Přípravy na vodní kanál se zřejmě omezí jen na Dunaj a Odru. Labe se nevyplatí, tvrdí ministerstvo

Přípravy vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe budou zřejmě dále pokračovat pouze na propojení Dunaje a Odry. Centrální komise ministerstva dopravy navrhla kvůli vysokým nákladům již nesledovat tzv. labskou větev. Náklady na dunajsko-oderskou část jsou odhadovány na 283 miliard korun, připojení Labe by stálo dalších více než 300 miliard.

O dalších krocích v přípravě vodního koridoru bude rozhodovat vláda. Ta se většinou řídí doporučením centrální komise ministerstva dopravy.

„Podle ekonomického hodnocení má smysl pokračovat v plánování vodního koridoru, který propojí řeky Dunaj a Odra. Vládě proto doporučím dále pokračovat v přípravě dunajsko-oderské části vodního kanálu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Labská větev podle něj kvůli nutnosti vybudování dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu, centrální komise proto navrhla ji dále již při přípravách nesledovat.

Studie, kterou loni představilo ministerstvo dopravy, podle tvůrců ukázala, že propojení Dunaje s Odrou je téměř za všech okolností efektivní. Labská větev byla naopak vyhodnocena jako riziková. Stavbu na Labi by komplikovaly například nutné lodní výtahy, které by musely vytahovat lodi do výšky několika desítek metrů.

Ministerstvo čekají další kola jednání s Polskem a Slovenskem

Ministerstvo chce nyní dále jednat i s Polskem a Slovenskem o vedení koridoru přes hranice a provést další hodnocení dopadů vodního díla na životní prostředí.

Projekt vodního kanálu dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti jsou naopak ekologové. Podle zastánců by koridor přinesl velké ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v tuzemsku. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
před 3 hhodinami

Po oznámení o dohodě mezi USA a Íránem ceny ropy klesly, píše Reuters

Ceny ropy klesly na nejnižší úroveň od března po oznámení, že USA a Írán v pátek podepíší memorandum o mírové dohodě. Kontrakty na nákup severomořské ropy Brent zlevnily do 02:04 SELČ o 3,58 dolaru, tedy o 4,1 procenta, na 83,75 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate stál 80,87 dolaru, tedy zlevnil o 4,01 dolaru, neboli o 4,72 procenta, napsala agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Koalice chce proměnu státní podpory hypoték, pro mladé mají být výhodnější

Vládní koalice chystá od roku 2028 zásadní změny ve státní podpoře hypoték. Mladší lidé do 36 let mají získat oproti současnosti výhodnější daňové odpočty ze zaplacených hypotečních úroků. Naopak někteří starší a majetnější klienti by mohli o část daňových odpočtů z úroků přijít, naznačil premiér Andrej Babiš ve sněmovně už na konci května. Ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) chce vládě konkrétní plán změn představit do konce června.
před 14 hhodinami

Zákon o střetu zájmů chceme jen narovnat, tvrdí Schillerová. Jasně se týká Babiše, varuje opozice

Novela o střetu zájmů, kterou tento týden předložili koaliční poslanci, nevznikla kvůli předsedovi vlády Andreji Babišovi, řekla v Nedělní debatě ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Tvrdí, že jejím cílem je jen narovnat tuto údajně nejtvrdší legislativu v Evropě. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) se ale Babiše jasně týká. Kdyby svůj střet zájmů vyřešil, Evropská komise by neposílala dopis, sdělil. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že se zákon bude vymáhat i zpětně. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se domnívá, že proti Babišovi se vede politický boj.
před 21 hhodinami

VideoV Česku přibývají pracovníci z Filipín, jejich angažování rozebrali hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

V Česku přibývá pracovníků z Filipín. Letos v březnu jich bylo bezmála patnáct tisíc, jejich počet se za dva roky zdvojnásobil. Na zájem reaguje i vláda, která od července výrazně zvýší kvóty pro vysoce kvalifikované zaměstnance z tohoto státu. Posily vyhlížejí hlavně tuzemské nemocnice. „Potýkáme se s nedostatkem zdravotnického personálu. Jde o sestřičky, jde i o sanitáře i lékaře,“ přiblížil zdravotnický záchranář Jakub Škoda z Thomayerovy nemocnice. Filipíny jsou dlouhodobě zdrojem pracovní síly pro celý svět, popsala ředitelka a majitelka společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková. Podotkla, že tuzemská populace stárne. Podmínky dostat se na český pracovní trh jsou jak pro Filipínce, tak pro zaměstnavatele obtížné, podotkla právnička Petra Silovská z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
včera v 09:19

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
13. 6. 2026

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
12. 6. 2026
Načítání...