Po téměř třiceti letech provozu prochází vodní dílo Gabčíkovo modernizací

Nahrávám video

Na největší slovenské přehradě Gabčíkovo začali s rekonstrukcí plavebních komor. Po skoro třiceti letech provozu je  potřeba vyměnit vrata, odstranit průsaky nebo instalovat nový kontrolní systém. Po dokončení by se měla zlepšit průjezdnost na frekventovaném úseku Dunaje mezi Bratislavou a Budapeští.

Plavební komory na vodním díle Gabčíkovo, kterými ročně projede patnáct tisíc lodí, se napouštějí a vypouštějí už 27 let. Po téměř třech dekádách provozu potřebují omladit.  

V těchto dnech dokončují dělníci demontáž dolních vrat v pravé komoře – jedno křídlo vážilo 500 tun. „Jsou rozřezávány na velké části přímo tady v komoře. Jeřábem jsou vytahovány nahoru a tam se rozřezávají na menší části a odvážejí na šrotiště,“ popsal proces generální ředitel podniku Vodohospodárska výstavba Daniel Kvocera.

Po částech se do komory dostanou příští rok i nová vrata. Postupně by pak měly zmizet také průsaky vody ve stěnách.

Podle správce je ale Gabčíkovo v dobré kondici. „Na každém vodním díle se s něčím takovým setkáme. Dělali jsme průzkum betonových částí a musím říct, že toto vodní dílo je ve velmi dobré kondici,“ vysvětlil Daniel Kvocera.

Dno plavební komory za normálních okolností pokrývá šest až sedm metrů vody. Při cestě lodi z Budapešti do Bratislavy se hladina zvýší až na 24 metrů – a to za pouhých dvanáct minut. Znamená to napustit 300 tisíc kubíků vody.

V případě cesty opačným směrem se naopak hladina sníží. Složitý plnicí systém zajišťuje, že hladina stoupá a klesá po celé ploše komory stejně.

Hotovo by mělo být v roce 2021

Loď je při tom uvázaná k takzvaným bitvám, které se posouvají drážkou ve stěně. I ty čeká výměna. „Vybourání těch třicetimetrových drážek, osazení nových, osazení vyhřívání přívodu vzduchu, aby nedocházelo k zamrzání,“ vyjmenoval jednotlivé úkony vedoucí projektu Radek Liška ze společnosti Metrostav. 

Aby se provoz nemusel úplně zastavit, komory se při modernizaci vystřídají. Pak by měly bez větších zásahů fungovat dalších třicet let a odbavit víc lodí než dosud.

Rekonstrukce obou plavebních komor vyjde na víc než 150 milionů eur. Většinu z toho zaplatí Evropská unie. Kompletně hotovo by mělo být v roce 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, jež podle něj odhalí zranitelnost volebního systému USA. Šéf Bílého domu mimo jiné hovořil o roli tajných služeb, které podle něj odhalily „podvody u voleb“. Oznámil, že jeho administrativa chystá lepší ochranu dat amerických voličů.
03:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.