Dunaj strana 3 z 4

Ostravská univerzita vyzvala vládu, aby znovu zvážila své usnesení, kterým v pondělí schválila přípravy stavby první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Stejného názoru je i senátor a ekolog Petr Orel (SZ), podle kterého má studie proveditelnosti nedostatky a měly by vzniknout oponentní posudky. Podle předsedy Asociace Dunaj-Odra-Labe Jana Skalického je naopak projekt připraven dobře. Oba byli hosty úterních Událostí, komentářů.

Dovozem 109 tun vážícího dílu vrat pokračuje modernizace jedné z plavebních komor největší slovenské vodní elektrárny v Gabčíkovu na řece Dunaj. Zakázku v hodnotě zhruba 154 milionů eur jako generální dodavatel prací získala stavební firma Metrostav, rekonstrukce obou plavebních komor by měla být hotova do dvou let.

Kyanid, který 30. ledna 2000 unikl ze zlatého dolu Aurul v severorumunském městě Baia Mare, způsobil jednu z největších ekologických katastrof v Evropě. Z odkaliště dolu uniklo asi 100 tisíc metrů krychlových kontaminované odpadní vody. Zamoření postihlo Rumunsko, Maďarsko, Srbsko a částečně i Ukrajinu. Znečištěna byla řeka Someš, ze které se kyanid dostal do druhé největší maďarské řeky Tisy a z té do Dunaje. Ve vodě jedovatá látka zničila většinu flóry a fauny. Do přírody unikly také tuny vysoce toxických těžkých kovů.

Přesně před třiceti lety se desetitisíce Slováků vydaly poprvé na pochod z Bratislavy přes železnou oponu do Rakouska. Akci, která později vešla ve známost pod sloganem Ahoj, Evropo, zorganizovalo hnutí Veřejnost proti násilí (VPN). V Hainburgu, kde jejich trasa končila, připomíná tuto událost nový památník.

Maďarští prokurátoři obžalovali ukrajinského kapitána lodi Viking Sigyn ze způsobení květnové srážky s výletní lodí na Dunaji. Šlo o nejtragičtější nehodu na Dunaji za více než půl století a zemřelo při ní 28 lidí. Policie Jurije C. vyšetřovala kvůli podezření z pochybení, které vedlo k mnoha úmrtím, a kvůli pětatřicetinásobnému neposkytnutí pomoci. Kapitánův obhájce již dříve odmítl, že by jeho klient chyboval.

Ne návštěvníci, nýbrž sami Vídeňané stojí v centru nové strategie pro cestovní ruch, kterou zveřejnilo vedení rakouské metropole. Město si sice i nadále klade za cíl zvýšit příjmy z turismu, zároveň se ale hodlá vyhnout přehlcení masovým turismem, kterému čelí jiné oblíbené destinace, a ohled chce brát i na životní prostředí. Chce proto například „přesadit“ návštěvníky z aut do vlaků, odvézt je z centra i do jiných částí města a soustředit se mimo jiné na kongresovou turistiku.

Na největší slovenské přehradě Gabčíkovo začali s rekonstrukcí plavebních komor. Po skoro třiceti letech provozu je  potřeba vyměnit vrata, odstranit průsaky nebo instalovat nový kontrolní systém. Po dokončení by se měla zlepšit průjezdnost na frekventovaném úseku Dunaje mezi Bratislavou a Budapeští.

Ornitologové v Jihomoravském kraji hlásí pozorování vzácného pelikána bílého a dropa velkého, kteří patří k největším ptákům Evropy. Pelikán na Moravu přiletěl až z Izraele.

Vybudováním průplavu Dunaj–Odra–Labe spojíme Baltské, Černé a Severní moře. Nepůvodní organismy se tak budou jednodušeji šířit Evropou, míní v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou hydrobiolog z Masarykovy univerzity Jan Helešic. Kanál podle něj ohrožuje rozmanitost přírody a ohrožuje zásobník podzemních vod.

Procházíme obdobím sucha, které pomine, vodu musíme umět jen dobře využít, řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou odborník na vodní stavby, ochranu a tvorbu krajiny Miloslav Šlezingr. Z kanálu Dunaj–Odra–Labe by podle něj těžilo mnoho následujících generací.

Zpracovatel studie proveditelnosti týkající se kanálu Dunaj–Odra–Labe Martin Pavel se nebojí, že by lodě zůstaly na suchu. Argumentuje systémem přečerpávání vody z jednoho povodí do druhého. Proplouvání kanálem by pak mělo být podle studie za mírný poplatek, který by kompenzoval náklady na vybudování přečerpávacích stanic. Ptala se redaktorka ČT Barbora Měchurová.

Hotelové plavidlo Viking Sigyn, které při květnové srážce na Dunaji v Budapešti potopilo menší výletní loď Mořská panna, mělo vypnutý výstražný radarový systém. Navíc byl o metr níž mobilní kapitánský můstek, čímž se z něj zmenšil výhled. S odvoláním na výsledky vyšetřování to napsal zpravodajský web Blikk.hu. Neštěstí si vyžádalo 28 lidských životů.

