Maďarsko po půl roce od tragédie na Dunaji obžalovalo ukrajinského kapitána. Jedno z těl se dosud nenašlo

Maďarští prokurátoři obžalovali ukrajinského kapitána lodi Viking Sigyn ze způsobení květnové srážky s výletní lodí na Dunaji. Šlo o nejtragičtější nehodu na Dunaji za více než půl století a zemřelo při ní 28 lidí. Policie Jurije C. vyšetřovala kvůli podezření z pochybení, které vedlo k mnoha úmrtím, a kvůli pětatřicetinásobnému neposkytnutí pomoci. Kapitánův obhájce již dříve odmítl, že by jeho klient chyboval.

„Kapitán (plavidla Viking Sigyn) byl nepochybně v době nehody v řídicí kabině,“ uvedl už v říjnu zástupce šéfa budapešťské policie. „Lodě Mořská panna si prostě nevšiml, tak jednoduché to je. Dokud do ní nevrazil, tak ji neviděl,“ dodal a zopakoval již dřívější zjištění, že kapitán neměl v krvi ani alkohol, ani jiné omamné látky.

Kapitánovi hrozí za nedbalost podle maďarských zákonů od dvou do jedenácti let vězení, uvedla agentura AFP s tím, že obžaloba navrhla devítiletý trest bez soudního řízení a devítiletý zákaz plavby. Ukrajinského lodivoda v současnosti úřady sledují prostřednictvím elektronického náramku a má záakaz opustit Maďarsko.

Maďarská média dříve uvedla, že Jurij C. ignoroval pravidla pro provoz na řece tím, že nenavázal kontakt s kapitánem druhého plavidla, když se jej snažil předjet a nespustil sirénu, která by na neštěstí upozornila. Podle serveru index.hu policisty zavolal až deset minut po potopení Mořské panny pasažér jiné z výletních lodí.

Právníci obžalovaného kapitána tvrdí, že Ukrajinec je nehodou zdrcený, nicméně odmítají, že by se dopustil chyby. Čtyřiašedesátiletý Jurij C. přitom už v dubnu řídil loď, která měla nehodu v Nizozemsku. Podle vyšetřovatelů si po nehodě na Dunaji vymazal „ze svého mobilního telefonu záznamy“. Zda souvisely s tragédií, není jisté.

Tělo jednoho turisty se nenašlo

Mohutná německá hotelová loď Viking Sigyn s 95 kajutami pro cestující v květnu na Dunaji v centru Budapešti narazila do mnohem menšího výletního plavidla Hableány (Mořská panna) s jihokorejskými turisty. Lodě se srazily za bouřky, kolem deváté večer.

Záběry ukazují, že Mořská panna a hotelová loď, se k sobě přiblížily, krátce pluly bok po boku a pak se výletní loď převrátila a potopila. To podle policie trvalo asi sedm vteřin.

Z 35 osob, které byly v tom okamžiku na menší lodi, přežilo jen sedm lidí. Na palubě bylo 22 žen, 12 mužů a jedno dítě. Kromě dvou maďarských členů posádky byly všechny oběti Jihokorejci. Do Maďarska přijeli z Mnichova, většinou to byli příbuzní. Tělo jednoho turisty se dodnes nenašlo.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí tehdy uvedlo, že turisté na palubě Mořské panny neměli oblečené záchranné vesty a že taková praxe je během vyhlídkových plaveb v Budapešti obvyklá. Na lodi Viking Sigyn se nikomu nic nestalo.

Vrak se podařilo vyzvednout až po téměř dvou týdnech

Pátrání v řece ztěžoval silný proud, téměř nulová viditelnost a vysoká hladina vody po deštích. Dosahovala až šesti metrů, tedy o dva metry více, než za běžného stavu. Teplota vody také měla pouhých deset až dvanáct stupňů Celsia.

Maďarským záchranářům pomáhali kolegové z Jižní Koreje a Rakouska, ale i policejní potápěči z Česka. Po obětech pátraly také úřady v Chorvatsku, Srbsku, Rumunsku a Bulharsku, kudy Dunaj na své cestě do Černého moře protéká.

Vrak, který našli potápěči u Markétina mostu, se podařilo vyzvednout až 11. června. Vyzvedávání trvalo sedm hodin. Hasiči museli z vraku odčerpat 1400 litrů nafty, které zbyly v lodních nádržích, a hrozilo, že uniknou do Dunaje. Potopená loď vážila kolem 50 tun.

Na schéma 135metrů dlouhé a 29 metrů široké výletní lodi Viking Sigyn se můžete podívat zde.

Loď Mořská panna (Hableány)
Zdroj: pandeck.hu

Nehoda se zapsala mezi nejhorší lodní neštěstí za poslední roky. Před deseti lety, v září 2009, se na Ochridském jezeře v dnešní Severní Makedonii při nehodě výletní lodi utopilo 15 Bulharů, zachránit se podařilo 42 pasažérů.

Dvě vážné nehody se staly v létě 2011 v Rusku. Při potopení výletní lodi Bulgarija na řece Volze nedaleko Kazaně zemřelo 122 lidí. O tři týdny později zemřelo devět lidí při noční srážce výletního člunu s nákladní lodí na řece Moskvě v centru ruského hlavního města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...