Na území Rumunska se v sobotu našly kusy dronu podobného těm, které používaná ruská armáda. Podle agentury Reuters to uvedl resort obrany v Bukurešti. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že jde o nepřijatelné narušení vzdušného prostoru Rumunska, a o události informoval šéfa NATO Jense Stoltenberga, píše agentura Reuters.
Rumunsko hlásí nález kusů dronu. Jsou podobné ruské technice, sdělila Bukurešť NATO
„Identifikace nových úlomků dronu rumunskými orgány na rumunském území poblíž hranic s Ukrajinou (…) naznačuje, že došlo k nepřijatelnému narušení vzdušného prostoru Rumunska, státu NATO, s reálným rizikem pro bezpečnost rumunských občanů v oblasti,“ prohlásil Iohannis podle Reuters.
Rumunský prezident také uvedl, že ho generální tajemník NATO znovu ujistil, že Aliance je zcela solidární s Rumunskem, které je členem tohoto bloku. Iohannis důrazně odsoudil ruské dronové útoky na ukrajinské přístavy na Dunaji, který mezi oběma zeměmi tvoří část hranice.
Agentura AP napsala, že není jasné, zda rumunské úřady zjistily, kdy a odkud byl dron, z něhož úlomky pocházejí, vyslán. Podle ministerstva obrany byly nalezeny asi 2,5 kilometru na jihovýchod od vsi Plauru, která leží na břehu Dunaje naproti ukrajinskému přístavu Izmajil, na nějž v tomto týdnu cílily opakované ruské útoky.
Stoltenberg na sociální síti X, dříve Twitter, napsal, že „nic nesvědčí o záměru“ zaútočit na členskou zemi NATO, nálezy v Rumunsku ale označil za „destabilizující“. „Vítám rozhodnutí Spojených států nasadit více (letounů) F-16 pro ostrahu vzdušného prostoru NATO,“ uvedl generální tajemník Aliance.
Nejde o první takový incident. Ve středu Bukurešť uvedla, že z noci na pondělí na rumunské území zřejmě dopadly části ruského dronu útočícího na ukrajinský přístav v dunajské deltě. Tvrzení Kyjeva, že na rumunské území dopadly trosky ruského dronu, původně Bukurešť kategoricky popírala, později ale tuto možnost připustila.
Rusko se na ukrajinskou infrastrukturu pro vývoz zemědělských komodit zaměřuje poté, co v červenci odstoupilo od dohod, které po Černém moři umožňovaly bezpečnou plavbu lodí naložených ukrajinským obilím. Podle údajů britské vlády od té doby ukrajinská kapacita pro vývoz obilí klesla zhruba o třetinu.