V Česku prý není tolik zboží, jehož přeprava by nespěchala a mohlo by se tím pádem převážet po zvažovaném vodním kanálu Dunaj–Odra–Labe. V rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou to uvedl ředitel Svazu Spedice a logistiky. Podle něj je v Česku řada důležitějších staveb třeba na železnici. „Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že ekonomická výhodnost je až na posledním místě,“ varuje Petr Rožek.

Nejstarší zmínku o vybudování průplavu mezi Dunajem a Labem zaznamenaly archivy už ve 14. století. První plavební komora u nás byla vybudovaná u Rohatce v roce 1722. Nejblíže k realizaci měl ve 30. letech minulého století. Vždycky ale z realizace kanálu sešlo kvůli válkám a nedostatku peněz. V  Moravském zemském archivu bádala spolu s archivářkou Martinou Vodovou Barbora Měchurová.

Někteří odborníci se bojí, že tak velká stavba, jako je koridor Dunaj–Odra–Labe, změní ráz krajiny, například chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. Jiní projekt brání s tím, že se díky němu dostane voda tam, kde je jí málo. Záměr postavit kanál podporuje i Agrární komora, která si slibuje víc vody pro místní pole ve formě závlah.

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe se podle jeho kritiků nevyplatí a je megalomanský. Uvedli to při veřejném slyšení v Senátu. Zatímco předseda Asociace D-O-L Jan Skalický potřebnost koridoru hájil, podle odpůrců ministerská studie proveditelnosti přehání jeho přínosy, podhodnocuje náklady a „nemá ani cenu papíru“, na který ji vytiskli.

V Budapešti pokračuje vyprošťování těl z potopené výletní lodi. V úterý se podařilo najít další dva mrtvé, nadále se pohřešuje sedmnáct lidí. Úřady pátrají po dalších možných obětech po celé délce Dunaje jižně od Budapešti. Plavidlo, na kterém bylo přes třicet lidí, se potopilo minulý týden ve středu poté, co se srazilo s větší hotelovou lodí.

Potápěči vytáhli jedno tělo z vraku lodi, která se minulý týden na Dunaji potopila po srážce s větším plavidlem. Totožnost oběti zatím nebyla zveřejněna, napsala agentura AP. Maďarská agentura MTI uvedla, že tělo již ráno objevili maďarští potápěči. Později ho vytáhli jejich jihokorejští kolegové. Nejméně devět lidí při neštěstí zahynulo a dalších 19 se stále pohřešuje. Na palubě výletní lodi byli jihokorejští turisté.

Maďarská média s odvoláním na policejní zdroje informovala, že kapitán hotelové lodi Viking Sigyn, která na Dunaji narazila do menší vyhlídkové lodi Mořská panna a potopila ji, ignoroval pravidla pro provoz. Údajně totiž nenavázal kontakt s kapitánem druhého plavidla, když se jej snažil předjet. V pondělí by mělo znovu začít pátrání po obětech. Zapojení jsou do něj i čeští policejní potápěči, pomocí jejichž sonaru se podařilo zachytit vrak na dně řeky.

Vrak lodi, která se potopila v Budapešti, zatím není možné vyprostit. Brání tomu silný proud, vysoký stav vody i špatná viditelnost, sdělil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Policie zadržela kapitána lodi Viking, která podle vyšetřovatelů mohla zavinit středeční srážku na Dunaji. Menší výletní loď Mořská panna (Hableány) s jihokorejskými turisty se během pár vteřin potopila. Sedm osob zemřelo a dalších 21 se pohřešuje. Žádná z obětí na sobě neměla záchrannou vestu. Lidé začali k místu neštěstí nosit svíčky a květiny.

Nejméně sedm lidí přišlo o život a dalších 21 se pohřešuje poté, co se ve středu na Dunaji v centru Budapešti po střetu s dalším plavidlem potopila loď s jihokorejskými turisty. Sedm lidí se podařilo zachránit. Podle mluvčího maďarských záchranářů jsou naděje na vypátrání dalších přeživších minimální. Policie ve čtvrtek večer zadržela kapitána většího plavidla, které pravděpodobně neštěstí zavinilo. Jde o jedno z nejhorších neštěstí svého druhu mimo moře v Evropě za poslední dekády.

Tragédie při výletní plavbě v Budapešti, kdy po srážce dvou lodí zahynulo sedm lidí a dvě desítky se pohřešují, obrátila pozornost i na bezpečnost lodní dopravy v Česku. Naší nejrušnější řekou je Vltava, kterou hlavně v Praze křižují desítky výletních plavidel. Na rozdíl od Dunaje v maďarské metropoli je ale Vltava mnohem méně široká, proto se na ni nevejdou obří výletní lodě. Navíc je na Vltavě jen minimum silných proudů. Rizikem tak jsou spíše jezy, které jsou však vyznačeny signalizací.

Zajímavosti a fakta o vodním koridoru Dunaj–Odra–Labe přehledně zpracováváme do seriálu na sociálních sítích. Každý týden vznikne jeden díl.

Řeka Odra by mohla být splavná až do Ostravy možná už v roce 2030. Prohlásili to zástupci České i Polské republiky na konferenci v Bohumíně a Ratiboři. Projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe podle nich opět získává reálnou podobu, za necelé tři týdny by se měl projednávat v Senátu. Poté ještě proběhne posouzení vlivu stavby na životní prostředí.