Bukurešť strana 2 z 2

Letecká společnost Smartwings začne obnovovat provoz, od 10. června plánuje spustit lety do chorvatského Splitu, informovalo na Twitteru Letiště Praha. Jde o první pravidelnou linku, kterou dopravce obnovuje po přerušení provozu kvůli koronavirové krizi. Dalšími dopravci, kteří nově ohlásili návrat do Prahy, jsou Air Serbia s lety do Bělehradu a Brussels Airlines, které budou létat do Bruselu. Už dříve bylo ohlášeno obnovení 11 pravidelných linek, mezi nimi i spojů Českých aerolinií (ČSA).

České aerolinie (ČSA) vypravily v pondělí první letecké spoje po více než dvouměsíčním přerušení provozu kvůli koronavirové krizi. Na celkem šest zpátečních letů z Prahy do Amsterdamu, Paříže a Frankfurtu nad Mohanem a zpět si rezervovalo letenky kolem 640 cestujících. První spoje vyrazily ráno, odpoledne budou následovat další. Další obnovené linky budou následovat v příštích dnech a týdnech. Letecká skupina Smartwings, do níž patří i ČSA, uvedla, že nemá zájem o majetkový vstup státu do společnosti. Od pondělí obnoví také část spojů dopravce RegioJet, který bude jezdit z Prahy a Brna do Vídně. Provoz na pražském letišti v dubnu klesl o 99,6 procenta. Aerolinky Emirates popřely zprávu Bloombergu, že chtějí zrušit až 30 tisíc pracovních míst.

V Česku byla „sametová“, na Slovensku „nežná“, ve východním Německu „pokojná“ (friedliche). Také v Polsku, Maďarsku a Bulharsku se revoluce roku 1989 obešla bez obětí na životech. Krvavou výjimkou středovýchodní Evropy je Rumunsko, kde zemřelo přes tisíc lidí. K brutálnímu násilí vůči demonstrantům tam nejprve sáhl diktátor Nicolae Ceaușescu. I poté, co se jeho režim zhroutil, však následovalo několik chaotických dní plných teroru. Jeho původ dosud není zcela jasný, padlo mu nicméně za oběť víc lidí, než kolik jich zemřelo při potlačování protestů Ceaușescem. Hlavní aktéři událostí, které před popravčí četu dohnaly i samotného diktátora, se teď po třiceti letech dostávají před soud.

Rumunský soud třicet let od krvavé revoluce přezkoumává případ exprezidenta Iona Iliescua. Čelí obvinění, že se po popravě diktátora Nikolae Ceausescua chopil moci násilím. Podle žalobců nese vinu za smrt bezmála devíti stovek z více než tisícovky obětí z prosince 1989. Iliescu označuje obvinění za politicky motivovaná a odmítá vypovídat.

Rumunská policie vyšetřuje vraždu lesníka, který se na severu země snažil zabránit nelegální těžbě dřeva. Jedná se o sedmý podobný případ za dva roky. V zemi se nachází víc než polovina vzácného původního evropského lesa a mezinárodní i místní neziskové organizace varují, že objem nelegální těžby prudce narůstá.

Vyšetřování případu dvou zavražděných dívek, jejichž případ v červenci otřásl Rumunskem, ukázal na propojení policistů s místním organizovaným zločinem. Když dostal šéf okresní policie informaci o telefonním hovoru Alexandry Macešanuové s urgentní žádostí o pomoc, místo aby zahájil pátrání, žádal instrukce od místního mafiánského bosse. Informoval o tom server Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

Kauza dvou zavražděných dívek, která v těchto dnech otřásá Rumunskem, má další politickou dohru. Po osmi měsících ve funkci byla odvolána ministryně školství Ecaterina Andronescuová. Premiérka Viorica Dancilaová její odchod zdůvodnila tím, že v médiích nemístně svalovala zodpovědnost za smrt dívek na rodiče, uvedla agentura DPA. Kvůli případu už dříve odstoupili ministr vnitra a také policejní prezident.

Když před deseti lety přebíralo Česko od Francie předsednictví EU, mnozí na něj hleděli s obavami. V době finanční krize či jednání o lisabonské smlouvě se nezdálo, že země s euroskeptickým prezidentem a slabou vládou svůj úkol zvládne. Objevovaly se dokonce spekulace, že by si Francie, tehdy v čele s agilním prezidentem Nicolasem Sarkozym, předsednictví na úkor Česka prodloužila. V podobné pozici je teď Rumunsko, o jehož schopnostech pochybuje nejen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale i rumunský prezident Klaus Iohannis. Co se v nové předsednické zemi děje?