Češi si v neděli 21. června připomenou 71 let od smrti generála Heliodora Píky. Muž, který za druhé světové války zachránil životy mnoha českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů, byl poté, co k moci nastoupili komunisté, ve vykonstruovaném procesu uznán vinným ze špionáže a vlastizrady. Popraven byl 21. června 1949 v Plzni. „Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti… studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal Píka noc před smrtí. Pietní akt na jeho památku se konal v pátek v Praze.
Nezlomila ho válka ani komunisté. Česko si připomíná 71 let od smrti generála Píky
35 minut
Pietní akt k uctění památky generála Heliodora Píky
Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 ve Štítině na Opavsku. Chtěl studovat, ale plány mu překazila první světová válka. Jako velitel roty odjel na frontu do Haliče a v létě 1916 přešel dobrovolně do ruského zajetí, kde se přihlásil do vznikajících československých legií. S nimi se zúčastnil mimo jiné bitvy u Zborova.
Později se Píka jako legionář dostal do Francie, do vlasti se vrátil po válce už jako poručík. Ve Francii později vystudoval prestižní vojenskou vysokou školu École Militaire v Paříži.
Heliodor Píka
Konflikt s komunisty
Ve 30. letech působil v Bukurešti jako vojenský atašé pro Rumunsko a Turecko. Na jaře 1939 odjel do Londýna, odkud byl československými exilovými orgány opět vyslán do Rumunska, kde pomáhal Čechům, kterým se podařilo uprchnout do zahraničí.
Po rumunském fašistickém převratu utekl do Istanbulu. Později se stal velitelem československé vojenské mise v Rusku. Tam se však dostával do konfliktů se sovětskými orgány i vedením KSČ, které tehdy sídlilo v Moskvě. Píka totiž prosazoval politiku londýnské exilové vlády Edvarda Beneše.
Věděl toho příliš mnoho
V květnu 1945 se vrátil do Československa, kde byl povýšen do hodnosti divizního generála. Jenže když se k moci dostali komunisté, byl najednou vnímán jako nebezpečný oponent nové moci. Věděl toho hodně o fungování sovětských tajných služeb i o plánech sovětů zavést diktaturu na osvobozených územích.
Zatčen byl v květnu 1948 a přišlo obvinění ze špionáže a vlastizrady. Píku údajně sledovali od roku 1946 a odposlouchávali jeho telefon. Když žádný důkaz proti Píkovi komunisté neměli, došlo podle Slezského zemského muzea i na výrobu falešných telefonátů a dokumentů.
Neveřejný soudní proces začal až v lednu 1949 a trval tři dny. Soud dospěl k předem připravenému rozsudku, že Píka je vinen, a odsoudil ho k smrti. Nepomohlo ani to, že během války organizoval přechody Čechoslováků a Maďarů do emigrace nebo že byl nositelem celé řady československých i zahraničních vyznamenání, mezi nimi také pěti vysokých sovětských. Prezident Klement Gottwald mu odmítl udělit milost.
Památku generála Píky uctila armáda, politici i jeho příbuzný
Památku generála Heliodora Píky si v pátek před budovou generálního štábu v Praze připomněli příslušníci armády i politici. Na shromáždění vystoupil mimo jiné prasynovec generála Píky Jan Píka. „Připomínejme si hrdiny, nechceme-li ztratit svou národní identitu a chceme-li obstát před pokušením svůdné cesty k průměrnosti, vnitřní korupci a zbabělosti,“ řekl.
Podle zástupce náčelníka generálního štábu Jaromíra Zůny Píka slouží jako příklad osobní statečnosti v době, kdy se lámou charaktery. Poukázal na to, že popravený generál své názory hájil za každých okolností, a to i pod tlakem komunistického režimu. „Plným právem považujeme generála Píku za hrdinu,“ řekl.
Náměstkyně ministra obrany Kateřina Blažková vyzdvihla to, že mezi ctnosti Píky patřila vojenská hrdost, statečnost a smysl pro čest. „Nebál se mluvit pravdu. Vždy se hlásil k demokratickým tradicím,“ podotkla.
