Přejme si, aby 28. říjen byl svátkem národní hrdosti, uvedl prezident. Vyznamenáni byli Gott, Prymula i Rychetský

8 minut
Projev prezidenta Miloše Zemana u příležitosti státního svátku 28. října
Zdroj: ČT24

Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to uvedl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání o rok odsunout. Seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejnil na svých stránkách, slavnostní ceremoniál se ale letos neuskuteční kvůli nepříznivé epidemické situaci.

Zeman v projevu připomněl své nedávné televizní vystoupení, ve kterém lidi vyzval k dodržování vládních opatření proti šíření nového koronaviru. Vyslovil se v něm také pro pokutování těch, kteří vládní nařízení porušují.

Ke státnímu svátku 28. října řekl, že jeho smyslem je především oslava díla těch, kteří jsou vyznamenáni. Výrazné osobnosti podle něj stojí za dějinným pohybem, proto své projevy k 28. říjnu vždy zaměřoval na popis životních příběhů lidí, které se rozhodl ocenit. „Je mi líto, že to nemohu udělat i dnes, a velice se omlouvám jak vyznamenaným, tak jejich rodinným příslušníkům, že na základě zpřísněných opatření vlády jsem byl nucen odsunout slavnost 28. října na příští rok,“ řekl Zeman.

Dějiny podle něj tvoří lidé, kteří v životě něco dokázali. Řekl, že mezi ně nepatří pouze vyznamenaní na Pražském hradě. „Jsou to tisíce, desetitisíce, statisíce, miliony lidí, kteří svým způsobem mají za sebou úctyhodnou životní dráhu a mohou se ohlédnout za sebe a vidět, že tato dráha byla úspěšná,“ uvedl prezident.

Přál by si proto, aby další osobnosti byly oceňovány na úrovni krajů, měst a obcí. „Já věřím, že ti, kdo se na mě dnes dívají, budou spolu se mnou slavit svátek 28. října jako jejich svátek, svátek jejich díla,“ dodal. Zároveň doplnil, že si lidé nemají všímat těch, kteří nic nedokázali a jen špiní práci druhých.

„Vážení spoluobčané, přejme si, aby svátek 28. října byl svátek národní hrdosti. Hrdosti, která je vytvářena všemi těmi, kdo pomáhají našemu národu k lepšímu životu. Přejme si, aby to byl svátek nás všech, a budu se těšit, že za jeden rok se opět setkáme ve Vladislavském sále Pražského hradu,“ zakončil projev Zeman.

Seznam vyznamenaných byl zveřejněn na webu

O rozhodnutí zrušit ceremoniál spojený s předáváním státních vyznamenání informoval s týdenním předstihem prezidentův kancléř Vratislav Mynář. „Na základě doporučení pana ministra zdravotnictví, pana profesora Prymuly, pan prezident rozhodl, že státní akt předávání státních vyznamenání bude odsunut a bude se konat 28. října 2021,“ řekl.

Se začátkem projevu nicméně Hrad zveřejnil seznam lidí, kterým prezident letos vyznamenání udělil – byť zatím nepředal. Předem byla známa jména asi čtvrtiny ze čtyř desítek vyznamenaných. Podle očekávání nejvyšší státní vyznamenání in memoriam obdržel zpěvák Karel Gott. Celkem Zeman vyznamenal 38 osobností. 

Řádů bílého lva prezident udělil celkem šest. Nejvyšší státní vyznamenání dostali také bojovník z východní fronty druhé světové války Miloslav Masopust a in memoriam váleční letci František Chábera a Josef Koukal, oceněn jím byl i legionář, odbojář a oběť justiční vraždy komunistického režimu Heliodor Píka.

Mezi oceněnými není Jaroslav Kubera, který zemřel v lednu ve funkci předsedy Senátu. Zeman mu slíbil udělit Řád bílého lva, vdova Věra Kuberová ale ocenění odmítla převzít. 

