Před 80 lety se na dohled od Haify utopilo 270 židovských uprchlíků z Evropy. Britské úřady nechtěly loď s běženci, včetně mnohých z bývalého Československa, vpustit do tehdejší Palestiny. Židovská odbojová organizace se proto pokusila loď poškodit, tak aby nemohla být odtažena z přístavu. Nálož ale plavidlo poškodila víc, než bylo v plánu, a Patria šla ke dnu.
Plán na záchranu se změnil v katastrofu. Patria s židovskými uprchlíky šla ke dnu před 80 lety
V létě 1940 vypluli židovští uprchlíci z okupovaných území z Vídně po Dunaji a přes Středozemní moře až k břehům palestinské Haify, kam dorazili počátkem listopadu. Tamní britská správa je však odmítla přijmout.
Téměř dva tisíce uprchlíků měly odplout na lodi Patria do internace na Madagaskaru. S tím se však odmítla smířit podzemní židovská organizace, která vznikla mezi uprchlíky. Její členové se rozhodli odpálit bombu, která by Patrii poškodila, a uprchlíci by tak jako trosečníci mohli zůstat v Palestině.
Nálož ale zrezivělou loď poškodila víc, než měla, a v důsledku nastalé paniky zemřelo 270 lidí. Přeživší pak britská správa internovala v táboře Atlit. Mnozí později vstoupili do armád protihitlerovské koalice.
Britové vyhověli rozzlobeným Arabům
Ve 40. letech minulého století se moře u břehů tehdejší britské Palestiny stalo dějištěm opakovaných pokusů Židů o útěk z okupované Evropy. Britové ale kvůli židovskému přistěhovalectví čelili arabské revoltě. Kvůli tomu se nakonec rozhodli raději upokojit Araby.
Osmdesáté výročí potopení lodi Patria ve středu připomněl i pietní akt u Památníku ticha na nádraží Praha-Bubny. Pieta se konala formou dialogu mezi režisérem Pavlem Štinglem a Hanušem Borem, jehož otec byl jedním z přeživších potopení lodi.
Štingl, který režíroval dokument Příběh trosečníků Patrie, řekl, že tehdejší cesta Židů ve „skořápkách“ po Středozemním moři je jistým podobenstvím k současným cestám migrantů v jeho vodách. Zároveň podotkl, že tento příběh v dnešních těžkých časech lidem připomíná, že byla doba ještě těžší.