S tajnými dokumenty v Trumpově sídle údajně někdo hýbal a ukrýval je

S přísně tajnými dokumenty v sídle exprezidenta USA Donalda Trumpa v Mar-a-Lago na Floridě někdo manipuloval a ukrýval je poté, co Trump obdržel soudní výzvu k jejich vydání. Podle listu The New York Times (NYT) o tom získalo důkazy ministerstvo spravedlnosti, které posléze požádalo soud o povolení k prohlídce sídla agenty Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). K té došlo dříve tento měsíc.

Detailní popis postupu amerických úřadů v případu Trumpových prezidentských záznamů v uplynulém zhruba roce a půl, který ministerstvo spravedlnosti předložilo soudu, ukazuje, že domovní prohlídka v Mar-a-Lago byla reakcí na neúspěšné pokusy resortu a Národního archivu USA získat od Trumpa tajné dokumenty jinou cestou.

Z prohlášení, na základě něhož soud agentům FBI udělil povolení k prohlídce v Mar-a-Lago, vyplývá, že úřady se od Trumpa dokumenty snažily získat už v květnu 2021. V lednu letošního roku získal Národní archiv patnáct krabic s celkem 183 dokumenty; většina z nich byla označena jako tajné.

Spor o množství odevzdaných dokumentů

V červnu pak Trumpův tým odevzdal agentům FBI dalších osmatřicet dokumentů, z toho sedmnáct přísně tajných. Jeden z Trumpových právníků ovšem vládním zaměstnancům při jejich návštěvě v Mar-a-Lago výslovně zakázal nahlédnout do krabic v tamním skladu, čímž jim nedal možnost se přesvědčit, že v sídle již žádné utajované dokumenty nejsou.

Trumpova právnička Christina Bobbová posléze odeslala prohlášení, kde uvedla, že všechny požadované dokumenty byly odevzdány.

FBI později ale získala důkazy o tom, že toto prohlášení nebylo pravdivé a že „prohlídka zaměřená pouze na skladiště neodhalí všechny dokumenty, které se v sídle nacházejí“, stojí v prohlášení ministerstva spravedlnosti.

Jak ministerstvo postupovalo

Ministerstvo se poté snažilo získat záznamy z bezpečnostních kamer v Mar-a-Lago a hovořilo s několika svědky. Výsledkem tohoto vyšetřování byla domovní prohlídka sídla, kterou FBI provedla 8. srpna a získala při ní „dvakrát tolik dokumentů“, než kolik dříve odevzdal Trumpův tým.

Resort spravedlnosti zveřejnil fotografii dokumentů zabavených při prohlídce 8. srpna, na níž je vidět několik složek označených jako „přísně tajné“ nebo „tajné“.

Tyto nejnovější informace poukazují na to, že vyšetřovatelé se nezaměřují pouze na to, proč a za jakých okolností byly utajované dokumenty nelegálně uloženy v Trumpově sídle, ale také zda Trumpův tým úřady úmyslně neklamal, píše agentura AP.

Byly porušeny nějaké zákony?

Vyšetřování ministerstva spravedlnosti se týká takzvaných prezidentských záznamů, které měl Trump odevzdat Národnímu archivu po odchodu z Bílého domu. Jedná se o oficiální dokumenty, s nimiž přišel do styku Trump či jeho blízcí spolupracovníci, ale i třeba exprezidentovu e-mailovou korespondenci.

Resort prošetřuje možné porušení tří zákonů, mimo jiné toho o špionáži, který zakazuje držení informací o národní obraně, a toho o zatajování, ničení nebo falšování záznamů s úmyslem mařit vyšetřování.

Agentura Bloomberg napsala, že federální žalobci s případnými obviněními počkají až do konce listopadových voleb. Ministerstvo spravedlnosti se už dlouho řídí pravidlem, že nevznáší obvinění proti politickým kandidátům v období před volbami, které je tradičně definované jako šedesát dní před hlasováním a které letos začíná 10. září. Všeobecné volby se v USA budou konat 8. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump slibuje brzké otevření Hormuzského průlivu, i bez Íránu

Spojené státy zajistí brzké otevření Hormuzského průlivu, ať už s íránskou spoluprací, nebo bez ní. Řekl to bez bližších podrobností novinářům americký prezident Donald Trump. Připustil ale, že to nemusí být snadné.
před 1 hhodinou

ŽivěArtemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránská delegace dorazila do Islámábádu, má jednat s Američany o míru

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání. Ta se podle libanonské prezidentské kanceláře uskuteční v úterý ve Washingtonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 7 hhodinami

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 8 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...