Řeky patří k nejohroženějším ekosystémům na Zemi hlavně kvůli tomu, jak moc je zasáhla doba industrializace. Málo se zatím ví o tom, jak je postihnou klimatické změny. Vědci se teď proto detailně zaměřili na Dunaj.
Na krásném mrtvém Dunaji mají ryby velké problémy. Budoucnost jejich situaci ještě zhorší, varuje studie
V minulosti žili v Dunaji tunoví jeseteři nebo až šestimetrové vyzy. Dnes už je tam nenajdeme. V horním toku Dunaje sice stále žijí desítky druhů ryb, ale všechny mohou být nějak zranitelné. Němečtí a rakouští vědci spojili síly a prostudovali, jak si vedlo a jak si povede 48 rybích druhů, které v těchto zemích v nejdelší evropské řece žijí.
Ekologové v rozsáhlé studii prokázali, že ryby byly v minulosti obzvláště citlivé na změny průtokových režimů, ale v budoucnu budou největší hrozbu představovat vyšší teploty.
Ohrožení šupináči
Téměř třetině všech sladkovodních druhů hrozí vyhynutí. Řeky a jezera tedy patří k těm vůbec nejzranitelnějším ekosystémům na Zemi. Rybí druhy v říčních ekosystémech jsou velmi citlivé na změny, hlavně na dva faktory. Tím prvním jsou změny toku vody, druhým teplota. Podle studie právě lidské zásahy, jako je napřimování a přehrazování řek, změnily v minulosti významně průtoky řek po celém světě, což negativně ovlivnilo početnost i rozmanitost ryb.
Podle autorů není možné bez pochopení tohoto historického kontextu popsat ani možný vývoj řek, včetně Dunaje, v budoucnosti. „Ryby se v horním povodí Dunaje už v průběhu posledních dvou set let dostaly pod silný tlak v důsledku masivních změn vodního režimu. Naše výsledky ukazují, že zranitelnost druhů byla v minulosti způsobena především lidskými zásahy, jako je napřimování řek. To mělo na řeku závažný dopad. Budoucí potenciální zranitelnost je způsobena především teplotou,“ uvedl Martin Friedrichs-Manthey, hlavní autor studie.
Co čeká Dunaj?
Autoři se pokoušeli zjistit, jak ryby z Dunaje zareagují na změny teploty vody v různých scénářích budoucího vývoje, jak je předpovídá Mezivládní klimatický panel (IPCC). V tom, který považují za nejpravděpodobnější, tedy zvýšení průměrné teploty o dva stupně Celsia, dojde k silnému zvýšení zranitelnosti ryb.
Studie dokládá, že takové budoucí podmínky by měly přinejmenším podobný dopad jako hydrologické změny v minulosti vyvolané regulacemi řek. „Tento výsledek nás docela překvapil, protože jsme předpokládali, že budoucí změna klimatu nepovede k tak vysokému hodnocení ohrožení jako masivní regulace Dunaje v minulosti,“ uvedl hydrolog Sami Domisch, který se na výzkumu podílel.
Regulace Dunaje, která měla lidi žijící kolem něj lépe ochránit před povodněmi a také jeho tok přizpůsobit lépe pro lodní dopravu, začala už na konci 16. století. Do konce 19. století ztratil na německém a rakouském území v důsledku rovnání koryta asi patnáct procent své délky. Kromě rovnějšího toku je Dunaj také velmi rozdělený – na tom se podílí více než sedmdesát vodních elektráren.
To všechno dohromady znamenalo, že Dunaj přestal být na svém horním toku v podstatě volně tekoucí řekou, přičemž tyto strukturální změny zdecimovaly počet i rozmanitost původních druhů ryb. Typickým příkladem jsou jeseteři – v Dunaji dříve žilo šest různých druhů, dnes je pět z nich klasifikováno jako kriticky ohrožené a jeden už vyhynul úplně.
Lepší přístup k chladnější vodě
Vědci ale ve své studii poukazují i na možná řešení. „Jiné výzkumy na bezobratlých nebo mořských rybách již ukázaly, že snížení znečištění životního prostředí – například zlepšením kvality vody – může podpořit odolnost vůči očekávaným klimatickým stresům. Podle našeho hodnocení by to bylo možné i v Dunaji,“ uvedl Domisch.
Autoři označili za velmi účinné opatření pro ochranu rybích společenstev obnovu záplavových území. Vycházejí z toho, že v povodí horního toku Dunaje má přibližně čtvrtina historicky dostupné a v současnosti odříznuté záplavové oblasti s potenciálem pro obnovu.
Vzhledem k rostoucím teplotám by povodí horního Dunaje s mnoha pramennými oblastmi s chladnější vodou mohlo také nabídnout útočiště pro citlivé ryby, kterým škodí teplejší voda. K tomu je ale podle vědců třeba zlepšit prostupnost řeky, aby se druhy mohly dostat i do těchto oblastí.
