Řeka Odra by mohla být splavná až do Ostravy možná už v roce 2030. Prohlásili to zástupci České i Polské republiky na konferenci v Bohumíně a Ratiboři. Projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe podle nich opět získává reálnou podobu, za necelé tři týdny by se měl projednávat v Senátu. Poté ještě proběhne posouzení vlivu stavby na životní prostředí.
Část plánovaného koridoru mezi Odrou a Dunajem už teď funguje v Polsku. Konkrétně jde o dvanáctikilometrový úsek, který byl postaven už ve 40. letech minulého století. Dnes kanál slouží jako plavební cesta do chemických závodů.
Oderská vodní cesta se postupně modernizuje a momentálně se staví přehrada Ratiboř kousek za polskou hranicí. Pokud jde o řeku Odru na Ostravsku, má Asociace Dunaj–Odra–Labe v rukou zatím jenom studii proveditelnosti. „Studie vyšla, takže my teď budeme velmi tlačit na vládu a jednotlivá ministerstva, aby navázala a aby se celá věc posouvala, abychom neotáleli další rok,“ řekl předseda asociace Jan Skalický.
Polsko už dnes tvrdí, že řeka Odra z Koźle do Ostravy by mohla být splavná do roku 2030. Výstavbu vodního koridoru vítá také Moravskoslezský kraj, získat peníze prý nebude složité. Horší to bude se získáním stavebního povolení.
„Buďme optimističtí, protože jedna věc je jasná, že tento projekt je vizionářský. Ovšem pokud by se podařil, tak si myslím, že by to mohlo přispět k rozvoji našeho regionu,“ řekla náměstkyně moravskoslezského hejtmana Jarmila Uvírová (ANO).
Ekology zatím propagátoři nepřesvědčili
Vybudování vodní cesty má však stále spoustů odpůrců z řad ekologů. Krajinu v Poodří by podle nich taková stavba výrazně proměnila. „Ta krásná prameniště, kterých je tady pás několika set metrů, budou bez vody, protože ten kanál a jeho koryto je vlastně od spodní vody odřízne. Promění se to v suché, štěrkové pole,“ řekl ekolog Ivan Bartoš.
Labská větev je údajně nereálná
Přípravy vodního kanálu budou podle redaktora ČT Marka Slavíka zřejmě dále pokračovat jenom na propojení Dunaje a Odry. Centrální komise ministerstva dopravy totiž navrhla kvůli vysokým nákladům nesledovat takzvanou labskou větev, která by stála 300 miliard korun, dunajsko-oderská část by stála o sedmnáct miliard méně.
Samotná labská větev by byla dražší zejména kvůli tomu, že by bylo nutné vybudovat dlouhé plavební tunely a to podle centrální komise snižuje efektivitu celého projektu.