Sám prezident předem oznámil, že udělí Řád bílého lva Romanu Prymulovi, a tak se stalo. Už dříve jej nazval „vítězem nad první vlnou koronaviru“ a vyznamenání mu udělil přesto, že Prymula musí skončit ve funkci ministra zdravotnictví.

11 minut
Události: Den vzniku samostatného československého státu
Zdroj: ČT24

Za boj proti pandemii se Zeman rozhodl ocenit i zástupce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Medaili Za hrdinství dostala zdravotní sestra v důchodu Jana Březinová, která i přes prodělanou rakovinu plic pomáhá v nemocnici v Litomyšli zvládat krizovou situaci. Medaili Za zásluhy prezident udělil armádnímu specialistovi Petrovi Šnajdárkovi, který se významně podílí na projektu takzvané chytré karantény. 

Stejnou medaili obdrželi náměstek generálního ředitele hasičů Daniel Miklós a první náměstek policejního ředitele Martin Vondrášek, a to za svou práci v krizovém štábu. Podle Pražského hradu se velkou měrou zasloužili o zvládnutí první vlny epidemie. V souvislosti s koronavirem se ocenění dočkal i biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který se podílel se svým týmem na vývoji léku remdesivir používaného na léčbu lidí postižených nemocí covid-19.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, druhé nejvyšší státní vyznamenání, dostal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Medailí Za hrdinství Zeman ocenil pracovníka vězeňské služby Petra Langa, který se stal obětí loňské střelby v ostravské fakultní nemocnici. Vlastním tělem při ní chránil svou dceru. Stejné ocenění dostal voják Vladimír Šupa. V roce 2009 přišel na misi v Afghánistánu o část nohy poté, co najel s vozidlem na minu. I přes vážné poranění pokračuje v práci pro armádu jako instruktor.

Zeman dále vyznamenal téměř tři desítky lidí medailí Za zásluhy. Dostal ji třeba hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek či Peter Weiss, který nedávno skončil na postu slovenského velvyslance v Praze. Z oblasti sportu ocenil bývalého trenéra české fotbalové reprezentace Karla Brücknera, bývalého motokrosového závodníka Jaroslava Faltu a hokejového reprezentanta Václava Nedomanského.

Z kultury medaili dostal nedávno zesnulý herec Karel Fiala, jehož proslavil film Limonádový Joe, herci Josef Dvořák a Pavel Trávníček, či zpěváci lidových písní Jožka Černý a Jožka Šmukař. Oceněna byli také varhanice Alena Štěpánková Veselá, izraelská spisovatelka Eva Erbenová, která přežila koncentrační tábor Osvětim, a umělecký fotograf Václav Fanta, který přišel o zrak a pomáhá nevidomým.

Zeman na seznam zařadil také tři historiky. Medaili Za zásluhy obdržel vojenský historik Eduard Stehlík, který se letos stal ředitelem Památníku Lidice, historik zabývající se obdobím husitství Petr Čornej a historik a politický komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Jako každoročně jsou na seznamu vyznamenaných i zástupci podnikatelů. Zeman medaili udělil třeba bývalému řediteli jaderné elektrárny Temelín Františku Hezoučkému, majiteli společnosti TOS Varnsdorf Janu Rýdlovi a šéfovi společnosti TOP Hotels Group Vladimíru Dohnalovi. V jeho pražském hotelu TOP Hotel Zeman například sledoval výsledek prezidentské volby či v něm pořádá sjezdy Zemanem založená Strana práv občanů - Zemanovci.

Mezi vyznamenanými je také sexuolog Radim Uzel, vysokoškolský profesor v oblasti trestního práva Jiří Jelínek a dětský psychiatr Jaroslav Matýs, který před rokem po kritice rezignoval na post šéfa dětských psychiatrů, a to kvůli svým výrokům o autismu a za rozhovor o švédské aktivistce Gretě Thunbergové. Zeman ocenil i místopředsedu Svazu Vietnamců v České republice Tana Trinha a in memoriam bývalého dlouholetého starostu obce Vintířov Jiřího Ošeckého.  

