Mistrovství herečky Jany Brejchové, která zemřela ve věku 86 let, bylo mimořádné. Zanechala nesmazatelnou stopu zejména v českém filmu, sdělil prezident České filmové a televizní akademie (ČFTA) Ivo Mathé. Herectví Brejchové podle něj patří ke kulturním pokladům.
Akademie v roce 2010 ocenila Brejchovou Českým lvem za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. „Jana Brejchová zanechala v českém filmu nesmazatelnou stopu. Její výjimečné herecké mistrovství patří k pokladům naší kultury,“ uvedl Mathé.
Režisér Jan Hřebejk vzpomíná na spolupráci s Brejchovou na filmu Kráska v nesnázích, za který v roce 2006 získala Českého lva. „Dala mi za to lodní zvon, tak jsem jí dnes ráno zazvonil,“ napsal na síti X. Brejchová podle něj byla krásná a skvělá herečka.
Podle prezidenta Herecké asociace Ondřeje Kepky byla Brejchová skutečnou evropskou filmovou hvězdou s úžasnou kariérou. „Procházím si těch několik intenzivních chvilek, kdy jsme se potkali. Škoda, že nemohu najít společnou fotku z druhé Arabely – já sedím na koni, už jsem dospělý, paní Jana pode mnou a pomáhá mně držet koně, který byl na zámecké dlažbě značně nervózní,“ popsal Kepka na facebooku svou vzpomínku.
„Byla výjimečnou herečkou, ikonou československého filmu a silnou osobností, která svým talentem a půvabem oslovila celé generace diváků. Upřímnou soustrast rodině a blízkým,“ napsal k úmrtí herečky na síti X premiér Andrej Babiš (ANO).
Brejchová se narodila v Praze 20. ledna 1940 jako druhá nejstarší z osmi dětí. Ve třinácti letech ji objevil režisér Ladislav Helge, když hledal dívku do filmu Olověný chléb. Rychle se stala jednou z nejobsazovanějších hereček, vyhledávali ji režiséři filmoví a později i divadelní.
Točila v Německu, Rakousku a Maďarsku a objevovala se na titulních stránkách zahraničních magazínů. Zásadní byla i spolupráce s režisérem Evaldem Schormem na snímcích Návrat ztraceného syna (1966) nebo Vlastně se nic nestalo (1988). Zdeněk Podskalský v ní zase objevil komediální talent. Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
