Dunaj strana 3 z 3

Hotelové plavidlo Viking Sigyn, které při květnové srážce na Dunaji v Budapešti potopilo menší výletní loď Mořská panna, mělo vypnutý výstražný radarový systém. Navíc byl o metr níž mobilní kapitánský můstek, čímž se z něj zmenšil výhled. S odvoláním na výsledky vyšetřování to napsal zpravodajský web Blikk.hu. Neštěstí si vyžádalo 28 lidských životů.

V Česku prý není tolik zboží, jehož přeprava by nespěchala a mohlo by se tím pádem převážet po zvažovaném vodním kanálu Dunaj–Odra–Labe. V rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou to uvedl ředitel Svazu Spedice a logistiky. Podle něj je v Česku řada důležitějších staveb třeba na železnici. „Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že ekonomická výhodnost je až na posledním místě,“ varuje Petr Rožek.

Nejstarší zmínku o vybudování průplavu mezi Dunajem a Labem zaznamenaly archivy už ve 14. století. První plavební komora u nás byla vybudovaná u Rohatce v roce 1722. Nejblíže k realizaci měl ve 30. letech minulého století. Vždycky ale z realizace kanálu sešlo kvůli válkám a nedostatku peněz. V  Moravském zemském archivu bádala spolu s archivářkou Martinou Vodovou Barbora Měchurová.

Někteří odborníci se bojí, že tak velká stavba, jako je koridor Dunaj–Odra–Labe, změní ráz krajiny, například chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. Jiní projekt brání s tím, že se díky němu dostane voda tam, kde je jí málo. Záměr postavit kanál podporuje i Agrární komora, která si slibuje víc vody pro místní pole ve formě závlah.

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe se podle jeho kritiků nevyplatí a je megalomanský. Uvedli to při veřejném slyšení v Senátu. Zatímco předseda Asociace D-O-L Jan Skalický potřebnost koridoru hájil, podle odpůrců ministerská studie proveditelnosti přehání jeho přínosy, podhodnocuje náklady a „nemá ani cenu papíru“, na který ji vytiskli.

V Budapešti pokračuje vyprošťování těl z potopené výletní lodi. V úterý se podařilo najít další dva mrtvé, nadále se pohřešuje sedmnáct lidí. Úřady pátrají po dalších možných obětech po celé délce Dunaje jižně od Budapešti. Plavidlo, na kterém bylo přes třicet lidí, se potopilo minulý týden ve středu poté, co se srazilo s větší hotelovou lodí.

Potápěči vytáhli jedno tělo z vraku lodi, která se minulý týden na Dunaji potopila po srážce s větším plavidlem. Totožnost oběti zatím nebyla zveřejněna, napsala agentura AP. Maďarská agentura MTI uvedla, že tělo již ráno objevili maďarští potápěči. Později ho vytáhli jejich jihokorejští kolegové. Nejméně devět lidí při neštěstí zahynulo a dalších 19 se stále pohřešuje. Na palubě výletní lodi byli jihokorejští turisté.

Maďarská média s odvoláním na policejní zdroje informovala, že kapitán hotelové lodi Viking Sigyn, která na Dunaji narazila do menší vyhlídkové lodi Mořská panna a potopila ji, ignoroval pravidla pro provoz. Údajně totiž nenavázal kontakt s kapitánem druhého plavidla, když se jej snažil předjet. V pondělí by mělo znovu začít pátrání po obětech. Zapojení jsou do něj i čeští policejní potápěči, pomocí jejichž sonaru se podařilo zachytit vrak na dně řeky.

Vrak lodi, která se potopila v Budapešti, zatím není možné vyprostit. Brání tomu silný proud, vysoký stav vody i špatná viditelnost, sdělil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Policie zadržela kapitána lodi Viking, která podle vyšetřovatelů mohla zavinit středeční srážku na Dunaji. Menší výletní loď Mořská panna (Hableány) s jihokorejskými turisty se během pár vteřin potopila. Sedm osob zemřelo a dalších 21 se pohřešuje. Žádná z obětí na sobě neměla záchrannou vestu. Lidé začali k místu neštěstí nosit svíčky a květiny.

Nejméně sedm lidí přišlo o život a dalších 21 se pohřešuje poté, co se ve středu na Dunaji v centru Budapešti po střetu s dalším plavidlem potopila loď s jihokorejskými turisty. Sedm lidí se podařilo zachránit. Podle mluvčího maďarských záchranářů jsou naděje na vypátrání dalších přeživších minimální. Policie ve čtvrtek večer zadržela kapitána většího plavidla, které pravděpodobně neštěstí zavinilo. Jde o jedno z nejhorších neštěstí svého druhu mimo moře v Evropě za poslední dekády.

