Germánské sídliště z doby římské u Sadové na Hradecku objevené letos mezi říčkou Bystřicí a železniční tratí nemá podle archeologů na východě Čech obdoby. Jde o soustavu několika dvorců včetně výrobních objektů, které vymezovaly ulice i veřejná prostranství. Sídliště pravděpodobně obývala tehdejší elita, řekl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové Miroslav Novák. Vědci je datují do třetího až čtvrtého století našeho letopočtu, nálezy dál analyzují.
Objevené germánské sídliště na Hradecku je výjimečné, tvořily ho dvorce i ulice
„Sídliště je na mírném sprašovém návrší nad říčkou Bystřicí. Takový rozsah a charakter osídlení z doby římské na východě Čech si nevybavuji. Očekáváme, že osídlení ze stejné doby bude pokračovat i na levém břehu Bystřice, ale tam výzkum teprve začíná,“ řekl Novák.
Archeologové o výzkumu na pravém břehu Bystřice letos informovali, ale šlo o dílčí výsledky. Terénní část výzkumu skončila, ale podle nich k celkovému vyhodnocení zbývá dlouhá cesta.
„Díky stavbě dálnice bylo odkryto jedno z nejrozsáhlejších komplexně prozkoumaných osídlení z doby římské ve východních Čechách. Jde o několik různě rozlehlých pravoúhlých areálů, každý tvoří několik budov. V některých jsou i pece, jejichž původní funkci snad ukážou výsledky analýz. Zdejší obyvatelé se zřejmě věnovali i železářství. Odlišit jednotlivé dvorce bude při tak husté zástavbě složité. Může jich být až ke dvěma desítkám. Jeden nad nimi dominuje většími rozměry. Šlo většinou o nadzemní stavby, které se respektovaly, to znamená existovaly současně,“ uvedl Novák.
Sídliště nemělo opevnění
Podle něj mohlo jít o obchodně-výrobní a správní centrum širší oblasti nadřazené běžnému zemědělskému osídlení. „Lze rozpoznat i ulice mezi dvorci. Do urbanismu tohoto sídliště se mohl promítnout vliv římských provincií. Sídliště nebylo opevněné ani jinak ohrazené. V době Keltů, která tomuto období předchází, bychom o tomto typu sídliště mohli hovořit jako o emporiu, tedy o neopevněném místě, kde se soustřeďoval obchod, náboženský život i správa,“ řekl Novák.
Archeologové objevili tisíce keramických střepů, přes dva a půl tisíce kulových jamek – otisků nadzemních dřevěných konstrukcí různých staveb –, kovové spínací spony k oblečení, železnou strusku a další předměty.
Za nález nadregionálního významu označují vědci také pohřebiště z období kultury nálevkovitých pohárů datované okolo roku 3500 před naším letopočtem. Objevili tam nejméně osm skrčených lidských koster. „Osídlení z pozdní doby kamenné, neboli eneolitu, kam paří i kultura nálevkovitých pohárů, je na východě Čech velmi vzácné,“ doplnil Novák.
Ještě blíže k toku Bystřice zdokumentovali archeologové neolitická sídliště z období kultur s lineární keramikou datované do období 5500 až 5000 před naším letopočtem a z období lengyelské kultury datované okolo roku 4000 před naším letopočtem. Podařilo se odkrýt nejméně dva dlouhé domy typické pro tato období.
Stavba dálnic prospívá archeologii
Nedávno skončený archeologický průzkum byl součástí vykopávek na trase budoucí dálnice D35 v úseku dlouhém 10,5 kilometru mezi Hořicemi a Sadovou, které postupně začínaly od září 2022.
Na výzkumu v trase budoucí D35 mezi Hořicemi a Sadovou se podíleli kromě archeologů z hradeckého MVČ jejich kolegové z Univerzity Hradec Králové (UHK), společnosti Archaia, jičínského muzea, Archeologického centra Olomouc a archeologové ze Slovinska. Výzkum nyní začíná na dalším úseku D35 mezi Sadovou a Hradcem Králové.
Při stavbě dálnic se odkryje obrovské množství půdy a to je pro archeology příležitost podívat se do míst, která by jinak nezkoumali. Dálnice navíc často vedou trasami, které byly vhodné pro cestování vždy díky své poloze v krajině, takže vědci při tomto výzkumu nezřídka narazí na důležité objevy.