Festival ve Varech ocení Danielu Kolářovou a v premiéře uvede restaurované drama Každý den odvahu

2 minuty
Festival ve Varech ocení Danielu Kolářovou
Zdroj: ČT24

Cenu prezidenta festivalu z rukou Jiřího Bartošky převezme na padesátém sedmém ročníku karlovarského festivalu herečka Daniela Kolářová. Na její počest se bude promítat Kulový blesk. Pořadatelé také prozradili, že k divákům se v premiéře dostane digitálně restaurovaná kopie snímku Evalda Schorma Každý den odvahu, který spadá do československé nové vlny. Program rovněž chystá retrospektivu japonského filmaře Jasuza Masumury, který proslul bořením hranic mezi uměním a komercí, a přehlídku nezávislé íránské kinematografie posledních let.

Danielu Kolářovou vyzdvihuje karlovarský festival jako jednu z nejvýraznějších hereckých osobností posledních desetiletí. Je držitelkou Českého lva za roli v Hřebejkově dramatu Kawasakiho růže.

Před kamerou se poprvé objevila ještě v době studií na DAMU, a to v adaptaci Páralovy knihy Soukromá vichřice. O dva roky později se na plátně setkala se svým dlouholetým hereckým partnerem Jaromírem Hanzlíkem, mnohaletá tvůrčí spolupráce ji pojí také s hercem a scenáristou Zdeňkem Svěrákem.

Vary na počest Daniely Kolářové promítnou komedii Kulový blesk, kde komplikovanou výměnu bytů organizovali jako tvůrci Svěrák s Ladislavem Smoljakem. Svěrák i Hanzlík už čestná ocenění z Varů obdrželi.

Premiéra restaurovaného snímku, který vadil prezidentu Novotnému

Je už tradicí, že festival v premiéře uvádí digitálně restaurované kopie film ze zlatého fondu české kinematografie. Letos se před diváky vrátí jeden ze zásadních titulů československé nové vlny.

Snímek Každý den odvahu z roku 1964 natočil Evald Schorm jako svůj celovečerní debut. „Zcela novým způsobem nahlíží na morální krizi, jíž procházela generace lidí v období společenských změn, které nastaly po odsouzení stalinského kultu osobnosti,“ připomíná festival.

Film se v době svého prvního uvedení setkal dokonce s přímým odsouzením tehdejšího komunistického prezidenta Antonína Novotného. Strojírenský dělník Jarda po vítězství komunistů v roce 1948 díky politické angažovanosti dosáhl významné kariéry. Změny politického kursu a nový vývoj společnosti však mladému muži přinášejí kruté vystřízlivění z falešných ideálů. V hlavních rolích se představili Jan Kačer a Jana Brejchová.

Drama Každý den odvahu rozšíří řadu už dříve digitálně restaurovaných a ve Varech uvedených titulů, jako je Marketa Lazarová, Ostře sledované vlaky, Žert či Kočár do Vídně.

Každý den odvahu
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Retrospektiva Jasuza Masumury mezi umění a komercí

Ze zahraniční produkce chystá festival retrospektivu japonského režiséra Jasuza Masumury, jenž dokázal, že mainstreamová kinematografie může být stejně odvážná a politická jako její artový protějšek.

„Nepředvídatelná a vizionářská estetika Masumurových filmů si nezadá s nadčasovostí témat, která zpracovával – ničivá přitažlivost konzumní kultury a světa celebrit, ženská sexualita jako nástroj dosažení cílů, dědictví japonského imperialismu,“ uvádí festival.

Podle společnosti Kadokawa, které Masumurovo kinematografické dědictví spravuje, je karlovarská retrospektiva vůbec první tak rozsáhlou přehlídkou Masumurova díla v jednadvacátém století.

Ve Varech bude uvedeno jedenáct jeho snímků. Od prvotiny Polibky z konce padesátých let přes vizuálně působivou brutální legendu Tetování až třeba po kontroverzního Rudého anděla odehrávajícího se na frontě druhé čínsko-japonské války. Retrospektiva nepostihuje tituly, které Musumura natočil v poslední třetině svého života.

Vizuál 57. ročníku KVIFF opět připravilo Studio Najbrt
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Pohled současných íránských filmařů

Letošním návštěvníkům festival přislíbil rovněž kolekci současné íránské kinematografie. Promítané snímky vznikly v posledních čtyřech letech, jejich autory jsou převážně mladí tvůrci, ale ve výběru je „kafkovská noční můra“ Bez konce od Džafara Panahího. Světově známý režisér, momentálně v Íránu vězněný, poukazuje na ponižování jedinců ze strany autoritářských jedinců.

„V kolekci jsou filmy melancholické, komické, válečné, vědeckofantastické, snímky o lásce, filmy ve filmu. Jedinečná a extrémně osobní svědectví tvoří dílky mozaiky, svého druhu kolektivního díla, a podstupují riziko, které souvisí s viditelně angažovaným chováním, riziko být morální,“ představil festival výběr z íránské kinematografie.

Íránský film loni vyhrál ve Varech hlavní cenu. Nadějné léto o dospívání pod autoritativním pohledem natočila režisérka Sadaf Foroughiová. Kdo obdrží Křišťálový glóbus sedmapadesátého ročníku, bude jasno 8. července. Filmaři, herci i další osobnosti spojené s filmem a také fanoušci kinematografie zaplní Karlovy Vary už od posledního červnového dne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...