Tragédie při výletní plavbě v Budapešti, kdy po srážce dvou lodí zahynulo sedm lidí a dvě desítky se pohřešují, obrátila pozornost i na bezpečnost lodní dopravy v Česku. Naší nejrušnější řekou je Vltava, kterou hlavně v Praze křižují desítky výletních plavidel. Na rozdíl od Dunaje v maďarské metropoli je ale Vltava mnohem méně široká, proto se na ni nevejdou obří výletní lodě. Navíc je na Vltavě jen minimum silných proudů. Rizikem tak jsou spíše jezy, které jsou však vyznačeny signalizací.

Zajímavosti a fakta o vodním koridoru Dunaj–Odra–Labe přehledně zpracováváme do seriálu na sociálních sítích. Každý týden vznikne jeden díl.

Řeka Odra by mohla být splavná až do Ostravy možná už v roce 2030. Prohlásili to zástupci České i Polské republiky na konferenci v Bohumíně a Ratiboři. Projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe podle nich opět získává reálnou podobu, za necelé tři týdny by se měl projednávat v Senátu. Poté ještě proběhne posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se v pátek setkal se šéfem Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomírem Fojtů. Diskutovali o chystané koncepci vodní dopravy nebo o projektu Dunaj–Odra–Labe. Prioritou by mělo být zejména zkvalitnění vodních cest a odstraňování úzkých míst na řekách. Jde například o prodloužení splavnosti Labe do Pardubic nebo modernizace vodní cesty na Vltavě mezi Prahou a Mělníkem či stavbu problematického jezu v Děčíně.

Lijáky způsobené tlakovou níží Axel vyvolaly v Německu další záplavy. Pod vodou se ocitly ulice v hesenském Kasselu, v Berlíně dokonce na čas vyhlásili mimořádný stav. Ve středním Německu kvůli vodě přerušili provoz na dálnici A4. V dolnosaském Helmstedtu se podle agentury DPA kvůli dešti zřítila střecha porodního sálu nemocnice, která byla už v pondělí částečně evakuována. Potíže má po vytrvalém dešti i východ Švýcarska.

Před třiceti lety rozhodla poslední komunistická vláda v Maďarsku o pozastavení prací na vodním díle Gabčíkovo–Nagymaros. Ústupek masovým protestům ekologického hnutí byl předzvěstí pádu režimu v zemi. Osekaný projekt, který na Dunaji nakonec vybudovalo Československo, budí vášně dosud. Slovensko ale tvrdí, že obavy ekologů se nepotvrdily.

Zdaleka ne všechny firmy oslovené Českou televizí by v plné míře využily možnost lodní dopravy, kterou by nabídl kanál Dunaj–Odra–Labe. Po vodě je podle nich vhodné vozit především nadměrné náklady, které se špatně přepravují po silnicích a po železnici, a zboží, které není potřeba doručit rychle. Podle studie proveditelnosti zveřejněné ministerstvem dopravy by po zprovoznění celého kanálu v roce 2079 zmizelo ze středoevropských silnic pět tisíc nákladních aut denně. Pokud by byla v provozu jen větev Dunaj–Odra, ubyly by jen tři tisíce kamionů.

Plánů a představ o splavnění řek a propojení moří je přes pět set kartonů. Víc než šedesát metrů regálů v Moravském zemském archivu plní vize minulých vládců a stavitelů. Projekt průplavu Dunaj–Odra–Labe měla do konce dubna projednat vláda, termín se ale posunul. Ministerstvo dopravy chce průplav za téměř šest set miliard korun začít stavět po roce 2030.

Český prezident Miloš Zeman se sešel s rakouským ministrem dopravy Norbertem Hoferem. Hlavním tématem „přátelského jednání“ byl projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, sdělil po schůzce hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Hofer Zemanovi slíbil, že přezkoumá rakouský postoj k projektu. Ten byl dosud spíše zdrženlivý. Na závěrečném brífinku Zeman zhodnotil svou třídenní návštěvu Rakouska jako velmi uspokojivou.

Přípravy vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe budou zřejmě dále pokračovat pouze na propojení Dunaje a Odry. Centrální komise ministerstva dopravy navrhla kvůli vysokým nákladům již nesledovat tzv. labskou větev. Náklady na dunajsko-oderskou část jsou odhadovány na 283 miliard korun, připojení Labe by stálo dalších více než 300 miliard.

Veletok Dunaj se sice klikatí desítky kilometrů za českými hranicemi, přesto je Česko součástí projektu Dunajský region – zahrnuje oblast, kde žije zhruba 112 milionů obyvatel. V bulharské Sofii se v minulých dnech konala sedmá schůzka čtrnácti „dunajských“ států a rozhodně ji nelze označit za bezobsažné klábosení.