Zpracovatel studie proveditelnosti týkající se kanálu Dunaj–Odra–Labe Martin Pavel se nebojí, že by lodě zůstaly na suchu. Argumentuje systémem přečerpávání vody z jednoho povodí do druhého. Proplouvání kanálem by pak mělo být podle studie za mírný poplatek, který by kompenzoval náklady na vybudování přečerpávacích stanic. Ptala se redaktorka ČT Barbora Měchurová.
Když bude někde vody málo, přečerpáme ji z jednoho povodí do druhého, říká ke kanálu Dunaj–Odra Martin Pavel
Jakým způsobem řešíte, aby se do kanálu dostala voda?
Co se týká prvotního napuštění, tak se nepočítá s tím, že by se voda hned přičerpávala. Výstavba je plánovaná po pětiletých etapách. Co se týče aktuálního koridoru Dunaj–Odra, tak se předpokládá, že by výstavba trvala deset let. Už třetím rokem by se dala napouštět voda z okolních toků. Jedná se o řeku Moravu a řeku Odru.
V řece Moravě za poslední léta není kvůli suchu dost vody. Kde by se ta voda vzala?
Naši odborníci analyzovali dlouhou řadu průtoků od roku 1960 včetně hypotetických, v různých obdobích. Předpokládá se, že by se voda odebírala především v zimě.
Nebude pak voda chybět?
Vodoprávní povolení by neumožnilo napouštět vodu, kdyby byla porušena ekologická stabilita. Nedej bože, že by Morava vyschla.
Jak zajistíte, aby bylo v kanálu dostatečné množství vody po celou dobu provozu?
V rámci koridoru procházíme řekou, kde voda musí proudit. A pak je to průplavní řešení, tedy kanál mimo vodní tok, tam se voda napustí. Ten systém se chová jako rybník. Co se týče výparu, je základní ekosystémovou službou vodní plochy. Tím, že se voda vypařuje, tak nám ochlazuje vodní prostředí, takže je to to, co v období sucha chceme všichni. Kompenzace se počítá z velkých vodních toků. Může se stát, že bude někde vody málo, pak bychom přečerpávali vodu z jednoho povodí do druhého. Ten princip je jednoduchý. Vezměme si, že máme kaskádu rybníků, kde máme čerpací stanice. Z dolní zdrže přečerpáme do horní zdrže. Mechanismus funguje na principu vodní elektrárny, jako jsou třeba Dlouhé stráně.
Kdyby se přečerpávala voda z Dunaje do Moravy, tam by se musela překonat vzdálenost skoro sto kilometrů, je to reálné?
Limitující pro přečerpávání není vzdálenost, ale výška. My tu vodu přečerpáme z jedné nádrže do druhé. Voda zachovává vodorovnou hladinu, ta se vyrovná, dostane se dál do další etáže a tak dál. Sto kilometrů od Dunaje není problém. Ten systém je navržen vodohospodářsky neutrálně. Máme tam nějaký prostor, který nám bude vyrovnávat letní měsíce, to nám postačí k tomu, aby se tam lodě pohybovaly bez omezení.
Dá se říct, že by vodu z kanálu mohli využívat i zemědělci?
To jsou pozitivní dopady, které jsme nebyli schopni v rámci studie kvantifikovat, tak abychom je přeměnili na peníze. V České republice totiž není žádný materiál, který by řekl, kolik vody bude potřeba v roce 2050. Příležitost pro zemědělství, ekosystémy, lužní lesy by to ale byla. Jako například na Hodonínsku, kde teď přečerpávali vodu z elektrárny do části lesa.
Na kanálu Rýn–Mohan–Dunaj se potýkají také s nedostatkem vody, jaká opatření by se měla udělat jinak, aby se to nestalo?
To deficitní povodí je v oblasti Norimberku. Tam jsou také přečerpávací stanice a vrcholové nádrže. Z Dunaje se přečerpává devadesát milionů tun vody do Norimberku ročně. To je víc, než se tam přepraví nákladu loděmi. My jsem schopní přečerpat ročně objem vodní nádrže Lipno.
Z jakých chyb jste se poučili u kanálu Rýn–Mohan–Dunaj?
Ten kanál byl projektován v nějaké době, od té doby se zvýšily požadavky na objem přepravy zboží. Mohan–Dunaj kanál má problém, že lodě jsou schopny přepravit jen dvě vrstvy kontejnerů. My jsme kanál navrhovali na tři vrstvy.
Jak by to vypadalo s rekreací?
Lodní cesta má dost přírodní charakter, jsou tam pláže, tůně, mokřady, prochází lesem, loukami. Určitě je to velmi příjemné pro rekreaci. Vznikne atraktivní vnitrozemská cesta pro rekreační účely.
Myslíte si, že přínos kanálu je spíš logistický nebo vodohospodářský?
Já bych to nerad rozděloval, unikátní je v tom, že se zaplatí tou funkcí, to naše studie dokázala. Je také schopen s vodou lépe hospodařit. Není to ale projekt, který by řešil sucho z toho například zemědělského hlediska. Kdybychom chtěli realizovat tento projekt, musíme udělat další s tím související záležitosti, jako mokřady, tůně, protierozní opatření.
Počítá se s nějakými poplatky pro ty lodě? Jak by to fungovalo?
Obecně v rámci celé Evropy přirozené řeky nejsou zpoplatňovány, kanály ano. Počítali jsme se stejnými tarify, jaké byly v Německu. Tam ale vláda aktuálně poplatky odpustila, aby lodní dopravu podpořila. Nějaký symbolický poplatek by měl být.
