S tajnými dokumenty v Trumpově sídle údajně někdo hýbal a ukrýval je

S přísně tajnými dokumenty v sídle exprezidenta USA Donalda Trumpa v Mar-a-Lago na Floridě někdo manipuloval a ukrýval je poté, co Trump obdržel soudní výzvu k jejich vydání. Podle listu The New York Times (NYT) o tom získalo důkazy ministerstvo spravedlnosti, které posléze požádalo soud o povolení k prohlídce sídla agenty Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). K té došlo dříve tento měsíc.

Detailní popis postupu amerických úřadů v případu Trumpových prezidentských záznamů v uplynulém zhruba roce a půl, který ministerstvo spravedlnosti předložilo soudu, ukazuje, že domovní prohlídka v Mar-a-Lago byla reakcí na neúspěšné pokusy resortu a Národního archivu USA získat od Trumpa tajné dokumenty jinou cestou.

Z prohlášení, na základě něhož soud agentům FBI udělil povolení k prohlídce v Mar-a-Lago, vyplývá, že úřady se od Trumpa dokumenty snažily získat už v květnu 2021. V lednu letošního roku získal Národní archiv patnáct krabic s celkem 183 dokumenty; většina z nich byla označena jako tajné.

Spor o množství odevzdaných dokumentů

V červnu pak Trumpův tým odevzdal agentům FBI dalších osmatřicet dokumentů, z toho sedmnáct přísně tajných. Jeden z Trumpových právníků ovšem vládním zaměstnancům při jejich návštěvě v Mar-a-Lago výslovně zakázal nahlédnout do krabic v tamním skladu, čímž jim nedal možnost se přesvědčit, že v sídle již žádné utajované dokumenty nejsou.

Trumpova právnička Christina Bobbová posléze odeslala prohlášení, kde uvedla, že všechny požadované dokumenty byly odevzdány.

FBI později ale získala důkazy o tom, že toto prohlášení nebylo pravdivé a že „prohlídka zaměřená pouze na skladiště neodhalí všechny dokumenty, které se v sídle nacházejí“, stojí v prohlášení ministerstva spravedlnosti.

Jak ministerstvo postupovalo

Ministerstvo se poté snažilo získat záznamy z bezpečnostních kamer v Mar-a-Lago a hovořilo s několika svědky. Výsledkem tohoto vyšetřování byla domovní prohlídka sídla, kterou FBI provedla 8. srpna a získala při ní „dvakrát tolik dokumentů“, než kolik dříve odevzdal Trumpův tým.

Resort spravedlnosti zveřejnil fotografii dokumentů zabavených při prohlídce 8. srpna, na níž je vidět několik složek označených jako „přísně tajné“ nebo „tajné“.

Tyto nejnovější informace poukazují na to, že vyšetřovatelé se nezaměřují pouze na to, proč a za jakých okolností byly utajované dokumenty nelegálně uloženy v Trumpově sídle, ale také zda Trumpův tým úřady úmyslně neklamal, píše agentura AP.

Byly porušeny nějaké zákony?

Vyšetřování ministerstva spravedlnosti se týká takzvaných prezidentských záznamů, které měl Trump odevzdat Národnímu archivu po odchodu z Bílého domu. Jedná se o oficiální dokumenty, s nimiž přišel do styku Trump či jeho blízcí spolupracovníci, ale i třeba exprezidentovu e-mailovou korespondenci.

Resort prošetřuje možné porušení tří zákonů, mimo jiné toho o špionáži, který zakazuje držení informací o národní obraně, a toho o zatajování, ničení nebo falšování záznamů s úmyslem mařit vyšetřování.

Agentura Bloomberg napsala, že federální žalobci s případnými obviněními počkají až do konce listopadových voleb. Ministerstvo spravedlnosti se už dlouho řídí pravidlem, že nevznáší obvinění proti politickým kandidátům v období před volbami, které je tradičně definované jako šedesát dní před hlasováním a které letos začíná 10. září. Všeobecné volby se v USA budou konat 8. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se 100 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě celkem 100 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 50 mminutami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 2 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 4 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 5 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.