Ostravská univerzita vyzvala vládu, aby znovu zvážila své usnesení, kterým v pondělí schválila přípravy stavby první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Stejného názoru je i senátor a ekolog Petr Orel (SZ), podle kterého má studie proveditelnosti nedostatky a měly by vzniknout oponentní posudky. Podle předsedy Asociace Dunaj-Odra-Labe Jana Skalického je naopak projekt připraven dobře. Oba byli hosty úterních Událostí, komentářů.
Zadrží vodu v krajině, nebo zdevastuje přírodu? Usnesení vlády o kanálu na Odře opět rozvířilo diskuse
Události, komentáře: Potřebujeme kanál Dunaj-Odra-Labe? (zdroj: ČT24)
Vláda schválila přípravy stavby první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi v pondělí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) označil projekt za realizovatelný, potvrdila to podle něj i studie proveditelnosti. „Musíme připravit jasný scénář a harmonogram, včetně toho, že začne mezitím fungovat mezivládní komise na úrovni České republiky a Polska,“ řekl.
Podle předsedy Asociace Dunaj-Odra-Labe Skalického má kanál vzniknout, protože na něj Česká republika čeká už mnoho let. „Je to nejzajímavější multifunkční systém, jak dopravní, tak hydrologický, a tak dále, který se dá na našem území budovat, a tím třetím bodem je to, že situace, která vodou v naší republice bude zatěžovat obyvatelstvo zejména na Moravě, vyžaduje řešení,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
Naopak senátor a ekolog Orel má o studii proveditelnosti projektu velké pochybnosti. „Jak z ekonomického hlediska, tak z ekologických hledisek. A ten dopad na krajinu by byl obrovský. A význam té vodní cesty se dá z mnoha, z mnoha důvodů zpochybnit. Myslím si, že ministerstvo dopravy mělo tuto záležitost koordinovat například s železniční dopravou, to tam vůbec není řešeno,“ poznamenal.
Všechna opatření proti suchu jsou důležitá
Dopady vodního koridoru jsou podle Jana Skalického ryze pozitivní. „Pokud budeme chtít zadržet vodu v krajině, pokud budeme chtít čelit záplavám protipovodňovými opatřeními, tak musíme něco dělat. A infrastrukturní stavby, které vodní koridor Dunaj-Odra-Labe zahrnuje, se prostě v tuto chvíli vypořádají s celou škálou těchto problémů,“ řekl.
Krajina nebude poškozena, naopak, tvrdí Skalický. „Tam, kde nebude voda, tak v dobách sucha bude muset stejně stát přistoupit k nějakým opatřením, aby ji tam dostal. Tak proč ne vodním koridorem, který je nejpřirozenější možností zejména v tom úseku severojižním, to znamená Odra-Dunaj,“ vysvětlil.
Stát by podle něj měl investovat do všech možných opatření proti suchu i těch malých, jako jsou remízky, vsakovací oblasti, rybníčky, ale také do přehrad a vlastního koridoru.
„Ten vodní koridor totiž za prvé propojuje jednotlivá území v České republice a umožňuje přesuny vodních mas tam, kam bude potřeba. A pak je potřeba říct také jednu důležitou věc, v tom vsakovacím prostředí, o kterém se neustále ekologové snaží říkat, že je celkovým řešením, se nám v tuto chvíli vsakuje asi osm procent vody, která zrovna prší, takže maximálně osm procent zůstane v krajině. Je jasně dáno studií, že i kdybychom dělali všechna ta malá opatření, tak zadržíme přibližně 25 procent vody,“ spočítal a dodal, že je povinností všech pokusit se vodu zadržet.
Vláda podle Orla plní sny pana prezidenta
Orel rozhodnutí o kanálu vnímá jako politické. „Vyjádřilo se k tomu velmi negativně ministerstvo životního prostředí. Vyjádřilo se k tomu negativně ministerstvo financí. Máme negativní stanovisko Akademie věd, máme negativní stanoviska celé řady přírodovědeckých fakult. Tady pánové k tomu přistupují technokratickým přístupem, chtějí zdevastovat území a pak vytvoří nějaké nové biotopy,“ podotkl.
„Jsem o tom přesvědčen, že přišel nějaký pokyn z Hradu a ten pokyn byl jednoznačný – splníme sny pana prezidenta. Já nemám nic proti snu pana prezidenta, ale vláda je tu od něčeho úplně jiného a měla by velmi smysluplně nakládat s financemi, s penězi daňových poplatníků,“ dodal Orel.
Podle Skalického vládní usnesení ryze politické je, ale velmi správné. „O nějakém slibu Hradu tady vůbec nechci hovořit. Často se říká, že ten vodní koridor je například nazýván Zemanovým kanálem. Pan prezident na tom vodním koridoru vzhledem k tomu, že ten vlastní projekt je starý asi 600 let, udělal v podstatě jenom jednu velmi dobrou věc, a to, že se na ten projekt soustředil a stal jeho stoupencem,“ řekl Skalický.
Proti usnesení vlády protestuje Ostravská univerzita
Usnesení Senátu, které bylo zasláno vládě, obsahovalo podle Orla požadavek na oponentní posudek, nejlépe zahraničních specialistů a je podle něj potřeba udělat precizní oponentury. „V první řadě by měla oponentura proběhnout u té části, která se týká Ostravy až polského území. Měli bychom vědět, co se tam bude dopravovat, jaké množství, jestli je tam vůbec po vybudování toho kanálu nějaká návratnost, jestli si na sebe vydělá, protože všechny informace, které máme z Evropy, říkají, že většina kanálů si na sebe nevydělá a jsou neustále dotovány,“ poznamenal Orel.
Ostravská univerzita vyzvala v úterý vládu, aby znovu zvážila své usnesení. Vyzvala i vedení Moravskoslezského kraje, aby se zasadilo o zrušení tohoto rozhodnutí, které podle školy kraj negativně ovlivní. „Ekonomický benefit České republiky byl dlouhodobě uplatňován na úkor Moravskoslezského kraje, což se odrazilo na stavu místního životního prostředí a zdraví jeho obyvatelstva. Schválení tohoto projektu v tomto trendu pokračuje a bezprecedentně ohrožuje budoucnost krajiny našeho regionu,“ píše se ve výzvě, kterou podepsali rektor Ostravské univerzity Jan Lata, děkani pěti jejích fakult a předseda studentské komory Akademického senátu Ostravské univerzity Stanislav Ožana.
Studie má podle Skalického čtyři tisíce stran a z toho se osmnáct set stran věnuje životnímu prostředí.
„V tuto chvíli byly řečeny pouze dvě věci, a to, že vláda upřednostňuje tu severní část severojižní větve, to znamená napojení na Odru, v Ostravě, ostravského přístavu na Koźle, na stávající úsek vodního koridoru v Polsku. A druhá věta říká, že se mají držet všechny tři větve tak, aby byly v kompenzaci s vlivem na životní prostředí prospěšné pro přírodu a aby naopak zvyšovaly kvalitu krajiny a přírodních lokalit, to znamená – není potřeba se obávat žádné devastace krajiny,“ uzavřel.