Národní památník druhé světové války v Hrabyni na Opavsku po rozsáhlé rekonstrukci opět bude moci navštívit veřejnost. Přibližně čtyřicet milionů korun stál nákup moderní audiovizuální techniky, světel, vitrín či výroba nebo úprava exponátů. Slezské zemské muzeum získalo dotaci 35 milionů korun. Dalších přibližně pět milionů investovalo ze svého rozpočtu. Výstavu Těžká léta 1938–1945 uvidí zájemci v sobotu 29. dubna.
„Expozice je nově uspořádána. Změnilo se její rozmístění,“ popsala vedoucí památníku Kamila Poláková. Hlavním prvkem je podle ní nadále tematická bojová scéna věnovaná bojům o velká města. Její součástí jsou makety domů i vojenské techniky. Tank T-34 je vyroben jako atrapa, další vojenská technika je ale originální.
Expozice Doba zmaru a naděje byla v památníku k vidění posledních deset let. Podle vedení muzea už nastal čas pro její aktualizaci. Výrazně například zastarala multimediální technika, která se v expozici využívala. Informační koutky a plazmové televize nově nahradily dotykové obrazovky. „Na nich si mohou návštěvníci sami hledat informace, fotografie či videa,“ řekla Poláková.
„Hlavní myšlenkou nové expozice je více se věnovat československým vojákům a jednotkám, a to těm jak na východě, tak i letcům, kteří za války sloužili ve Velké Británii, nebo vojákům, kteří působili na afrických bojištích,“ přiblížil redaktor ČT Pavel Habram.
Většina vystavených předmětů pochází přímo ze sbírek Slezského zemského muzea v Opavě, další zapůjčily i soukromé osoby. Vytvořit obsah expozice tak, aby vše dávalo smysl, i po multimediální stránce, bylo podle ředitelky Slezského muzea v Opavě Jany Horákové to nejsložitější. „Multimédia a systém řízení nás trochu potrápil, protože je hodně složitý. Ale co bylo úplně nejsložitější, bylo naplnit multimédia obsahem,“ prozradila.
Přibylo předválečné období
Původní výstava připomínala dějiny druhé světové války a život civilního obyvatelstva, válečnou výrobu a kulturu. Postihovala také boje československých vojáků na Blízkém východě nebo osudy letců v Polsku, Francii a Británii. Postavena byla na příbězích předmětů, které věnovali přímí účastníci bojů. Většina toho zůstala v památníku i po rekonstrukci. Teď se ale výstava zaměřuje i na roky, které vypuknutí druhé světové války předcházely.
Mezi doprovodnými filmy bude nadále k vidění i dokument Evalda Schorma, který si pamatují návštěvníci i z původní expozice. Součástí té nové bude zmínka věnovaná Heliodoru Píkovi a jeho rodině. Muzeum je totiž správcem pozůstalosti nejen po generálovi zavražděném komunistickým režimem, ale i po jeho synu Milanovi.
Betonový památník v Hrabyni na Opavsku je největší svého druhu v Česku. Otevřel se v roce 1980 jako Památník Ostravské operace. Stal se součástí Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě. Od roku 1992 je součástí Slezského zemského muzea. V roce 2005 se kvůli opravě uzavřel. Práce začaly o rok později a stály 192 milionů korun. Veřejnosti jsou přístupná tři patra.
Paměť se vytrácí
Kvůli rekonstrukci expozice byl pak památník uzavřen asi rok a půl. „Doba se mění. Důraz byl tady kladen na to, abychom ten obsah udělali atraktivní především pro mladé návštěvníky. Proto jsou tady ta multimédia, projekce nebo videomapping. Je to proto, aby byl obsah pro mladou generaci, která tvoří velkou část návštěvníků, zajímavý,“ přiblížila Horáková.
Podle Horákové je náročné také udržet si post ústředního památníku druhé světové války v Česku, kterým je ten hrabyňský od roku 2000. „Je to náročné, třeba pokud jde o akviziční činnost. Za chvíli to bude osmdesát let od ukončení války, čili se vytrácí paměť, protože odchází pamětníci, dneska jich je už jen velmi málo. Paměť se vytrácí i v rodinách, takže se snažíme pro muzejní sbírky zachránit, co se dá,“ řekla.
Expozice v památníku druhé světové války v Hrabyni se otevře už o víkendu. Kromě návštěvy výstavy se zájemci budou moci v sobotu účastnit i tradičního pochodu Po stopách bojovníků za svobodu, který se koná u příležitosti oslav ukončení druhé světové války a výročí osvobození Československa.
