Z televize na jeviště se poprvé dostal seriál Arabela. Říši pohádek se světem lidí propojují v Klicperově divadle v Hradci Králové. Seriálový příběh měl premiéru před čtyřiceti pěti lety o Vánocích. Jak dobře si ho pamatujete, si můžete ověřit v kvízu na konci článku.
Seriál Arabela byl dalším počinem, v němž režisér Václav Vorlíček a spoluscenárista Miloš Macourek se smyslem pro nadsázku propojovali realitu se smyšlenými postavami. Adaptace Klicperova divadla vychází z první série, kterou Československá televize začala vysílat o Vánocích roku 1980.
V televizi pracuje i jedna z postav, pan Majer, který tvrdí, že pohádky neexistují, dokud se sám nepřesvědčí o opaku. Na obrazovce ho hrál Vladimír Menšík, na divadle Filip Richtermoc. „Seriál Arabela jsem viděl asi jako devítiletý kluk a byla to pro mě tehdy kultovní záležitost,“ vzpomíná.
Bez triků to nejde
Přenést televizní vyprávění do divadla nebylo jednoduché, zapojil se téměř celý soubor. Na jevišti se vystřídá devatenáct herců, někteří i ve více rolích. „Chtěli jsme zjistit, co všechno je možné, kolik kouzel a převleků,“ podotýká dramaturgyně Lenka Smrčková. „Komunikoval jsem i s kouzelníky, dokonce jsme to začali vymýšlet, ale oni pak přišli s tím, že pro ten široký sál a divadlo nejsou jejich kouzla možná,“ doplnil režisér Pavel Khek.
Se spoustou triků si museli poradit i televizní tvůrci. Ať už při natáčení původních dílů, odvysílaných v roce 1980, nebo pak při pokračování o třináct let později.
„Uvědomil jsem si, jak ta technika šla dopředu,“ říká Jiří Lábus, který v obou sériích hrál zápornou roli čaroděje Rumburaka. „Byl tam vynikající kameraman Vladimír Novotný, starý trikař, kdyby žil v Americe, tak je miliardář. Protože vymyslel triky do dalších Vorlíčkových filmů, jako byl Konec vodníků v Čechách,“ připomněl. I ve zmíněné komedii se míchá svět lidí s pohádkami a mýty.
Divadelníci přiznávají, že Arabela je „v podstatě neinscenovatelná“, pokud jde například o proměny, které pohádkové postavy zvládají otočením prstenem nebo zazvoněním na zvoneček, na jevišti se ale těžko může před zraky diváků změnit herec v psa. Pomáhá světelný design i loutky.
Rodinné představení
Po oznámení chystané premiéry prý Klicperovo divadlo zaznamenalo reakce, jestli dnešní děti vůbec Arabelu znají. „Věříme ale, že tvůrci seriálu vytvořili něco fantastického a zcela univerzálního. Každý si přece dokáže představit, co by se asi dělo, kdyby se u něj v obýváku objevila postava z pohádky,“ namítá dramaturgyně.
S tím souhlasí i představitelka titulní role Martina Czyžová. „Bude bavit jak děti, tak teenagery a dospělé, kteří přijdou z nostalgie,“ nepochybuje. Oblíbený seriál divadelnímu publiku připomene rovněž kostýmy, které značně z televizní Arabely vycházejí.
Také Lábus považuje Arabelu za ideální námět pro rodinné představení. „Pokud budu mít čas, rád se přijedu podívat, abych viděl dvojníka Rumburaka,“ přislíbil.
Arabelu vysílali i na Západě
Podle Lábuse má divadelní adaptace na čem stavět. „Seriál skrývá napětí, humor. Bylo to propojení pohádky se současným životem. A byla tam řada fantasticky napsaných postav a co hrát pro herce,“ oceňuje nápady Vorlíčka a Macourka.
Ti mu svěřili roli čaroděje Rumburaka, který se hodlá zmocnit princezny i království. „Bral jsem, že je to pohádka, netušil jsem, že se z toho stane kultovní záležitost. Když jsem se potom dozvěděl, že ten seriál šel v různých zemích světa, byl jsem překvapený,“ říká.
Ostatně seriál vznikl na objednávku západoněmecké stanice WDR, nepůsobí proto dojmem, že se natáčel v socialistickém Československu. Němci totiž valuty na natáčení dali pod podmínkou, že jejich divák nesmí poznat, že se příběh odehrává za východními hranicemi.
I diváci z východního bloku, a nejen ti českoslovenští, ale Arabelu znali, v osmdesátých letech seriál dávali třeba v Rumunsku. Pohádkový příběh se ale vysílal i v Jižní Koreji, Vietnamu, Japonsku nebo Austrálii. Lábus kdysi vyprávěl, jak ho poznali v hotelu na dovolené v Řecku. „Recepční na mě ukazoval, jako že kroutí prstenem, zda jsem to já,“ popisoval.
Herecká škola
Rumburakem se stal, když mu bylo dvacet osm let. Vzpomínku na seriál má spojenou se seriálovými kolegy. „Byl jsem vděčen, že jsem poznal zblízka takové osobnosti, jako byl pan Menšík, Sovák, Brodský, Filipovský, Zázvorková. Takže ten seriál pro mě byla úžasná škola,“ říká.
Arabelu si zahrála tehdy devatenáctiletá Slovenka Jana Nagyová. Do češtiny ji nadabovala Libuše Šafránková, se kterou Vorlíček na princeznu původně počítal. V Arabela se vrací se v titulní roli objevila mladší sestra Šafránkové Miroslava.
