Archeologové z trasy budoucí dálnice D35 v úseku mezi Sadovou a Hořicemi hlásí první objevy. K zatím nejpozoruhodnějším patří pohřebiště z doby bronzové mezi obcemi Klenice a Horní Černůtky. Kuriózním nálezem z období novověku jsou kosterní pozůstatky krávy s odříznutou hlavou uloženou v břiše. Zkoumaný úsek měří asi 10,5 kilometru.
Archeologové v trase dálnice D35 našli hroby únětické kultury a nevysvětlitelnou krávu
Podle archeologa Univerzity Hradec Králové (UHK) Ladislava Rytíře vede trasa budoucí dálnice mezi Sadovou a Hořicemi relativně neprobádaným územím, velké výzkumy tam v minulosti nebyly. „Nějakou představu máme, jsme zvědaví, jak se naplní. Výzkum mezi Sadovou a Hořicemi začal v září a má trvat asi rok. Pracuje se nyní na pěti úsecích z dvanácti,“ řekl Rytíř.
Kromě archeologů z UHK se na výzkumu podílejí jejich kolegové ze společnosti Archaia, Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové, Regionálního muzea a galerie Jičín, Archeologického centra Olomouc a archeologové ze Slovinska. Každá instituce má přidělen konkrétní úsek.
Nejdále jsou archeologové v úseku mezi Kozineckým rybníkem u Sadové a obcí Klenice. „Tento úsek je z archeologického hlediska zatím nejzajímavější. Je tam zachyceno kostrové pohřebiště ze starší doby bronzové, ze starší fáze únětické kultury datované do období 2200 až 2150 před naším letopočtem. Kvůli agresivní kyselosti půd se kosterní pozůstatky téměř nedochovaly. Za to máme z hrobů dobře zachovalé hliněné nádoby typické pro únětickou kulturu,“ vysvětlil Rytíř.
Objevili tam čtyři hroby s výbavou tvořenou převážně hliněnými nádobami. „V jednom případě se podařilo zachytit otisk původní dřevěné rakve,“ popsal.
- Únětická kultura je archeologická kultura spadající do starší doby bronzové, kdy nejstarší fáze, zvaná protoúnětická, spadá ještě do závěru doby měděné.
- Název získala podle pohřebiště v Úněticích u Roztok a Prahy-Suchdola.
- Vznikla z prostředí místních kultur a pod vlivem z jihovýchodu nesoucím znalost bronzu. Východní hranici obývaného území v době největšího rozkvětu tvořila slovenská řeka Žitava. Směrem na západ zasahovalo osídlené území až do Porýní. Severní hranici tvořilo střední Německo a Velkopolsko (Poznaňsko), jižní hranicí pak byla řeka Dunaj. Únětická kultura v této oblasti střední Evropy hrála vůdčí úlohu po dobu asi 500 let a její jádro se nacházelo v Čechách. Územím procházely důležité obchodní cesty spojující sever a jih, po kterých putovala měď, jantar a další artikl.
- Únětická kultura zaniká na konci starší doby bronzové, po roce 1700 před naším letopočtem, vyzníváním do mohylových kultur střední doby bronzové.
Dosud archeologové zkoumali místa, kde příliš nálezů neočekávali. Výzkumu předcházel detektorový průzkum, který na jiných místech zaznamenal nálezy z doby laténské či raného středověku. „Pohřebiště únětické kultury v této lokalitě bylo proto překvapením,“ doplnil Rytíř.
Archeologové z MVČ nyní pracují v úseku mezi silnicí Sadová–Sovětice a Kozineckým rybníkem. Objevili tam objekty z mladší či pozdní doby bronzové, z nichž menší část mohla být žárovými hroby. Přesnější datování není zatím možné, materiál archeologové zpracovávají. Podle Ludmily Němcové z MVČ terén poničila zemědělská technika a dochovaly se pouze spodní části objektů.
Nevysvětlitelná kráva
Za kuriózní označila nález krávy uložené v jámě, zřejmě z období od 18. do 20. století. „Zvláštní na tom je, že kráva přišla o hlavu, která byla uložena do zřejmě vykuchaného břicha. Zvíře mělo i uříznuté rohy, také ty měla dané mimo. Nemáme pro to vysvětlení,“ řekla Němcová.
Rozšíření únětické kultury v Česku
Více nálezů očekávají archeologové v trase mezi Sadovou a okrajem Hradce Králové. „Například u Chlumu, kde v roce 1866 rakouská a pruská armáda svedly krvavou bitvu, budeme procházet zřejmě rozsáhlým masovým hrobem,“ dodal Rytíř. Tento úsek od Sadové k Hradci by se měl začít zkoumat příští rok.