí. Tahač s neobvyklým nákladem mohli sledovat obyvatelé Mrskles, Přáslavic a velké části Olomouce. Strom bude slavnostně rozsvícen v neděli 21. listopadu současně se zahájením adventních trhů.

Tradice odrážejí dějiny a někdy dokážou jejich propletenost symbolicky vyjádřit nejlépe. Ruský Nový rok a Vánoce připomínají napětí mezi konzervativním odkazem náboženství a futuristickým zápalem revoluce. A také neobyčejnou schopnost spojovat opačné a překlenovat konflikt.

Vánoce mnoha podob, i tak by se dala popsat oslava jednoho z největších křesťanských svátků v Evropě. I když každá země slaví tu stejnou událost, tradice a zvyky jsou ve spoustě zemí naprosto odlišné od těch českých. Dalo by se říct, že Ježíšek, který nosí dárky, je spíš výjimkou – pro většinu evropských států je tím, kdo děti obdarovává, spíš starší muž podobný Santa Clausovi.

Zda se letos rozsvítí vánoční stromy na českých a moravských náměstích, bylo do poslední chvíle velkou otázkou. Epidemie koronaviru výrazně zasáhla do rozhodování radnic, zda tradici udržet. Nakonec se ale všechna velká města rozhodla ji nepřerušit. V jiné situaci jsou naopak vánoční trhy. Některá města je kvůli vládním opatřením razantně omezila, jiné pak úplně zrušila.

Epidemie koronaviru výrazně zasáhne i do tradičních vánočních trhů v českých a moravských městech. Některá je kvůli vládním opatřením ruší úplně. Výrazně omezené trhy se v pátek otevřely například na Masarykově náměstí v Ostravě. Naopak Olomouc nebo Brno ještě počkají, příští týden se rozhodnou, zda trhy vůbec proběhnou a za jakých podmínek. Záležet bude na případném rozvolnění opatření.

Radnice po celém Česku promýšlejí, jak pojmou letošní advent zastíněný epidemií koronaviru. Některá města nabídnou trhy jen v komorní podobě, na řadě míst je ale i s doprovodným programem úplně ruší. Zbude alespoň vánoční výzdoba.

V centru Sydney vyrostl vánoční strom vytvořený z ohořelých větví stromů, které padly za oběť mohutným lesním požárům. Stromek „zdobí“ sežehnuté jízdní kolo a další spálené předměty upozorňující na přírodní katastrofu, k níž podle řady lidí přispělo globální oteplování. V úterý Austrálie zaznamenala svůj vůbec nejteplejší den v historii měření.

Tisíce lidí si v poslední listopadovou sobotu v 16.30 nenechaly ujít slavnostní rozsvícení vánočního stromu na Staroměstském náměstí – animaci, kterou doprovodila i hudba. Letos byl vybrán dvaadvacet metrů vysoký smrk ztepilý ze Semil. Za vánočním veselím se však lidé tradičně hrnou i do rakouské metropole.

Letošní vánoční strom pro Prahu pochází ze Semil, kde rostl na soukromé zahradě jako solitér. Na den přesně měsíc před Štědrým dnem ho pokáceli a v noci na úterý ho kamion dopravil na Staroměstské náměstí, kde bude o víkendu slavnostně rozsvícen. Devítitunový jehličnan pak bude po vánočních svátcích zcela zpracován: na větvích si pochutnají zvířata v zoo a pevné částí budou zpracovány v truhlárně, která věnuje polovinu výdělku na výsadbu nových stromů.

Vánoční strom pro Prahu bude letos znovu z Libereckého kraje. Smrk ztepilý s odhadovanou výškou čtyřiadvacet metrů pochází ze soukromého pozemku v Semilech. Do soutěže ho přihlásila majitelka zahrady, ve které vyrostl. Celkem lidé letos vytipovali 42 stromů.