Archeologické centrum Olomouc

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.

Archeologové objevili u Olomouce největší starobronzové pohřebiště nitranské kultury na střední Moravě, odkryli ho při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35 mezi Křelovem a Neředínem. Rozsáhlé pohřebiště ze starší doby bronzové patří mezi nejvýznamnější objevy tohoto výzkumu. Pracovníci z Archeologického centra Olomouc odhalili sto třicet hrobů, čímž se lokalita stala největším nalezištěm této kultury.

Archeologové na Hradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Má až 190 metrů. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 u Hradce Králové.

Germánské sídliště z doby římské u Sadové na Hradecku objevené letos mezi říčkou Bystřicí a železniční tratí nemá podle archeologů na východě Čech obdoby. Jde o soustavu několika dvorců včetně výrobních objektů, které vymezovaly ulice i veřejná prostranství. Sídliště pravděpodobně obývala tehdejší elita, řekl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové Miroslav Novák. Vědci je datují do třetího až čtvrtého století našeho letopočtu, nálezy dál analyzují.

Zhruba dvě desítky hrobů, z nichž nejstarší pochází z pozdní doby kamenné a nejmladší z období Velké Moravy, objevili archeologové na trase chystané poslední části dálničního obchvatu Olomouce mezi Slavonínem a Křelovem. Stavba tříkilometrového úseku dálnice D35 má začít příští rok na jaře a stát bude zhruba miliardu korun.

Olomoucké zastupitelstvo v pondělí schválilo memorandum o spolupráci s hejtmanstvím a Univerzitou Palackého při žádosti o převod Hanáckých kasáren ze státu na kraj. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se pro rozsáhlou budovu v historickém jádru města ani ve čtyřech elektronických aukcích nepodařilo najít kupce. Olomoucký kraj nedávno vyčlenil milion korun na průzkumy i studii ohledně rekonstrukce a možného využití Hanáckých kasáren.

Po pěti letech od objevení doputovala do Východočeského muzea v Pardubicích sedm tisíc let stará studna, kterou archeologové vykopali nedaleko Ostrova na Chrudimsku. Neolitická studna je nejstarší konstrukcí v Evropě a nejstarší objevenou dřevěnou studnou na území České republiky. Návštěvníci ji uvidí příští rok, informovalo muzeum.

Archeologové z trasy budoucí dálnice D35 v úseku mezi Sadovou a Hořicemi hlásí první objevy. K zatím nejpozoruhodnějším patří pohřebiště z doby bronzové mezi obcemi Klenice a Horní Černůtky. Kuriózním nálezem z období novověku jsou kosterní pozůstatky krávy s odříznutou hlavou uloženou v břiše. Zkoumaný úsek měří asi 10,5 kilometru.

Neobvyklé hroby, vzácné šperky i mince nalezli archeologové při průzkumu několika míst v okolí trasy posledního úseku D1 u Přerova, jehož stavba se připravuje. Odborníci se od roku 2017 zaměřili na lokality Dluhonice, Předmostí, Horní Moštěnice a Bochoř. Odvezli z nich více než 1100 beden různých artefaktů a antropologických nálezů.

V trase plánovaného plynovodu Moravia objevili archeologové hrob keltské ženy a také například pece z doby římské nebo pozůstatky zaniklé středověké vesnice. Záchranný výzkum mezi Bezměrovem na Kroměřížsku a Tvrdonicemi na Břeclavsku zahájili začátkem března. Z archeologického hlediska jde o unikátní, přibližně 85 kilometrů dlouhou sondu napříč krajinou jižní a střední Moravy.

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Řekl to ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Studnu nyní odborníci konzervují a dělají další analýzy. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.