Někteří z lidí, kteří se podělili o své příběhy s dokumentaristy z Post Bellum, nyní čelí izolaci a strachu ze zapomnění. Část z nich je příliš hrdá a raději si neřekne o pomoc, i když má problémy se zaplacením vysokých účtů za energie. Do Evropy se zároveň vrátila válka a události na Ukrajině nás musí přivést k zamyšlení, v jaké době žijeme, řekl v Interview ČT24 Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum, která spolupracuje s pamětníky 20. století.
Tohle není válka na Ukrajině, tohle je válka v Evropě, tvrdí Mikuláš Kroupa z Post Bellum
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„Žijeme v dezinformačním věku, na každého z nás útočí ruská dezinformační, propagandistická válka. Rusko skutečně investuje nemalé prostředky, aby znejišťovalo občany demokratických zemí, aby nic nebylo pravdivé,“ uvedl ředitel Post Bellum.
Podle Kroupy je potřeba dbát na to, aby lidé vystavení ruským dezinformačním kampaním měli jistotu, že v České republice platí jejich svobody. Situaci na Ukrajině přirovnal k druhé světové válce a Rusové se podle něj chovají jako nacistická vojska.
Pamětníci čelí izolaci a mají obavu ze zapomenutí
Generace veteránů z druhé světové války postupně odchází. Pro veterány a pamětníky už od začátku covidové pandemie funguje Centrum pomoci Paměti Národa, které s nimi v současné situaci řeší problémy s vysokými účty za energie a zajišťuje jim finanční podporu od státu.
„Není prostě vhodné, když přichází krize, aby se o pamětníky nikdo nepostaral. Telefonujeme si s nimi a zjišťujeme jejich situaci. Chceme je vyvést z izolace. Zachovali se statečně a často jsou dost hrdí, sami si o pomoc neřeknou,“ popisuje Kroupa pomoc organizace Post Bellum.
Podle něj jsou mnozí z pamětníků smutní, kam se společnost vyvíjí a že jejich příběhy se zapomenou. Jiní jsou šťastní, že mladá generace vyrůstá ve svobodě. Lidé, se kterými se Kroupa setkává, jsou podle jeho mínění velcí demokraté a je jim líto „podnikatelských průšvihů“ z devadesátých let. Zároveň prý vidí, že pracovníci z ministerstva vnitra za minulého režimu a konfidenti Státní bezpečnosti měli lepší startovní čáru a rychle se dostali k penězům.
Post Bellum nemá nikoho soudit
Kroupa vzpomíná na svědectví svého otce, že po pádu minulého režimu byla veliká vůle vyrovnat se s komunistickými zločiny, ovšem staří soudci byli mnohdy zavázaní minulému režimu. Jako příklad uvádí případ komunistického prokurátora Karla Vaše, který se podílel na justiční vraždě plukovníka československé armády Heliodora Píky. Soudní proces vedený proti Vašovi nakonec nedospěl k odsuzujícímu rozsudku, protože soudce jeho činy označil za promlčené.
„Vyrovnání se s minulostí má mnoho aspektů. Ten soudní a trestně právní je jen jeden z nich. Mnohem důležitější je vnitřní přesvědčení každého z nás. Musíme znát příběhy našich hrdinů, kteří nás zavazují svými činy. Předává se žezlo dalším generacím a bude na nás, abychom uchránili svou svobodu,“ myslí si Kroupa.
Posláním Paměti národa však podle jejího ředitele není někoho soudit. Příkladem jsou prezidentští kandidáti Andrej Babiš (ANO) a Petr Pavel, kteří podle něj mají sami za sebe otevřeně mluvit o své komunistické minulosti.