Evald Schorm

V Cannes se promítají filmy z české produkce. Česká kinematografie je na prestižním francouzském festivalu zastoupena dvěma krátkými snímky z pražské FAMU. V premiéře tu své filmy uvádějí Petr Pylypčuk a Darja Kaščejevová. Pylypčukův Osmý den je po několika letech prvním počinem z katedry režie FAMU, která se do studentské soutěžní sekce v Cannes dostala. Kaščejevová svou Electrou může navázat na předchozí úspěchy, k nimž patří i nominace na Oscara. Celovečerní české tvorbě se ale pozvání do soutěžních sekcí v Cannes už roky vyhýbá.

Cenu prezidenta festivalu z rukou Jiřího Bartošky převezme na padesátém sedmém ročníku karlovarského festivalu herečka Daniela Kolářová. Na její počest se bude promítat Kulový blesk. Pořadatelé také prozradili, že k divákům se v premiéře dostane digitálně restaurovaná kopie snímku Evalda Schorma Každý den odvahu, který spadá do československé nové vlny. Program rovněž chystá retrospektivu japonského filmaře Jasuza Masumury, který proslul bořením hranic mezi uměním a komercí, a přehlídku nezávislé íránské kinematografie posledních let.

Národní památník druhé světové války v Hrabyni na Opavsku po rozsáhlé rekonstrukci opět bude moci navštívit veřejnost. Přibližně čtyřicet milionů korun stál nákup moderní audiovizuální techniky, světel, vitrín či výroba nebo úprava exponátů. Slezské zemské muzeum získalo dotaci 35 milionů korun. Dalších přibližně pět milionů investovalo ze svého rozpočtu. Výstavu Těžká léta 1938–1945 uvidí zájemci v sobotu 29. dubna.

Státní cenu za literaturu letos získala jedenačtyřicetiletá spisovatelka Kateřina Tučková. Porota ji ocenila za román Bílá Voda a přihlédla i k její dosavadní literární tvorbě, která otvírá málo známá historická a společenská témata a pomáhá je zpřístupňovat veřejnosti. Laureátem Státní ceny za překladatelské dílo se stal romanista Jiří Našinec zejména za překlady Charlese Nodiera a Mircey Eliada a za všestranný přínos k popularizaci rumunské literatury. Ocenění ministerstva kultury si pak z nedělního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.

Jedno z nejznámějších divadel v Paříži, Théâtre Montparnasse, zařadilo na program hru Jakub a jeho pán. Milan Kundera se před půl stoletím při psaní této melancholické komedie nechal inspirovat Denisem Diderotem a posunul jeho dílo ironickou variací do dalšího století. Jakub a jeho pán se s úspěchem hráli i v normalizačním Československu, přestože Kundera žil v té době už v emigraci. Jako autor byl totiž uváděn někdo jiný. Romantickou linkou je navíc hra propojena se současným francouzským prezidentem.

Letošní absolventi Katedry činoherního divadla z pražské DAMU představí na prknech divadla Disk ruskou klasiku Bratři Karamazovi. Mladí herci tak na jeviště vrací dramatizaci, kterou původně pro Divadlo Na zábradlí před více než čtyřiceti lety připravil Evald Schorm.

Ve věku 72 let zemřela herečka a spisovatelka Taťana Fischerová. Mezi lety 2002 a 2006 byla také poslankyní a v roce 2013 kandidovala na prezidentku. Řadu let se věnovala taky charitě, působila v nadacích a občanských sdruženích. Vedla Český helsinský výbor.

V neděli zemřela Vlasta Chramostová. Zavzpomínejte na tuto herečku díky pořadům a snímkům z archivu České televize. Od jednoho z posledních televizních filmů, v němž hrála, než na téměř dvacet let dostala zákaz natáčení, až po humorné vzpomínání na neveselé časy v pořadu Uvolněte se, prosím.

První letošní bilancování české kinematografie za rok 2018 – v Berouně se už po dvaatřicáté udělovaly audiovizuální Ceny Trilobit. Hlavní cenu si odvezla režisérka Marta Nováková. Její trilogie Čechoslováci v gulagu připomíná tragickou historii Čechů a Slováků, kteří na vlastní kůži pocítili krutost sovětské moci v první polovině dvacátého století.

Ministerstvo kultury letos neudělí jednomu ze dvou vybraných laureátů cenu za přínos v oblasti kinematografie a audiovize. Jedním z oceněných měl být in memoriam režisér československé nové vlny Evald Schorm. Filmařova rodina ale ocenění z politických důvodů odmítla převzít. Zastoupit ji chtěla asociace režisérů, ministr kultury nicméně sdělil, že rodina si nepřeje, aby cena byla převzata v jakémkoli zastoupení. Ministerstvo už dříve oznámilo, že letos nebude udělena ani Státní cena za literaturu.

Nad udělením Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize visí otazník. Rodina navrženého laureáta Evalda Schorma, výrazné filmařské osobnosti československé nové vlny, nechce ocenění in memoriam převzít. Poté, co prozaik Jiří Hájíček odmítl Státní cenu za literaturu, jde o druhou trhlinu v letošním udělování kulturních cen.