Maďarsko po půl roce od tragédie na Dunaji obžalovalo ukrajinského kapitána. Jedno z těl se dosud nenašlo

Maďarští prokurátoři obžalovali ukrajinského kapitána lodi Viking Sigyn ze způsobení květnové srážky s výletní lodí na Dunaji. Šlo o nejtragičtější nehodu na Dunaji za více než půl století a zemřelo při ní 28 lidí. Policie Jurije C. vyšetřovala kvůli podezření z pochybení, které vedlo k mnoha úmrtím, a kvůli pětatřicetinásobnému neposkytnutí pomoci. Kapitánův obhájce již dříve odmítl, že by jeho klient chyboval.

„Kapitán (plavidla Viking Sigyn) byl nepochybně v době nehody v řídicí kabině,“ uvedl už v říjnu zástupce šéfa budapešťské policie. „Lodě Mořská panna si prostě nevšiml, tak jednoduché to je. Dokud do ní nevrazil, tak ji neviděl,“ dodal a zopakoval již dřívější zjištění, že kapitán neměl v krvi ani alkohol, ani jiné omamné látky.

Kapitánovi hrozí za nedbalost podle maďarských zákonů od dvou do jedenácti let vězení, uvedla agentura AFP s tím, že obžaloba navrhla devítiletý trest bez soudního řízení a devítiletý zákaz plavby. Ukrajinského lodivoda v současnosti úřady sledují prostřednictvím elektronického náramku a má záakaz opustit Maďarsko.

Maďarská média dříve uvedla, že Jurij C. ignoroval pravidla pro provoz na řece tím, že nenavázal kontakt s kapitánem druhého plavidla, když se jej snažil předjet a nespustil sirénu, která by na neštěstí upozornila. Podle serveru index.hu policisty zavolal až deset minut po potopení Mořské panny pasažér jiné z výletních lodí.

Právníci obžalovaného kapitána tvrdí, že Ukrajinec je nehodou zdrcený, nicméně odmítají, že by se dopustil chyby. Čtyřiašedesátiletý Jurij C. přitom už v dubnu řídil loď, která měla nehodu v Nizozemsku. Podle vyšetřovatelů si po nehodě na Dunaji vymazal „ze svého mobilního telefonu záznamy“. Zda souvisely s tragédií, není jisté.

Tělo jednoho turisty se nenašlo

Mohutná německá hotelová loď Viking Sigyn s 95 kajutami pro cestující v květnu na Dunaji v centru Budapešti narazila do mnohem menšího výletního plavidla Hableány (Mořská panna) s jihokorejskými turisty. Lodě se srazily za bouřky, kolem deváté večer.

Záběry ukazují, že Mořská panna a hotelová loď, se k sobě přiblížily, krátce pluly bok po boku a pak se výletní loď převrátila a potopila. To podle policie trvalo asi sedm vteřin.

Z 35 osob, které byly v tom okamžiku na menší lodi, přežilo jen sedm lidí. Na palubě bylo 22 žen, 12 mužů a jedno dítě. Kromě dvou maďarských členů posádky byly všechny oběti Jihokorejci. Do Maďarska přijeli z Mnichova, většinou to byli příbuzní. Tělo jednoho turisty se dodnes nenašlo.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí tehdy uvedlo, že turisté na palubě Mořské panny neměli oblečené záchranné vesty a že taková praxe je během vyhlídkových plaveb v Budapešti obvyklá. Na lodi Viking Sigyn se nikomu nic nestalo.

Vrak se podařilo vyzvednout až po téměř dvou týdnech

Pátrání v řece ztěžoval silný proud, téměř nulová viditelnost a vysoká hladina vody po deštích. Dosahovala až šesti metrů, tedy o dva metry více, než za běžného stavu. Teplota vody také měla pouhých deset až dvanáct stupňů Celsia.

Maďarským záchranářům pomáhali kolegové z Jižní Koreje a Rakouska, ale i policejní potápěči z Česka. Po obětech pátraly také úřady v Chorvatsku, Srbsku, Rumunsku a Bulharsku, kudy Dunaj na své cestě do Černého moře protéká.

Vrak, který našli potápěči u Markétina mostu, se podařilo vyzvednout až 11. června. Vyzvedávání trvalo sedm hodin. Hasiči museli z vraku odčerpat 1400 litrů nafty, které zbyly v lodních nádržích, a hrozilo, že uniknou do Dunaje. Potopená loď vážila kolem 50 tun.

Na schéma 135metrů dlouhé a 29 metrů široké výletní lodi Viking Sigyn se můžete podívat zde.

Loď Mořská panna (Hableány)
Zdroj: pandeck.hu

Nehoda se zapsala mezi nejhorší lodní neštěstí za poslední roky. Před deseti lety, v září 2009, se na Ochridském jezeře v dnešní Severní Makedonii při nehodě výletní lodi utopilo 15 Bulharů, zachránit se podařilo 42 pasažérů.

Dvě vážné nehody se staly v létě 2011 v Rusku. Při potopení výletní lodi Bulgarija na řece Volze nedaleko Kazaně zemřelo 122 lidí. O tři týdny později zemřelo devět lidí při noční srážce výletního člunu s nákladní lodí na řece Moskvě v centru ruského hlavního města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 52 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.