Zeman ocenil o čtyři osobnosti méně než v loňském roce

Prezident Zeman letos ocenil o čtyři osobnosti méně než před rokem, kdy se rozhodl předat nejvyšší počet vyznamenání za své působení ve funkci. Řády a medaile nyní udělil 38 osobnostem, loni jich bylo 42 a předloni 41.

Zeman nejméně vyznamenání udělil při první příležitosti v roce 2013, a to 29. O rok později ocenil o čtyři lidi více a v roce 2015 vybral 35 osobností. V roce 2016 dal řády nebo medaile 30 lidem, v roce 2017 oceněných bylo 39.

Nejvíce státních vyznamenání udělil v roce 1998 první český prezident Václav Havel, a to téměř 90. Jeho následník Václav Klaus pravidelně uděloval lehce nad 20 vyznamenání.

52 minut
Mimořádné vysílání ČT24: 28. říjen 2020
Zdroj: ČT24

Havel počtem vyznamenaných „nešetřil“, mezi lety 1995 a 2002 jich udělil víc než 400. Když v roce 1998 vyznamenal téměř 90 osobností, kritizoval ho tehdejší předseda Poslanecké sněmovny a ODS a nástupce ve funkci prezidenta Klaus. Řekl tehdy, že nejvyšší státní vyznamenání se mají udělovat ročně pouze malému počtu osobností, a nikoli hned několika desítkám lidí.

„Vyznamenání má být jako šafránu. Vyznamenán velikou státní cenou má být člověk, kterého všichni známe, který něco znamená, který se zapíše do historie naší země,“ poznamenal Klaus v roce 1998.

Sám Klaus pak během desetiletého působení na Pražském hradě každoročně 28. října uděloval mezi 20 a 24 vyznamenáními. Jen v den 90. výročí založení Československa v roce 2008 ocenil 28 osobností.

Státní vyznamenání v současné podobě byla ustanovena zákonem z roku 2014. Prezidenti mohou udělit či propůjčit Řád bílého lva, Řád T. G. Masaryka a medaile Za zásluhy a Za hrdinství. Vyznamenáni mohou být čeští občané 1. ledna a 28. října, cizinci kdykoli. Tradičně je pro oceňování vyhrazen večer 28. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu již před výborem vyjádřil, ale s novináři nemluvil. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem by výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 2 mminutami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
před 1 hhodinou

Vémola byl podle policie součástí rozsáhlé pašerácké sítě

Karel Vémola, stíhaný od loňského prosince za organizovanou drogovou trestnou činnost, byl podle kriminalistů součástí rozsáhlé pašerácké sítě. Tu policisté odhalili při operaci s krycím názvem Padrino. V kauze čelí obvinění pět lidí, tři z nich jsou ve vazbě. Vémola mohl podle zprávy Národní protidrogové centrály ve skupině plnit roli koordinátora.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dvacet tisíc eur za prohru. Reportéři ČT získali svědectví o podvodech ve fotbale

Za jeden zápas nabídka i dvacet tisíc eur pro několik hráčů. Sázkařské mafie po celém světě ve sportu operují s miliardami, často dochází k praní špinavých peněz. To, že se ovlivňují fotbalové zápasy kvůli sázkám – v uplynulých letech v Česku nejčastěji ve třetí lize –, už v reportážích několikrát zaznělo. Reportéři ČT nyní získali nová exkluzivní svědectví, která detailně popisují, jak tyto sázkařské gangy fungují. Nejde jen o ovlivňování jednotlivých zápasů. Tyto skupiny se snaží také infiltrovat celý klub zevnitř jako skrytí investoři. Takový případ objevili i v Česku. Natáčela Adéla Paclíková.
před 1 hhodinou

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho člověka a sebe a dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 3 hhodinami
Načítání...