Účastnit se za kniplem spitfiru bitvy o Británii nebo podstoupit výslech u Státní bezpečnosti patří k situacím, v nichž se ocitne návštěvník audiovizuální instalace Paměť národa. V podzemí bývalého Stalinova pomníku na pražské Letné vyvolává moderními technologiemi působivé iluze, které lidem přiblíží obě totalitní období, jimiž si Československo prošlo. Zážitkovou část doplňují příběhy pamětníků a také venkovní „replika“ Berlínské zdi.
Stalinovi na Letné se vrací paměť. Sugestivně vypráví o totalitách za novou železnou oponou
„Výstava Paměť národa připomíná naši zkušenost z totalitních režimů: z druhé světové války a z období komunismu. Snažíme se vyhnout schematickému, učebnicovému dějepisu a nabídnout dějiny zážitkovým způsobem,“ uvádí do výstavy Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum, z jejíž iniciativy instalace vznikla. Vytvořit se ji podařilo také díky financím z veřejné sbírky.
GALERIE
U příležitosti 100. výročí vzniku Československa byla 1. října 2018 pod bývalým Stalinovým pomníkem na pražské Letné zahájena audiovizuální expozice Paměť národa.
Kroupa je také zakladatelem projektu Paměť národa, který už dvě desetiletí shromažďuje příběhy pamětníků a vytváří tak databázi vzpomínek na dějinné momenty 20. století. Zaznamenáno už je na sedm tisíc osobních příběhů.
Vyhrocené chvíle československé historie může prožít i návštěvník výstavy. V rozlehlém podzemí pod někdejším pomníkem sovětského diktátora vytváří 3D animace, videomapping a další světelné a zvukové efekty dojem, že divák je součástí historie.
„Jsou to velmi sugestivní okamžiky moderních dějin. Návštěvníky zavedeme například do katakomb ve věznici na Borech, někdy v padesátých letech, kam zavírali politické vězně. Na moment se tak stanou účastníky výslechu Státní bezpečnosti,“ upřesnil Kroupa.
Lidé se mohou ocitnout také v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se ukrývali odbojáři spojení s atentátem na Reinharda Heydricha, pocítit strach při transportu do koncentračního tábora, ale i zažít euforii ze sametové revoluce.
V části nazvané Svědectví pak významné události shrnuje emotivní sestřih z vyprávění pamětníků. „Nabízí svědectví od roku 1939 až do roku 1989, které jsme nastříhali ze zhruba stovky pamětnických příběhů. Je to projekce velice silná, dojemná,“ podotýká Mikuláš Kroupa.
Výstava má také dvě venkovní části. Příběhy ze sbírky Paměť národa si je možné pročíst zároveň na panelech před torzem Stalinova pomníku a v přilehlých Letenských sadech.
Pokusil jsem se najít něco, co všechny ty příběhy spojuje, a napadlo mě jediné slovo: důstojnost. Důstojný je člověk ve chvíli, kdy je svobodný, ale důstojný může být i na velmi nedůstojných místech. Domnívám se, že lidé, kteří vzdorovali, nalezli svobodu. A vzkazem této výstavy je, aby si veřejnost důstojnost chránila. Aby svoboda, kterou nám naši předkové vybojovali, nebyla jen prázdným slovem, ale abychom ji naplňovali tím, že budeme své postoje projevovat ve svém občanském životě, u voleb.
Nejviditelnější částí výstavy je pak „železná opona“. Na letenském horizontu vytváří pět metrů vysoký a téměř padesát metrů dlouhý monument, který připomíná berlínskou zeď. „Symbolizuje totalitní režimy, rozdělenou společnost. Symbolizuje i to, co pro nás svoboda znamená, kde máme dnes své zdi, z jakého materiálu je stavíme, v jakém rozhledu nám brání,“ vysvětluje Kroupa.
100 lidských příběhů k 100. výročí vzniku Československa: Post Bellum vystavuje „u Stalina“ na Letné (zdroj: ČT24)
Pamětí národa by chtěl oslovit především mladší generace. „V Post Bellum jsme ve spolupráci se sociologickými agenturami udělali průzkum, z něhož vyplynula poměrně děsivá věc, že takřka polovina studentů ve věku 15 až 24 let nemá o moderních dějinách ani povrchní znalosti,“ upozorňuje Kroupa. Doufá proto, že moderní instalace, která dějiny vykládá prostřednictvím zážitku, děti a mládež osloví.
Navštívit je ji možné do 9. prosince. „Věřím, že se nám podaří s novou reprezentací Prahy vyjednat, aby tato výstava byla prodloužena, aby zde byla další měsíce,“ dodává ale Kroupa. „Naší touhou je sem dostat zhruba 350 tisíc žáků a studentů. A to za ty dva měsíce prostě nejde zvládnout.“