Heliodor Píka

Národní památník druhé světové války v Hrabyni na Opavsku po rozsáhlé rekonstrukci opět bude moci navštívit veřejnost. Přibližně čtyřicet milionů korun stál nákup moderní audiovizuální techniky, světel, vitrín či výroba nebo úprava exponátů. Slezské zemské muzeum získalo dotaci 35 milionů korun. Dalších přibližně pět milionů investovalo ze svého rozpočtu. Výstavu Těžká léta 1938–1945 uvidí zájemci v sobotu 29. dubna.

Před sedmdesáti lety komunisté popravili Rudolfa Slánského a dalších deset lidí. Vnitrostranická čistka na popud Moskvy byla další z řady politických procesů v totalitním Československu 50. let 20. století. Ziscenované soudní řízení mělo utužit disciplínu předních stranických kádrů nastolením atmosféry strachu. V rámci procesu se Slánským přišel o otce i tehdy pětiletý Karel Šling. V Událostech, komentářích vzpomínal, jak jeho bratr musel v rádiu proces poslouchat a napsat o něm úkol.

Někteří z lidí, kteří se podělili o své příběhy s dokumentaristy z Post Bellum, nyní čelí izolaci a strachu ze zapomnění. Část z nich je příliš hrdá a raději si neřekne o pomoc, i když má problémy se zaplacením vysokých účtů za energie. Do Evropy se zároveň vrátila válka a události na Ukrajině nás musí přivést k zamyšlení, v jaké době žijeme, řekl v Interview ČT24 Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum, která spolupracuje s pamětníky 20. století.

V katedrále svatého Víta v Praze se konala zádušní mše za oběti heydrichiády. Ta na konci října tradičně připomíná 294 Čechoslováků, které nacisté zavraždili. Mši celebroval pražský arcibiskup Jan Graubner a promluvil také kardinál Dominik Duka. Od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha letos uplynulo osmdesát let.

Probít domů se českoslovenští vojáci během druhé světové války snažili z Východu i Západu. Zatímco pro Londýn byli vojáci ze srdce Evropy klíčoví zejména v počátcích války, na východní frontě se začala samostatná československá jednotka formovat až v únoru 1942 v Buzuluku. Zpočátku měla pod sto příslušníků, na konci války jich byly desetitisíce. Velel jim Ludvík Svoboda, který však od počátků čelil politickým tlakům Moskvy. Během druhé světové války se tak Svoboda vydal na cestu, která mířila nejen z Buzuluku do Prahy, ale také na ministerstvo, do vězení i na Pražský hrad.

Dnem, kdy převezmou osobnosti oceněné v letech 2020 a 2021 státními vyznamenáními své řády a medaile, bude 7. březen. Informaci, kterou přinesl web Seznam Zprávy, potvrdil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Předloni se ceremoniál 28. října nekonal kvůli epidemické situaci s tím, že prezident Miloš Zeman předá vyznamenání oceněným až další rok. Loni však byla hlava státu 28. října v nemocnici. Původně Hrad ohlásil, že náhradním termínem bude letošní 1. leden, ale potom ceremoniál znovu odložil s odkazem na pandemii.

Muzea jsou kvůli covidu už dlouhou dobu zavřená, jejich zaměstnanci si ale na nedostatek práce stěžovat nemohou. Opavské muzeum se pustilo do rekonstrukce své historické budovy, musí proto vystěhovat celou expozici. Také se třídí a digitalizují sbírky a připravují exponáty na dobu, kdy do muzea budou moci přijít návštěvníci.

Před sedmdesáti lety –  25. února 1951 –  informoval pražský rozhlas o odhalení „protistátního spiknutí“.  Stalo se tak čtyři dny po začátku zasedání Ústředního výboru KSČ, na kterém byli Otto Šling, Marie Švermová a další obviněni z protistátní činnosti a Vladimír Clementis a Gustáv Husák z buržoazního nacionalismu. Hledání vnitřního nepřítele tehdy začalo nabírat stále rychlejších obrátek a nakonec zasáhlo do těch nejvyšších příček stranického žebříčku.

Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to uvedl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání o rok odsunout. Seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejnil na svých stránkách, slavnostní ceremoniál se ale letos neuskuteční kvůli nepříznivé epidemické situaci.

Češi si v neděli 21. června připomenou 71 let od smrti generála Heliodora Píky. Muž, který za druhé světové války zachránil životy mnoha českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů, byl poté, co k moci nastoupili komunisté, ve vykonstruovaném procesu uznán vinným ze špionáže a vlastizrady. Popraven byl 21. června 1949 v Plzni. „Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti… studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal Píka noc před smrtí. Pietní akt na jeho památku se konal v pátek v Praze.

Městský soud v Praze ve středu rehabilitoval generála Milana Píku za jeho neoprávněné věznění komunistickým režimem koncem 40. let. Podle soudkyně je to jediná možná reakce na křivdy způsobené totalitním režimem. Podle tehdejší komunistické obžaloby připravoval v roce 1948 únos z vězení svého otce, generála Heliodora Píky, který se později stal obětí justiční vraždy. Ve vazbě strávil Píka mladší čtvrt roku.

„Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti, studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal československý generál Heliodor Píka před 70 lety těsně předtím, než ho komunisti zavraždili ve věznici Bory. Píka se tak stal první obětí justiční zvůle komunistického režimu. V Událostech, komentářích na něj vzpomínala správkyně generálovy pozůstalosti Jana Horáková a také jeho prasynovec Jan Píka.

Váleční veteráni, zástupci armády i politici si připomněli 70. výročí smrti generála Heliodora Píky. Za údajnou špionáž a zradu byl v roce 1949 odsouzen k smrti oběšením. „Slibujeme, že na vás nezapomeneme. Čest vaší památce,“ vzdal válečný veterán, generál Emil Boček hold generálu Píkovi i jeho nedávno zesnulému synovi Milanovi.

Armádní generál Heliodor Píka zachránil za druhé světové války životy mnoha českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů. Legionáře a respektovaného diplomata nezlomila ani válka, ani komunistický režim. Musel za to však zaplatit životem. Několik týdnů poté, co se komunisté chopili moci, byl ve vykonstruovaném procesu uznán vinným ze špionáže a vlastizrady a před 70 lety, 21. června 1949, v Plzni zavražděn.

V Bratislavě zemřel ve středu večer válečný veterán, český a slovenský generál Milan Píka. Bylo mu 96 let. Pohřeb se bude konat na Slovensku. O úmrtí informovala kurátorka pozůstalosti po generálu Heliodoru Píkovi, otci zemřelého, jehož zavraždil komunistický režim.

Justiční palác na náměstí Hrdinů nebo takzvaný hradčanský Domeček jsou místa neodmyslitelně spojená s komunistickou represí v Československu. V těchto budovách byli vyslýcháni, mučeni a souzeni političtí vězni. Jejich temné příběhy shrnuje knižní Průvodce stalinistickou Prahou.