Mikuláš Kroupa z Post Bellum: Učebnicový dějepis je nesmyslný a velmi nudný

Nahrávám video
Události, komentáře: Mikuláš Kroupa
Zdroj: ČT24

V hodinách dějepisu by se měly dětem detailně vyprávět konkrétní příběhy, domnívá se ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa, který byl v pondělí hostem pořadu ČT Události, komentáře. Učebnicová výuka dějin je podle něj špatná, školáci by měli raději navštěvovat historická místa.

Klasický dějepis podle Mikuláše Kroupy není vhodnou cestou, jak důležité historické momenty přiblížit nejmladší generaci.

„Učebnicový dějepis je schématický, generalizující, nesmyslný a velice nudný,“ řekl s tím, že dětem by se podle něj měly vyprávět příběhy a vysvětlit události do detailu.

„Nebát se vyprávět o sedmi parašutistech v kryptě kostela a samozřejmě vzít je na místo – například do kostela sv. Cyrila a Metoděje a tam jim vyprávět o rodině Khodlových, Moravcových, o Frolíkovi nebo třeba panu Hajském,“ zmínil Kroupa osobnosti, které se v roce 1942 podílely na atentátu na Reinharda Heydricha. Děti tak podle něj mnohem lépe dokáží historické souvislosti pochopit.

Kroupa: Chceme stálou expozici Paměti národa na Letné

Sdružení Post Bellum se v současnosti snaží prosadit, aby v Praze vznikl institut Paměti národa. Ten by měl umožnit existenci stálé výstavy, která by historická svědectví z dob totality mohla trvale připomínat.

Jedním z míst, kde by podle Kroupy mohl tento institut vzniknout, je podzemí bývalého Stalinova pomníku na Letné. „Já jsem přesvědčený, že Paměť národa na Stalina patří. Na místo, které je symbolem utrpení a ponížení tohoto národa,“ uvedl.  

Na pražské Letné je v těchto dnech k vidění pouze dočasná unikátní výstava, která vznikla z iniciativy Post Bellum. V podzemí bývalého Stalinova pomníku si můžou lidé od začátku října do devátého prosince nechat navodit atmosféru obou totalitních období, kterými si Československo v minulém století prošlo.   

Mikuláš Kroupa ČT řekl, že cílem výstavy není u návštěvníků vyvolat skutečný strach. „Nemůžeme předstírat, že výstava skutečně návštěvníka zavede do pocitu nebezpečí a ohrožení, to opravdu ne. Může ale nakouknout, jak to možná opravdu vypadalo,“ dodal. 

Nahrávám video
100 lidských příběhů k 100. výročí vzniku Československa: Post Bellum vystavuje „u Stalina“ na Letné
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVejce před Velikonocemi kvůli úbytku slepic s ptačí chřipkou podraží

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.
před 56 mminutami

Ve čtvrtek bude na ministerstvu jednání s řediteli národních parků o škrtech, řekl Turek

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.
před 1 hhodinou

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 2 hhodinami

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
před 3 hhodinami

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
16:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EK chce vědět, jak Česko brání Babišovu střetu zájmů, píší Seznam Zprávy

Vedení Evropské komise (EK) podle serveru Seznam Zprávy požaduje vysvětlení, jak Česko brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). EK chce podle webu i ujištění, že dokud situace nebude plně vyjasněna, holding Agrofert nedostane evropské peníze. Předseda vlády v pátek oznámil, že veškeré akcie Agrofertu vložil do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Domnívá se, že nárokům práva pro střet zájmů dostál.
15:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prostor pro odškodnění kvůli následkům očkování se možná rozšíří. Rozhodne NS

Prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19 se možná rozšíří. Ústavní soud (ÚS) nedávno sice ponechal v zákoně podmínku „zvlášť závažných“ zdravotních následků, ale jeho usnesení dává šanci benevolentnější interpretaci. Nyní bude rozhodovat Nejvyšší soud (NS), podle ústavních soudců musí při výkladu zákona brát v potaz nejen jeho text, ale také smysl a účel.
před 4 hhodinami

VideoZajíc byl symbolem, že ne všichni byli znormalizováni, říká historik

Před 57 lety se na pražském Václavském náměstí upálil student Jan Zajíc, jenž navázal na čin Jana Palacha. Zajíc byl nespokojený s upadajícími protesty proti vládě, které Palach původně vyburcoval. Na rozdíl od Palacha ale o svém úmyslu otevřeně mluvil. „Zajíc po sobě zanechal prohlášení pro československou veřejnost, jde o jeden z nejsilnějších textů, které znám,“ uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Zajíc v něm dle historika spoluobčany vyzývá, aby se nenechali vláčet několika diktátory. „Říká, že je potřeba bojovat, a to nejen zbraněmi, ale i jinými způsoby. Je to apelativní text, který ukazuje na strašnou beznaděj, kdy se lidé, kteří protestovali proti okupaci, postupně normalizovali,“ doplnil Blažek s tím, že Zajíc s Palachem se stali symbolem, že nebyli znormalizováni všichni.
před 6 hhodinami
Načítání...