Americký Senát schválil Bondiovou ministryní spravedlnosti

Pam Bondiová bude v administrativě nového amerického prezidenta Donalda Trumpa ministryní spravedlnosti. Ve funkci ji v úterý schválil Senát USA. Pro 59letou bývalou ministryni spravedlnosti státu Florida hlasovalo všech 53 republikánských senátorů a také demokratický senátor John Fetterman.

Do čela jednoho z nejvlivnějších ministerstev Trump původně navrhoval kontroverzního bývalého kongresmana Matta Gaetze. Ten ale svoji kandidaturu stáhl poté, co se objevila obvinění ze sexu s nezletilou a konzumace drog. Trump pak vsadil na Bondiovou a poukázal na její zkušenost.

Bondiová je považována za oddanou důvěrnici republikánského prezidenta, kterého už v roce 2016 podporovala při jeho první prezidentské kandidatuře.

Když byl proti Trumpovi poprvé spuštěn impeachment, Bondiová se připojila k obhajobě během příslušného procesu v Senátu a nepodloženě obvinila Joea Bidena, který byl tehdy soukromou osobou, z korupčních obchodních jednání s jeho synem Hunterem, připomněla CNN. 

Bondiová řekla zákonodárcům, že uznává, že Trump prohrál volby v roce 2020, ale při svém potvrzovacím slyšení nepravdivě tvrdila, že v témže roce „došlo k pokojnému předání moci“. Ignorovala tak útok Trumpových příznivců na Kapitol USA ze 6. ledna 2021, který potvrzení výsledků voleb narušil a při kterém zemřelo několik lidí, uvedla CNN.

Trump v současnosti podniká kroky, které mají z jednotlivých úřadů, včetně ministerstva spravedlnosti, učinit nástroje k prosazování jeho politických cílů. Za tím účelem jsou propouštěni pracovníci, u nichž hrozí nedostatečná loajalita.

V té souvislosti v úterý podalo žalobu několik agentů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), který podléhá ministerstvu spravedlnosti. Konkrétně si stěžují na dotazníky, v nichž mají odpovídat na otázky týkající se například jejich role při vyšetřování útoku Trumpových příznivců na Kapitol. Tyto informace jsou údajně posílány vedení ministerstva spravedlnosti.

Podle informací zpravodajské televize CNN už FBI ministerstvu předal seznam s tisíci jmény. Žalující pracovníci se domáhají soudního zákazu předávání těchto údajů, protože se obávají, že by Trump nebo jeho spojenci mohli jména zveřejnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...