Plán na záchranu se změnil v katastrofu. Patria s židovskými uprchlíky šla ke dnu před 80 lety

3 minuty
Události ČT: Od potopení lodi Patria uplynulo 80 let
Zdroj: ČT24

Před 80 lety se na dohled od Haify utopilo 270 židovských uprchlíků z Evropy. Britské úřady nechtěly loď s běženci, včetně mnohých z bývalého Československa, vpustit do tehdejší Palestiny. Židovská odbojová organizace se proto pokusila loď poškodit, tak aby nemohla být odtažena z přístavu. Nálož ale plavidlo poškodila víc, než bylo v plánu, a Patria šla ke dnu.

V létě 1940 vypluli židovští uprchlíci z okupovaných území z Vídně po Dunaji a přes Středozemní moře až k břehům palestinské Haify, kam dorazili počátkem listopadu. Tamní britská správa je však odmítla přijmout.

Téměř dva tisíce uprchlíků měly odplout na lodi Patria do internace na Madagaskaru. S tím se však odmítla smířit podzemní židovská organizace, která vznikla mezi uprchlíky. Její členové se rozhodli odpálit bombu, která by Patrii poškodila, a uprchlíci by tak jako trosečníci mohli zůstat v Palestině.

Nálož ale zrezivělou loď poškodila víc, než měla, a v důsledku nastalé paniky zemřelo 270 lidí. Přeživší pak britská správa internovala v táboře Atlit. Mnozí později vstoupili do armád protihitlerovské koalice. 

Britové vyhověli rozzlobeným Arabům

Ve 40. letech minulého století se moře u břehů tehdejší britské Palestiny stalo dějištěm opakovaných pokusů Židů o útěk z okupované Evropy. Britové ale kvůli židovskému přistěhovalectví čelili arabské revoltě. Kvůli tomu se nakonec rozhodli raději upokojit Araby. 

Vrchní zemský rabín Karol Sidon pronáší modlitbu u Památníku ticha na nádraží Praha-Bubny při příležitosti 80. výročí potopení lodi Patria
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Osmdesáté výročí potopení lodi Patria ve středu připomněl i pietní akt u Památníku ticha na nádraží Praha-Bubny. Pieta se konala formou dialogu mezi režisérem Pavlem Štinglem a Hanušem Borem, jehož otec byl jedním z přeživších potopení lodi. 

Štingl, který režíroval dokument Příběh trosečníků Patrie, řekl, že tehdejší cesta Židů ve „skořápkách“ po Středozemním moři je jistým podobenstvím k současným cestám migrantů v jeho vodách. Zároveň podotkl, že tento příběh v dnešních těžkých časech lidem připomíná, že byla doba ještě těžší.

Potopení lodi SS Patria
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
13:06Aktualizovánopřed 18 mminutami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 53 mminutami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 1 hhodinou

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
06:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 8 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 9 hhodinami
Načítání...