Ministerstvo kultury letos neudělí jednomu ze dvou vybraných laureátů cenu za přínos v oblasti kinematografie a audiovize. Jedním z oceněných měl být in memoriam režisér československé nové vlny Evald Schorm. Filmařova rodina ale ocenění z politických důvodů odmítla převzít. Zastoupit ji chtěla asociace režisérů, ministr kultury nicméně sdělil, že rodina si nepřeje, aby cena byla převzata v jakémkoli zastoupení. Ministerstvo už dříve oznámilo, že letos nebude udělena ani Státní cena za literaturu.
„Myslíme si, že by bylo ironií osudu, kdyby měl Evald Schorm, který byl téměř celý svůj život osobně i profesně deptán komunistickým režimem, přijmout in memoriam cenu od současné vlády, jež vznikla za výrazné podpory komunistické strany a jež je vedena člověkem, který spolupracoval s StB,“ napsala filmařova manželka Blanka Schormová ministrovi kultury Antonínu Staňkovi (ČSSD).
Ocenila, že Staněk i jeho předchůdce Ilja Šmíd návrh rodiny akceptovali.„Rozhodnutí, na které má rodina samozřejmě právo, ministerstvu zástupci rodiny také sdělili a já jako ministr kultury nemám jinou možnost než takové přání respektovat,“ vysvětlil své rozhodnutí Staněk.
Odborná komise hrozí rezignací, pokud nebude cena udělena
Komise, která Schorma na ocenění navrhla, před několika dny prohlásila, že pokud Staněk cenu neudělí, rezignuje. „Udělení ceny je vzdáním úcty výrazné osobnosti české kultury. Nic víc, nic míň. Jakékoliv další důvody vedoucí k neudělení ceny jsou zcela marginální a eticky i lidsky nepřijatelné,“ uvedla tehdy komise.
Ta navrhovala, aby ocenění jako zástupce Schormovy rodiny převzala Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS). Ministerstvo se ale kloní k názoru, že když není laureát, tedy nikdo, kdo by si cenu převzal, nelze cenu udělit.
Mládí Evalda Schorma (1931–1988) bylo poznamenáno problémy s tehdejším komunistickým režimem, které měla jeho rodina hlavně kvůli svému statkářskému původu. Poté, co jim byl vyvlastněn majetek, se Evald živil jako dělník a traktorista. Mezi lety 1954 a 1956 účinkoval v operním souboru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Až v roce 1957 se mu naskytla příležitost nastoupit na studium FAMU. Pozornost odborné veřejnosti si Schorm získal poměrně záhy. A to především pro své neotřelé nápady a postupy, díky nimž byl často označován jako filozof nové filmové vlny. Začínal s kratšími dokumentárními snímky, od kterých přešel k celovečerním filmům. Většina z jeho prvotní tvorby však neprošla schvalovacími procesy a zůstala na dlouhou dobu divákům nepřístupna. Po roce 1968 mu režim zakázal točit takřka úplně. Schorm se režie nevzdal, přesunul se k divadlu, spojen je s Laternou magikou. Do jeho filmografie patří tituly Každý den odvahu, Farářův konec nebo Den sedmý - osmá noc.
Politika, i když jiným způsobem, zasáhla i do udělení Státní ceny za literaturu. Ta letos předána nebude, její laureát Jiří Hájíček ji totiž odmítl převzít. Ocenění vnímá jako zpolitizované poté, co někteří členové komise odstoupili, aby tak vyjádřili nesouhlas s politikou vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů.
21. října budou podle vyjádření ministerstva uděleny tedy jen ceny, které laureáty mají. Tzn. Státní cena za překlad a Ceny ministerstva kultury v oblasti divadla a hudby.
