Bývalý vůdce krajně pravicové skupiny Proud Boys („hrdí hoši“) Enrique Tarrio požádal nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o milost. Tarria soud poslal na 22 let za mříže za zorganizování spiknutí, jehož cílem bylo zabránit pokojnému předání moci Joeu Bidenovi po prezidentských volbách v roce 2020.
Žádost v dopise přišla prostřednictvím Tarriova právníka Nayiba Hassana z Miami dva týdny před Trumpovým návratem do Bílého domu. Trump už dříve prohlásil, že zváží omilostnění mnoha osob odsouzených v souvislosti s vniknutím do Kapitolu. Americká média spekulují, že by tak mohl učinit už v první den svého působení v úřadu. Inaugurace připadá na 20. ledna.
Hassan uvedl, že tato žádost je prvním případem, kdy Tarrio požádal Trumpa přímo o milost. Právník sdělil, že dopis zaslal také několika lidem z Trumpova okolí a uvedl v něm argumenty ve prospěch svého klienta. „Vyvíjíme veškeré možné úsilí, abychom zajistili, že se toto sdělení dostane až ke zvolenému prezidentu Trumpovi,“ dodal Hassan.
Trumpův současný tým na žádost o komentář k Tarriově žádosti o milost oficiálně nereagoval. Zopakoval však, že Trump bude milosti zvažovat případ od případu.
„Prezident Trump omilostní Američany, kterým byl odepřen řádný proces a kteří byli nespravedlivě stíháni ozbrojeným ministerstvem spravedlnosti,“ uvedla mluvčí Trumpova týmu z přechodného období Karoline Leavittová.
Trumpovy milosti
Zdroj blízký Trumpovu přechodnému týmu uvedl, že lze očekávat milosti „pro mnoho lidí, zejména pro lidi, kteří ještě nebyli za nic odsouzeni. Pokud jste byli odsouzeni za napadení policisty, je to jedna věc. Pokud jste byli odsouzeni za vniknutí na cizí pozemek, je to jiná kategorie“.
V rozhovoru pro televizi NBC News minulý měsíc Trump připustil, že by mohly existovat „určité výjimky“ z jeho milostí, pokud by se osoby během útoku chovaly „radikálně“ nebo „šíleně“. Agentura Reuters poznamenala, že Tarriův případ by mohl pro Trumpa představovat „výzvu“.
Dav Trumpových příznivců 6. ledna 2021 vtrhl do Kapitolu, sídla Kongresu USA, v době, kdy se zde zákonodárci sešli, aby potvrdili Bidenovo vítězství v prezidentských volbách v listopadu 2020. Z federálních trestných činů souvisejících s 6. lednem bylo obviněno více než 1580 osob. Přes 900 z nich bylo usvědčeno a odsouzeno, přičemž zhruba dvě třetiny z odsouzených dostaly tresty odnětí svobody v rozmezí od několika dnů až po 22 let.
V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla 35letá bývalá příslušnice vojenského letectva a stoupenkyně Trumpa Ashli Babbittová, zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění a čtyři policisté v následujících měsících spáchali sebevraždu.
